Rakousko kontroluje hranici se Slovenskem již téměř tři roky. Dočasné kontroly má v Schengenu deset zemí

Finská veřejnoprávní Yle ve středu ráno zveřejnila analýzu s otázkou, která se ve slovenském ani českém zpravodajství zatím neobjevila jako hlavní rámec: rozpadá se Schengen? Podnětem byla zpráva, že Německo prodlouží kontroly na svých hranicích do poloviny března 2027, a bezprecedentní spor Itálie se Španělskem, které si po krizi v Ceutě navzájem zavedly kontroly leteckých a lodních spojení. Údaje Evropské komise, které si HotInfo prošel, ukazují něco, co v domácím zpravodajství zapadlo: dočasné kontroly dnes uplatňuje deset schengenských zemí a jednou z hranic, které se kontrolují, je ta slovensko-rakouská. Yle ↗

Co napsala Yle

Yle opírá analýzu o čtyři experty a jednu mapu. Profesor evropského práva Jukka Snell z Univerzity v Turku připomíná, že možnost dočasných kontrol je součástí schengenské dohody od začátku, avšak zavést je lze jen tehdy, když zemi hrozí vážné ohrožení. Davide Colombi z bruselského think-tanku CEPS mluví o krizi, kterou však nezpůsobila migrace do Evropy, nýbrž chování samotných členských zemí. „Jako by bylo dodržování pravidel pro schengenské země dobrovolné," cituje ho Yle. Yle ↗

Nejostřeji se vyjadřuje Alberto Alemanno, italský profesor evropského práva na pařížské HEC. Situaci, kdy se jedna schengenská země takto revanšuje druhé, označil za zcela bezprecedentní. Frustrován je především z Evropské komise, která má na dodržování pravidel dohlížet, avšak do řetězení kontrol nezasáhla. Podle něho by měla zemím hrozit žalobou na Soudním dvoře EU. „A děje se to možná v nejhorší možné době, kdy Evropa čelí vojenské výzvě ze strany Ruska a ekonomické i ideologické ze strany Spojených států," dodal pro Yle. Yle ↗

Zaznívá i jiný názor. Snell je vůči Komisi shovívavější a schengenský systém považuje za nadále důvěryhodný. „Vždyť i Finsko je nepochybně právní stát, i když policie nezasahuje do všeho," říká. Citovaní experti se přiklánějí k tomu, že Schengen se nerozpadne, protože ekonomický přínos volného pohybu zboží a pracovníků trvá. Yle ↗

Čísla Komise: „dočasné" trvá ve čtyřech zemích více než sedm let

Evropská komise vede veřejný seznam všech notifikací o dočasném znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Jeho poslední verze je z 18. srpna a obsahuje 501 záznamů. HotInfo je prošel a k dnešnímu dni je platných jedenáct notifikací od deseti zemí — Rakouska, Německa, Francie, Itálie, Španělska, Dánska, Švédska, Norska, Polska a Holandska. To přesně odpovídá číslu, které uvádí Yle. Evropská komise ↗

Z týchž dat vyplývá něco, co Yle popisuje slovy. Starší část seznamu vypadá zcela jinak než ta dnešní: důvodem kontrol byly téměř výhradně konkrétní jednorázové akce — summity G8 a G20, zasedání NATO, mistrovství Evropy ve fotbale v letech 2008 a 2012, převzetí Nobelovy ceny míru v Oslu, klimatické konference či návštěva papeže na Maltě. Zápisy jsou krátké a vázané na datum akce. V dnešních notifikacích se takové důvody téměř nevyskytují a místo nich se opakuje stejná formulace o přetrvávající hrozbě, která se každých pár měsíců obnoví. Evropská komise — seznam notifikací ↗

Nejvíce je to vidět, když se navazující notifikace jedné země spojí do souvislých úseků, tedy když se za přerušení počítá až mezera mezi koncem jedné a začátkem další. Takto počítané kontroly alespoň na části vnitřních hranic běží bez přerušení v Rakousku od května 2019, ve Švédsku od února 2019 a ve Francii i v Dánsku rovněž od roku 2019. Nejde o první takové období — většina těchto zemí měla souvislou sérii již v letech 2015 až 2018, kterou přerušila jen několikaměsíční pauza. Ve všech čtyřech případech jde o více než sedm let nepřetržitého trvání opatření, které Kodex schengenských hranic definuje jako výjimečné a dočasné. Německo má souvislou sérii od listopadu 2020 a novou notifikací ji prodloužilo do března 2027, tedy na více než šest let v kuse. Evropská komise — seznam notifikací ↗

Co je z toho vidět ze Slovenska a Česka

Slovenská a česká média převzala z tohoto tématu jeden kus — prodloužení, které oznámil německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agenturní zpráva TASR, kterou publikovaly SME i Teraz.sk, ho popsala jako prodloužení kontrol „na vnějších hranicích" Německa. Ve schengenském kontextu je to nešťastná zkratka, pravděpodobně z německého Außengrenzen ve významu hranic státu. Notifikace, kterou Berlín poslal Komisi, skutečně uvádí pozemní hranice s Francií, Lucemburskem, Belgií, Holandskem, Dánskem, Rakouskem, Švýcarskem, Českem a Polskem, tedy vnitřní schengenské hranice. Rozdíl přitom není formální. Kontrola na vnější hranici Schengenu je znamením, že systém funguje, kontrola na vnitřní hranici je znamením, že se drobí. TASR/Teraz.sk ↗ SME ↗

Pro středoevropského čtenáře má táž databáze konkrétnější záznam. Rakousko kontroluje hranici se Slovenskem nepřetržitě od 4. října 2023 a hranici s Českem od 18. října téhož roku, v obou případech tedy téměř tři roky. Současná notifikace platí do 15. září 2026. Od října 2025 se v ní kromě pozemní hranice uvádí i říční. Není to nová zpráva ve smyslu události, právě proto se o ní nepíše — je to trvalý stav, který přestal být zprávou. Evropská komise — seznam notifikací ↗

Spor mezi Římem a Berlínem se mezitím rozšířil mimo hranice. Itálie v úterý požádala Německo o finanční kompenzaci za migranty, které k italským břehům přivezly německé soukromé záchranné organizace. Podle italského ministerstva vnitra jich od nástupu premiérky Giorgie Meloni v říjnu 2022 bylo přibližně 22 500, dalších asi 4 500 přivezly lodě pod německou vlajkou. Ministr vnitra Matteo Piantedosi zároveň uvedl, že pokud se nevyřeší otázka finanční odpovědnosti, Řím nebude s Berlínem jednat o převzetí migrantů podle dublinských pravidel. Aktuality.sk ↗

Čtěte také: O čem píše Evropa: Španělsko zavřelo hranici s Itálií, dron z Lipska může patřit Rusku, v Mekce vznikl obranný pakt

Limity tohoto pohledu

Yle píše pro finské publikum a to se na výběru projevuje. Finsko sice má schengenské pozemní sousedy, Švédsko a Norsko, ale ty hranice vedou řídce osídleným severem a denních přechodů je tam nesrovnatelně méně než na rakousko-slovenské hranici. Analýza to přiznává, když její vlastní expertka Saila Heinikoski z Finského institutu mezinárodních vztahů říká, že pro finské cestující je význam kontrol především symbolický a politický. Pro Slováka nebo Jihomoravana dojíždějícího do Vídně je to praktičtější věc než symbol. Yle ↗

Druhý limit je v tom, co Yle nezmiňuje. Německým, rakouským či dánským notifikacím nedominuje jen migrace — Dánsko a Norsko v nich uvádějí riziko ruských sabotáží a útoků na energetickou a logistickou infrastrukturu, Švédsko organizovaný zločin s napojením na cizí státy. Rámec „státy zneužívají pravidla pro domácí publikum" je legitimní, ale nepokrývá celý obsah těchto dokumentů. A nakonec, ani jeden z citovaných expertů netvrdí, že Schengen padne. Yle se ptá, zda se rozpadá, a odpověď, kterou si od svých zdrojů odnáší, zní spíše ne. Evropská komise — seznam notifikací ↗

Co sleduje hotinfo

• Zda Rakousko po 15. září 2026 kontroly na hranici se Slovenskem opět prodlouží, nebo je poprvé od října 2023 nechá vypršet.
• Zda španělská notifikace skončí 7. září a italská 1. září, nebo se řetěz kontrol mezi oběma zeměmi prodlouží.
• Zda Evropská komise využije nástroj, který požaduje Alemanno, a zahájí řízení proti některé zemi za neoprávněné kontroly.
• Jak dopadne italsko-německý spor o kompenzace a zda Řím opravdu odmítne převzít migranty podle dublinských pravidel.
• Zda po zářijových expiracích platných notifikací ubude, nebo je nahradí další prodloužení.