Co ukázalo měření
Testy, které pro švýcarskou veřejnoprávní SRF provedlo německé Technologické centrum pro vodu v Karlsruhe, našly TFA ve všech vzorcích — v deseti z domácích vodovodů i v sedmi nejprodávanějších minerálkách. Voda z vodovodu měla 0,51 až 1,5 mikrogramu na litr, minerálky 0,08 až 0,76. SRF ↗ 20 Minuten ↗ Deník Tages-Anzeiger, který se tématu věnoval v červnu 2026, píše, že látka je v pitné vodě „téměř plošně“. Tages-Anzeiger ↗TFA je takzvaný ultrakrátkořetězcový PFAS — člen rodiny „věčných chemikálií“, které se v přírodě prakticky nerozkládají. Vzniká rozkladem fluorovaných chladiv z klimatizací a některých fluorovaných pesticidů; ty se dostanou do atmosféry a půdy a s deštěm či přes podzemní vodu skončí v kohoutku. Běžná úprava vody ji nezachytí. NZZ ↗
Proč to řeší EU
Výbor pro hodnocení rizik (RAC) Evropské chemické agentury v červnu 2026 doporučil zařadit TFA mezi látky toxické pro reprodukci, kategorie 1B — tedy látky, které „mohou poškodit nenarozené dítě“ a jsou „podezřelé z poškozování plodnosti“. Konečnou právní klasifikaci ještě musí potvrdit EU. Chemistry World ↗ Návrh podaly německé státní úřady — BAuA, BfR a UBA — a opřely ho o toxikologické studie, které při vysokých dávkách zaznamenaly vývojové poškození. Umweltbundesamt ↗ BfR ↗Důležité je nepřehánět. Klasifikace vypovídá o nebezpečné vlastnosti látky při určitých dávkách, ne o tom, že voda z kohoutku v naměřených koncentracích někomu škodí — testované hladiny ve vodě jsou řádově nižší než dávky v laboratorních pokusech. I samotné německé úřady zdůrazňují, že toxické účinky se projevily při koncentracích výrazně nad běžnými hladinami v prostředí. Skutečný problém je jinde: látka je všudypřítomná, postupně přibývá, prakticky se nedá odstranit a ve Švýcarsku pro ni zatím neexistuje žádný limit. Německo má orientační hodnoty — doporučených 10 a mezních 60 mikrogramů na litr. 20 Minuten ↗







