Putin přirovnal Arménsko k Ukrajině. Po summitech v Jerevanu žádá referendum o EU, ruské ministerstvo si předvolalo velvyslance

Ruský prezident Vladimir Putin během tiskové konference po Dni vítězství v Moskvě přirovnal arménský posun k Evropské unii k událostem před ruskou invazí na Ukrajinu a Jerevanu navrhl referendum o směřování země. Putinův výrok přišel několik dní po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu a prvním summitu EU - Arménsko, na kterých arménský premiér Nikol Pašinjan přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského — byla to první návštěva prezidenta Ukrajiny v Arménsku za 24 let. Ruské ministerstvo zahraničních věcí si po summitu předvolalo arménského velvyslance a Pašinjan v reakci zopakoval, že „v otázce Ukrajiny nejsme spojenci Ruska", a oznámil, že na sobotní přehlídku v Moskvě nepůjde. Seznam Zprávy ↗ Kyiv Independent ↗

„Logické rozloučení": tisková konference s podtónem

Putin téma Arménska otevřel po slavnostní přehlídce v Moskvě. Podle shodných zpráv mezinárodních a arménských zpravodajských serverů, které z prepisu citovaly, ruský prezident řekl, že Jerevan má „co nejdříve" rozhodnout o svém geopolitickém směřování a „logickým" krokem by bylo referendum. Pokud by si Arménsko vybralo Brusel, mělo by jít podle něj o „jemné, civilizované a vzájemně výhodné rozloučení" s Eurasijskou hospodářskou unií (EAEU). United24 Media ↗ ArmInfo ↗ Eurasian Times ↗

V téže odpovědi přirovnal arménskou situaci k Ukrajině: „Vnímáme vše, co se děje v ukrajinském směru. Ale kde se to všechno začalo? S ukrajinskou snahou připojit se k EU." Vzápětí si připomněl, že „následoval státní převrat, krymský příběh a bojové operace". Pro Jerevan je to dvojitý signál — Moskva nabízí „rozvod" a zároveň připomíná svou verzi událostí, které po roce 2014 následovaly, když se Kyjev vydal směrem na západ. United24 Media ↗ Seznam Zprávy ↗

Řetězec událostí: drony nad Rudým náměstím a předvolaný velvyslanec

Začalo to v Jerevanu. Pašinjan 4. května spolu s předsedou Evropské rady Antóniem Costou předsedal osmému summitu EPC. Na jednání přišli francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, generální tajemník NATO Mark Rutte, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a český premiér Andrej Babiš, stejně jako desítky dalších evropských lídrů. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se osobně nezúčastnil, vystoupil přes videolink. Mezi 4. a 5. květnem se v Jerevanu konal i historicky první summit EU - Arménsko. Evropská rada: EPC 4. května 2026 ↗ Evropská rada: první summit EU-Arménsko ↗

Zelenského účast byla historická. Bilaterální setkání s Pašinjánem dohodli předem, ukrajinský prezident však při té příležitosti adresoval do Moskvy poznámku, která tam nezůstala bez ohlasu: ruská 9. květnová přehlídka bude podle něj „poprvé po mnoha letech" bez těžké techniky, protože Rusko si „nemůže dovolit vojenské vybavení a obává se, že drony budou bzučet nad Rudým náměstím". OC Media ↗

Ve čtvrtek 7. května Pašinjan novinářům potvrdil, že již v letech 2022 a 2023 vyhlásil: „V otázce Ukrajiny nejsme spojenci Ruska." Doplnil, že Arménsko poslalo Kyjevu humanitární pomoc a že 9. května v Moskvě nebude. Krátce nato si ruské ministerstvo zahraničních věcí předvolalo arménského velvyslance Gurgena Arsenjana — rozhovor s ním vedl náměstek ministra Michail Galuzin a v diplomatické nóte hovořilo o tom, že Jerevan poskytl „tribunu" pro Zelenského „teroristické výroky". Na samostatném brífinku mluvčí rezortu Maria Zacharovová označila Zelenského za „teroristu". Kyiv Independent ↗ OC Media ↗ The Defense Post ↗

Putinova sobotní tisková konference zapadla do série ruských reakcí na jerevanské summity.

Odklon, který už není krátký

Arménský pohyb na západ se nezačal v Jerevanu minulý týden. V roce 2023 ratifikoval Římský statut Mezinárodního trestního soudu — právě toho, který v témže roce vydal zatykač na Putina za deportace ukrajinských dětí. Krátce po devítiměsíční blokádě Lachinského koridoru, která se začala v prosinci 2022, přišla 19. a 20. září 2023 ázerbájdžánská ofenzíva na zbytek Náhorního Karabachu. Trvala přibližně jeden den a vynútila kapitulaci místních sil. Neuznáná Republika Arcach 28. září 2023 oznámila vlastní rozpuštění k 1. lednu 2024 a desetitisíce arménských obyvatel utekly do vlastní země. Jerevan o několik měsíců později pozastavil členství v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) — Moskvě vytýkal, že jako garantka bezpečnosti nezakročila. CNN ↗ The Defense Post ↗

Politický odklon následoval. 26. března 2025 arménský parlament přijal 64 hlasy zákon o zahájení procesu vstupu do EU — vládu pověřil, aby formální cestu otevřela. V říjnu 2025 ministr zahraničních věcí Ararat Mirzojan podle dostupných zpráv avizoval, že Arménsko podá oficiální žádost o členství v EU ještě v roce 2026. Paralelně přibyly bezpečnostní dohody s EU a NATO, francouzské dodávky systémů samoobrany a vojenské nákupy z Indie. Ruská 102. vojenská základna v Gjumri sice zůstává, ale v srpnu 2025 se před jejími vraty konala protestní demonstrace s požadavkem stažení ruského kontingentu. JURIST ↗ ARKA.am ↗ The Moscow Times ↗

Proč právě teď: volby 7. června

Náhlé otevření tématu referenda ze strany Moskvy nevisí ve vzduchu. Arménsko půjde 7. června 2026 do parlamentních voleb a Pašinjanova strana Občanská smlouva (Civil Contract) bude bránit většinu především proti opozici s rétorikou vstřícnější vůči Moskvě — mezi hlavními vyzývajícími jsou Aliance Arménsko vedená bývalým prezidentem Robertem Kočarjanem a strana Silná Arménie, kterou vede podnikatel Samvel Karapetjan. Veřejně citovaný průzkum agentury EMPIRICA dává Karapetjanovi při přímé volbě v březnu 2026 mírný náskok 34 procent oproti 33 procentům Pašinjana, vedení Karapetjana je výraznější především v hlavním městě. Premiér opakovaně zdůraznil, že rozhodnutí o členství v EU bude vyžadovat referendum a změnu ústavy. Putinova nabídka rozvodu poskytuje opozici ostře znějící rétoriku — a voličům Občanské smlouvy signál, že přímo z Kremlu zní nátlak. Wikipedia: arménské parlamentní volby 2026 ↗ PanARMENIAN: průzkum EMPIRICA ↗

Otázka „co by Moskva v „ukrajinském scénáři" dělala" nemá jednu odpověď. Arménsko je vnitrozemský stát se zavřenými hranicemi vůči dvěma ze čtyř sousedů — Turecku a Ázerbájdžánu — a v Gjumri má Rusko 102. vojenskou základnu s přibližně třemi tisíci vojáky a bilaterální smlouvu o její existenci až do roku 2044. V otevřených analýzách se zatím často zmiňují ekonomické, energetické a informační páky než přímý vojenský útok: ruský plyn, finanční transfery arménských pracovníků z Ruska, média a stranické sítě s ruskou orientací. Putinova vlastní armáda je svázána na Ukrajině, a analytici z arménského i mezinárodního prostředí proto otevřenou vojenskou operaci na jižním Kavkazu v krátké perspektivě nepovažují za pravděpodobný scénář. The Moscow Times ↗ RFE/RL ↗

Co sleduje hotinfo

Přečtěte si také: Fico se setká se Zelenským v Jerevanu a plánuje návštěvu Kyjeva