Švýcaři hlasují 27. září o zákazu vlastních sankcí. Blocherova iniciativa ztrácí podporu i mezi voliči jeho strany

V neděli 27. září rozhodnou Švýcaři o ústavní změně, která by jejich zemi zakázala připojovat se k hospodářským sankcím proti státům vedoucím válku, pokud o nich nerozhodne Rada bezpečnosti OSN a pokud nejde o opatření proti obcházení sankcí. Dva zářijové průzkumy dávají předloze 31 až 34 procent, takže na její přijetí to nevypadá. Za měsíc od prvních měření se však stalo něco, kvůli čemu je toto hlasování zajímavé i bez napínavého výsledku: odmítání stouplo o devět bodů, bernský soud nařídil iniciátorům opravit větu v kampaňových novinách a její autor nejprve oznámil, že v den hlasování bude v zahraničí, po vlně kritiky však cestu odložil. SRF ↗

Průzkumy se pohnuly, ačkoli měly stát

V srpnu jsme citovali politologa Lukase Goldera z institutu GFS Bern, podle kterého je obraz názorů poměrně pevný a rozhodne už jen mobilizace. Druhá vlna průzkumu pro veřejnoprávní SRG, sbíraná od 2. do 9. září na vzorku 12 916 lidí s odchylkou 2,8 bodu, ukázala něco jiného. Odmítnutí stouplo z 54 na 63 procent, souhlas klesl ze 42 na 34. Nejvíce se pohnuly ženy, kde odpor narostl o jedenáct bodů na 65 procent, a lidé s nižším vzděláním, kde stoupl o patnáct bodů na 54 procent a souhlas spadl o sedmnáct. Podle jazykových regionů ztratila předloha nejvíc ve francouzském Švýcarsku, kde je proti 63 procent, o čtrnáct bodů víc než v srpnu. Jediný region bez většinového odmítnutí je italské Švýcarsko se 47 procenty. SRF ↗

Druhý průzkum, který pro noviny Tamedia a 20 Minuten dělal institut Leewas 9. a 10. září na vzorku 12 948 lidí, dopadl tvrději: 68 procent proti a 31 pro, tedy pokles o pět bodů. Podstatný je jeden detail. Iniciativa ztrácí i ve vlastním táboře, mezi voliči Švýcarské lidové strany klesla podpora o sedm bodů na 75 procent. Mezi vysokoškolsky vzdělanými je proti 83 procent. 20 Minuten ↗

Kampaň za 3,8 milionu, která ztrácí

Spolková finanční kontrola zveřejnila 28. srpna rozpočty obou táborů a poměr je neobvyklý. Tábor za iniciativu ohlásil 3,84 milionu franků. Nejvíc dal osobně Christoph Blocher, přes dva miliony, dalších 1,3 milionu organizace Pro Schweiz a 50 tisíc samotná Švýcarská lidová strana, zbytek tvoří menší příspěvky. Tábor proti ohlásil 1,67 milionu, z toho 1,2 milionu hospodářský svaz Economiesuisse, 367 tisíc sociální demokraté a 100 tisíc Operation Libero. Ohlášený rozpočet tábora za iniciativu je tedy 2,3násobkem toho, co ohlásili její odpůrci, a podpora přesto klesá. watson ↗

Kampaň s holubicí a heslem Žádná válka je vidět na nádražích i ve vlacích. Švýcarské dráhy SBB dostaly od cestujících stížnosti, odpověděly však, že politickou reklamu musí strpět kvůli rozsudku Spolkového soudu. watson ↗ Blocher, kterému je brzy 86 let, svou věc obhajuje větou, že švýcarská neutralita chrání zemi před válkou. V rozhovoru pro SRF k tomu dodal formulaci, která při kampani za téměř čtyři miliony zní zvláštně: „Nikdy jsem nic nedělal proto, abych vyhrál. Vždy jsem dělal to, co je potřeba." SRF ↗

Soudu vadila jedna věta v kampaňových novinách

Iniciativní výbor rozeslal do schránek kampaňové noviny v nákladu přes čtyři miliony výtisků. Na poslední straně stálo, že za iniciativu hlasují i levice a Zelení. Strana Zelených podala žalobu a bernský civilní soud, v jehož obvodu má sídlo, předběžným opatřením rozhodl, že francouzská verze věty „La gauche et les Verts disent oui" je protiprávní a musí se online okamžitě upravit, jinak hrozí pokuta do deseti tisíc franků. 20 Minuten ↗

Proč právě francouzská verze, soud veřejně nevysvětlil. Podle 20 Minuten je důvodem rozdíl mezi jazyky: německé spojení levice a Zelení lze číst i jako pojmenování ideového proudu, zatímco francouzské „les Verts" je přesný název strany v západním Švýcarsku. Výbor pod vedením Waltera Wobmanna reagoval zdrženlivě slovy, že si to v klidu prohlédnou, a německou verzi nakonec upravil také, ačkoli mu to soud neuložil. Zelení oznámili, že zváží žalobu o náhradu škody. watson ↗

Sporné tvrzení přitom nebylo vymyšlené. Iniciativu skutečně podporuje část levice: politolog Pascal Lottaz ze sociálních demokratů, bývalý zelený kantonální poslanec Urs Hans, kterého jeho strana mezitím vyloučila, nebo 82letý emeritní profesor Wolf Linder, podle něhož neutralita není článek sympatie a sankce dopadají na civilisty. Jde však o jednotlivce proti oficiálním postojům jejich stran. Sociální demokraté hovoří o proputinovské iniciativě a bývalá ministryně zahraničí Micheline Calmy-Reyová, která prosazovala aktivní neutralitu, oznámila, že bude hlasovat proti, byť bez nadšení. watson ↗

Demonstrace dopadla tak, jak se čekalo

Devětadvacátého srpna se na bernském Bundesplatzu konala ohlášená demonstrace Ne NATO, ano neutralitě. Přišlo asi dva tisíce lidí a bernský deník Der Bund shrnul složení shromáždění do titulku „odpůrci NATO, komunisté a kritici pandemických opatření spojení za iniciativu". Massimiliano Ay, tajemník komunistů z Ticina, který byl na jaře v Moskvě u zakládání sítě Sovintern, na pódium skutečně nastoupil. Jacques Baud, kterého EU vede na sankčním seznamu, se připojil z Bruselu. Vystoupil i 82letý emeritní profesor politologie Wolf Linder, tedy hlas z opačného konce politického spektra než organizátoři. Der Bund ↗

Přečtěte si také: Švýcaři budou hlasovat o zákazu vlastních sankcí. V kampani za neutralitu vystupují i lidé s vazbami na Moskvu

Iniciátoři obvinění z ruské podpory odmítají. Wobmann začátkem srpna řekl, že s ruskými politiky nikdy neměli kontakt a že osobně odsuzuje útok na Ukrajinu. Kdo iniciativu označuje za proputinovskou, nemá podle něj proti ní argumenty. 20 Minuten ↗

Bern si mezitím otázku zahraničního ovlivňování přenesl do parlamentu. Bezpečnostněpolitická komise Národní rady žádá, aby vláda trvale posílila schopnost státu odhalovat a odvracet zahraniční vlivové operace, a odvolává se přitom na zjištění státního sekretariátu pro bezpečnostní politiku, že dezinformace šité na míru Švýcarsku přibývají. Podzimní zasedání parlamentu trvá do 2. října, tedy i po hlasování. SRF ↗

Rešerše o ruských obchodech rodinné firmy

Čtvrtého září zveřejnil nezávislý deník Republik rešerši o ruských obchodech Blocherovy rodiny. Podle ní měla dceřiná společnost Ems-Chemie jménem Eftec ještě do června 2026 na svém webu mezi zákazníky čtyři ruské firmy, které jsou na švýcarském i evropském sankčním seznamu a které vyrábějí vozidla pro ruskou armádu nebo podporují vojáky. Redakce sama píše, že má indicie, ne důkaz. Státní sekretariát pro hospodářství SECO k tomu uvádí, že dceřiné firmy v zahraničí nemusejí spadat pod švýcarskou jurisdikci, ale že ji mohou založit finanční toky nebo pokyny vydané ze Švýcarska. Republik ↗

Ems-Chemie obvinění odmítá. Podle jejího stanoviska uvedené firmy nezásobuje a její ruské podnikání je okrajové. Na otázku, zda odmítnutí platí pro celé období od ruského vpádu na Ukrajinu, firma neodpověděla. Otázka je tak jako tak na stole, protože iniciativu spustil otec její dnešní šéfky a jejím spouštěčem byly právě sankce, které Bern po vpádu převzal.

Sám Blocher se ke svému prospěchu vyjádřil ještě před zveřejněním rešerše, v rozhovoru pro 20 Minuten 24. srpna. Na otázku, zda by mu vadilo, kdyby se Švýcarsko po zrušení sankcí stalo překladištěm ruské ropy, odpověděl: „To by mě nerušilo." Podle něj se obchodní vztahy měly zmrazit na předválečné úrovni místo převzetí sankcí. Na otázku, kolik by on a jeho dcera na zrušení sankcí vydělali, řekl, že firmu už dvacet let nevede, takže to neví, a příjmy by podstatné nebyly. Vedení převzala jeho dcera v roce 2004. 20 Minuten ↗

Autor předlohy nejprve oznámil, že v neděli nebude doma

V polovině srpna potvrdil Blocherův sekretariát televizi TeleZüri, že 27. září bude iniciátor v zahraničí a výsledek nebude komentovat. Na otázku, zda jde o pracovní, nebo soukromý důvod, neodpověděl. Politický analytik Mark Balsiger to přirovnal ke švýcarskému zápasení, kde po zápase odpovídají novinářům i poražení, a uzavřel, že nepsané pravidlo férovosti je porušeno. Neúčast si vysvětloval tak, že Blocherovi hlasování buď není tak důležité, nebo tuší, jak dopadne. watson ↗

O osm dní později Blocher couvl. Šestadvacátého srpna oznámil, že cestu odkládá, protože při tak důležitém hlasování musí být doma. Výsledek tedy komentovat bude, ale ne na společném setkání iniciativního výboru, nýbrž ve vlastním pořadu TeleBlocher. watson ↗

Nezměnila se tím starší epizoda: v březnu Blocher sám potvrdil, že iniciativu chtěl stáhnout ve prospěch protinávrhu, který by neutralitu v ústavě definoval, ale bez zákazu sankcí. Protinávrh v parlamentu většinu nenašel, takže předloha jde před voliče v původní podobě. watson ↗

Samotnou předlohu odmítly obě komory parlamentu i spolková rada. V Národní radě byl poměr 124 proti a 65 pro při pěti zdrženích, ve Stavovské radě 29 proti a 10 pro, také při pěti zdrženích. Ke schválení by iniciativa potřebovala dvojitou většinu, tedy většinu voličů i kantonů. Ve stejný den se hlasuje i o potravinové iniciativě, která měla v zářijovém průzkumu Leewas ještě menší podporu, 29 procent. SRF ↗

Jak se to zatím dostalo ke slovenskému čtenáři

Skromně a pozdě. Samostatný text o hlasování přinesl 17. září web SKsprávy, který vychází z agentury Reuters a ze stanoviska švýcarské vlády. Česká televize téma zmínila dvakrát, pokaždé okrajově v článcích o něčem jiném: 17. září v textu o neutralitě v závodě o umělou inteligenci a 21. září v článku o zbrojařském sbližování Švýcarska s Evropskou unií. SKsprávy ↗ ČT24 ↗

Chybí tedy to, co tvoří tento článek: propad podpory za měsíc, rozpočty obou táborů, soudní zásah do kampaně i rešerše Republiku. V našem vlastním archivu převzatých zpráv za poslední měsíc není o referendu ani řádek. Jsou tam o Švýcarsku zprávy o falešném očkovacím certifikátu fotbalisty Granita Xhaky, o klimatickém protestu v Ženevě a Lausanne, o ovčí vlně na ledovcích a o žádosti Revolutu o bankovní licenci. Přitom nejde o jazykovou bariéru: oba průzkumy převzaly tiskové agentury, takže byly dostupné i mimo němčinu.

Limity tohoto pohledu

Propad v průzkumech neznamená, že iniciativa je politicky bezvýznamná. Přes třicet procent hlasů je u ústavní předlohy s odporem vlády, parlamentu i všech velkých stran kromě Švýcarské lidové strany, ke které se přidala malá EDU, stále značná menšina a téma se tím neuzavře.

Rešerše Republiku je tvrzením jedné redakce, která sama mluví o indiciích a ne o důkazu, a dotčená firma ho odmítá. Tento článek netvrdí, že Ems-Chemie porušila sankce. Popisuje, že tři týdny před hlasováním o zákazu sankcí vyšla rešerše o ruských obchodech firmy, kterou vede iniciátorova dcera, a že sám iniciátor na otázku o vlastním prospěchu odpověděl, že to neví.

Stejně platí, co jsme psali v srpnu: podpořit iniciativu není samo o sobě podezřelé. Část jejích příznivců argumentuje pacifisticky a bez jakéhokoli vztahu k Moskvě. Ukazuje to i spor o větu v kampaňových novinách, který byl právně o názvu strany, ne o tom, zda levicoví podporovatelé existují.

Co sleduje hotinfo

Hlasování je 27. září. Sledujeme výsledek a to, zda se potvrdí rozdíl mezi jazykovými regiony, který průzkumy ukázaly, tedy zda bude italské Švýcarsko jediným regionem bez většinového odmítnutí.

Blocher po kritice odložil cestu do zahraničí a výsledek chce komentovat ve vlastním pořadu TeleBlocher. Sledujeme, zda se k němu vyjádří i mimo něj.

Zelení po soudním zásahu do francouzské verze kampaňových novin ohlásili, že zváží žalobu o náhradu škody. Sledujeme, zda ji podají.

Bezpečnostněpolitická komise Národní rady doporučila v srpnu poměrem 16 : 9 schválit návrh, který má posílit schopnost státu rozpoznávat a odvracet zahraniční vlivové operace. Podzimní zasedání parlamentu trvá do 2. října. Sledujeme, jak o něm komory rozhodnou.

Sledujeme, zda slovenské nebo české médium přinese samostatný text o výsledku hlasování nebo o kampani kolem něj.

Rešerše Republiku o obchodech dceřiné firmy Ems-Chemie s ruskými podniky na sankčním seznamu zůstává otevřená. Sledujeme, zda se k ní firma nebo státní sekretariát pro hospodářství vyjádří podrobněji.