Tři dokumenty proti jedné policejní zprávě
Sandner podle magazínu Der Spiegel prohledal Státní archiv v Mnichově a Mnichovský městský archiv a našel v nich tři dosud nepovšimnuté doklady — dvě oznámení o úmrtí a záznam v matrice zemřelých matričního úřadu Mnichov II. Všechny tři kladou nalezení těla na pátek 18. září 1931, matriční zápis dokonce s přesnou hodinou 10:15. Der Spiegel ↗Dosavadní chronologie stojí na policejní zprávě z 28. září 1931, která nalezení těla klade na sobotní ráno 19. září. Tělo třiadvacetileté Raubalové měl podle CP24 objevit Hitlerův sluha a správce domácnosti Georg Winter, podle biografické literatury společně se svou manželkou Anni. Pokoj zamčený zevnitř patřil k důvodům, proč úřady přijaly závěr o sebevraždě. CP24 ↗
Rozdíl jediného dne zní jako archivářská drobnost. Mění však celou stavbu případu: dosud se dala smrt umístit do okna, kdy už Hitler ve městě nebyl.
Kde byl Hitler v pátek dopoledne
Sandner není v otázce Hitlerova pohybu náhodným badatelem. Je autorem čtyřsvazkového díla Hitler – Das Itinerar, které den po dni rekonstruuje jeho pobyty a cesty od roku 1889 do roku 1945. Podle této rekonstrukce se vůdce NSDAP zúčastnil 18. září mezi 10:30 a 12:30 stranické akce v Mnichově a do Norimberku odcestoval až odpoledne. L'essentiel ↗Pokud platí hodina z matriky, tělo se našlo krátce předtím, než se Hitler podle této rekonstrukce objevil na stranické akci — tedy v době, kdy byl ještě ve městě. Přesný čas jeho odjezdu z Mnichova přitom jednotlivé popisy udávají rozdílně, některé ho kladou už na předchozí den. Společné mají to, že Hitlera v hodinách okolo smrti umísťují mimo byt. Být v Mnichově však neznamená být v bytě: nález zpochybňuje chronologii, nikoli místo, kde se Hitler v tu hodinu nacházel. t-online ↗
Francouzský Le Figaro to shrnul jako oslabení alibi, nikoli jako obvinění — v titulku říká, že nové prvky Hitlerovo alibi „oslabují", zatímco otázka pachatele zůstává otevřená. Le Figaro ↗
Vyšetřování, které se zavřelo dřív, než se rozběhlo
Nález přichází k případu, který byl pro badatele sporný i bez něj. Tělo Geli Raubalové neprošlo pitvou, omezili se na vnější lékařskou prohlídku a pozůstatky putovaly do Vídně, kde je pochovali na Ústředním hřbitově. Převoz do zahraničí ztížil další zkoumání.Raubalová měla třiadvacet let, studovala v Mnichově a od roku 1929 žila v bytě svého strýce. Dobová svědectví i pozdější literatura popisují její život v Hitlerově domácnosti jako výrazně omezovaný.
Poválečná literatura spojuje zastavení prokurátorova vyšetřování s tehdejším bavorským ministrem spravedlnosti Franzem Gürtnerem, který měl k NSDAP blízko a od roku 1932 byl říšským ministrem spravedlnosti. Písemný doklad o takovém zásahu však k dispozici není. Sociálnědemokratický deník Münchener Post, tehdy jeden z nejvytrvalejších kritiků strany, napsal 21. září 1931 o prudké hádce mezi Hitlerem a jeho neteří, o zraněních nalezených na těle a o poradách funkcionářů NSDAP, jak věc podat veřejnosti. Šlo o novinová tvrzení, nikoli o zjištění vyšetřování, a Hitler je vzápětí veřejně popřel.
Právě na tento kontext se Sandner odvolává. Indicie možného zakrývání vidí v tom, že tělo se střelným poraněním neprošlo pitvou, a v tom, že v mnichovské policii tehdy působili úředníci nakloněni NSDAP. Zároveň přiznává, že manipulaci prokázat nelze. t-online ↗
Co nález nedokazuje
Tři dokumenty hovoří o hodině nalezení těla, nikoli o příčině smrti. Nedokazují vraždu, nejmenují pachatele a nevylučují sebevraždu — Raubalová zemřela na střelné poranění z Hitlerovy pistole a nový materiál na tom nic nemění. Stejně tak není vyloučeno, že rozdíl v datech je úřední chyba, jaké se v matrikách vyskytují. Sandner sám přitom vraždu nadále pokládá za možnou.Opatrnost si žádá i osoba nálezce. Sandner není akademický historik, ale samouk — německá Wikipedie o něm píše jako o „Barfußhistoriker", tedy amatérském historikovi. Jeho itinerář má v odborné obci smíšené přijetí: britský historik Brendan Simms ho označil za mimořádně cenný zdroj, zatímco Johannes Hürter z mnichovského Institutu pro soudobé dějiny mu vyčítal chybějící systém dokladů, čímž trpí vědecká ověřitelnost. Wikipedia (DE) ↗
Není to diskvalifikace — právě jeho itinerář umožnil postavit Hitlerův páteční program vedle matričního zápisu. Je to důvod počkat si, co k nálezu řeknou archivy a ústavy, které dokumenty mohou ověřit. Spiegel o nálezu informoval 22. září a odbornou reakci jsme v době uzávěrky nenašli.
Ilustrační fotka: dům na Prinzregentenplatz 16 v Mnichově, kde měl Adolf Hitler od roku 1929 byt ve druhém patře. Foto: Rufus46, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.
Co sleduje hotinfo
- Inštitút pre súdobé dejiny alebo iné odborné pracovisko sa k Sandnerovmu nálezu vyjadrilo.
- Sandner predložil nájdené dokumenty v odbornej publikácii s doloženými signatúrami.
- Štátny archív v Mníchove alebo Mníchovský mestský archív potvrdil pravosť a datovanie troch dokumentov.
- Objavil sa doklad, ktorý rozpor medzi 18. a 19. septembrom vysvetľuje ako úradnú chybu.
- Objavil sa druhý nezávislý doklad o dátume nálezu tela.







