Co odhalil Financial Times
Podle Financial Times se rozhovory vedou přes kanály NATO a týkají se rozmístění takzvaných letounů s dvojí schopností — stíhaček, které dokážou nést konvenční i jadernou výzbroj, zpravidla strojů F-35A. Defense News ↗Program dnes stojí zejména na pěti zemích, kde jsou rozmístěny americké jaderné bomby B61 — Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku. Financial Times do širší skupiny schválených hostitelů letounů s dvojí schopností zařazuje i Británii, jejíž role je však odlišná. CNBC ↗
Novinka je geografická. Zájem hostit tyto stroje projevily země, které leží nejblíže k Rusku — Polsko a několik pobaltských států. Defense News ↗
Klíčové je načasování. Washington podle FT zvažuje tento krok jako signál, že jeho závazek vůči NATO platí — právě ve chvíli, kdy stahuje část konvenčních vojáků z Evropy a tlačí na spojence, aby více platili za vlastní obranu. Jaderný deštník tak má vyvážit menší americkou konvenční přítomnost na kontinentu. CNBC ↗
Přečtěte si také: Trump přijal rozhodnutí stáhnout část vojáků z Německa
Východ žádá, Západ váhá
Právě tady je příběh bohatší, než jak ho podala domácí zpravodajství. Východní křídlo a západ aliance reagují na stejnou úzkost — že na americké záruky se už nedá spoléhat navždy — dvěma opačnými způsoby.Varšava chce konkrétní americké kapacity co nejblíže. Bývalý prezident Andrzej Duda už loni argumentoval, že "hranice NATO se v roce 1999 posunuly na východ, tak po dvaceti šesti letech by se měla posunout i infrastruktura". Atlantic Council ↗ Premiér Donald Tusk současně jedná s Francií o Macronově jaderném deštníku a začátkem března připustil, že Polsko se jednou bude usilovat o vlastní jaderné zbraně. Bloomberg ↗
Berlín jde jinou cestou. Kancléř Friedrich Merz odmítá německý národní arzenál, důraz však klade spíše na evropskou složku odstrašení postavenou na francouzských a britských hlavicích — tedy na větší nezávislost na Washingtonu než na dalších amerických bombách na německé půdě. German Marshall Fund ↗
A samotné východní křídlo není jednolité. Zatímco Varšava a některé pobaltské státy tlačí na rozšíření, Slovensko, Maďarsko a Česko přistupují k novým zbraním v regionu zdrženlivě. Skutečným testem jejich postojů bude summit V4 23. června v Budapešti.
Přečtěte si také: Summit V4 bude 23. června v Budapešti, dorazí i Babiš a Fico
Limity tohoto pohledu
Je třeba číst i limity tohoto rámce. Financial Times čte téma optikou transatlantické bezpečnostní debaty a důvěry spojenců v USA — tedy přes otázku, jak přesvědčit východ, že Amerika neodejde. Méně prostoru dostává opačné čtení: že americké hlavice pár stovek kilometrů od Kaliningradu mohou stejně dobře destabilizovat jako odstrašit.Celý příběh navíc stojí na třech anonymních zdrojích. Žádný činitel Pentagonu ani NATO ho nepotvrdil pod jménem a podle jednoho z nich dohoda není blízko. Je to tedy spíše měření nálad v alianci než hotové rozhodnutí — a část médií, například CNBC, ho rovnou četla optikou zbrojařských akcií. CNBC ↗
Co sleduje hotinfo
- Summit NATO v Ankaře 7.–8. července — nejbližší velký politický milník, před nímž by mohlo padnout rozhodnutí.
- Zda některý činitel Pentagonu nebo NATO plán potvrdí pod jménem (zatím tak neučinil nikdo).
- Které konkrétní pobaltské státy oficiálně požádají o hostování strojů s dvojí schopností.
- Reakce Moskvy a otázka Kaliningradu, který by se ocitl v dosahu nových základen.
- Summit V4 23. června — postoj Roberta Fica a Andreje Babiše k jadernému rozšíření na východní křídlo.
