Podle kielských ekonomů ztrácí Německo na světových trzích větší podíl, než lze vysvětlit pouze dotovanými čínskými dovozy a podhodnoceným jüanem. Vzestup čínských exportérů je údajně méně o Pekingu a více o ochablé německé konkurenceschopnosti – drahé energii, pomalém přechodu na elektromobilitu, zaostávání v inovacích a slabých domácích investicích. Studie proto varuje před agresivními cly i před plánovaným novým obranným nástrojem Evropské komise: clo podle ní léčí symptom a chrání nekonkurenceschopné firmy, místo aby řešilo příčinu. Handelsblatt ↗
Proti hlasitějšímu táboru
To je téměř přesný opak diagnózy, která dnes v Německu dominuje. Londýnský think-tank Centre for European Reform v květnu označil Německo za „epicentrum druhého čínského šoku“: podle jeho odhadu ohrožuje propad vývozu do Číny přes 400 tisíc na něj navázaných pracovních míst a klesající čistý export stáhl německý HDP od konce roku 2023 kumulativně přibližně o tři procenta. Vývoz německých aut do Číny se podle Rhodium Group mezi lety 2022 a 2025 propadl přibližně o dvě třetiny a od poloviny roku 2025 dováží Německo z Číny více strojů a investičních zařízení, než jich tam vyveze – historický obrat. CER proto žádá více ochrany, ne méně. Centre for European Reform ↗ Rhodium Group ↗A Evropa se už tímto směrem vydala: lídři EU tento týden žádali od Komise nástroje na obranu před čínskou konkurencí a ve hře jsou vyrovnávací cla na čínské hybridní vozy. Aktuálně.cz ↗
Proč to není jen německá debata
Spor o diagnózu není akademický. Slovenský i český průmysl jsou úzce navázány na německé dodavatelské řetězce, zejména v automobilkách – a česká média už upozorňují, že Česko patří mezi nejohroženější země. Denník N ↗ Pokud Berlín a Brusel sáhnou po clech jako po léku, zatímco skutečnou nemocí je domácí konkurenceschopnost a ceny energií, středoevropští dodavatelé mohou zaplatit dvakrát: jednou přes slabost německého odběratele, podruhé přes obchodní válku, která jim zdraží vstupy.Kielský pohled má i své limity – může podceňovat reálnou čínskou nadvýrobu a státní dotace a samo slovo „domácí“ je zčásti věcí definice (energetický šok z roku 2022 měl vnější spouštěč). Právě proto je však spor podstatný: rozhoduje o tom, zda Evropa sáhne po clech, nebo po reformách doma.
