Krize, která definuje generaci: co stojí Evropu válka v Iránu
Videa
Šest týdnů poté, co USA a Izrael zahájily 28. února útoky na Irán, konflikt nabírá rozměry, které mohou přerůst v globální ekonomickou krizi. Britský premiér Keir Starmer na závěr třídenní cesty Perským zálivem prohlásil, že tento konflikt „nás definuje na celou generaci" a že na něj je třeba „odpovědět silou". Příměří zprostředkované Pakistánem označil za „křehké" a dodal, že je „znechucen tím, že rodiny po celé zemi vidí, jak jejich účty stoupají a klesají kvůli činům Putina nebo Trumpa". BBC News ↗
Hormuzský průliv — úzká vodní cesta, kterou před válkou procházelo denně stovky lodí s jednou pětinou světových energetických dodávek — je od začátku konfliktu fakticky blokován. Některé lodě sice projdou s povolením, ale pro běžnou námořní dopravu je průliv nefunkční a stovky tankerů čeká. Íránské námořnictvo varuje plavidla bez povolení před útokem. Británie podle Starmera sestavila koalici přes 30 zemí, která pracuje na „politickém a diplomatickém plánu, ale také na vojenských kapacitách a logistice přesunu plavidel přes průliv". Spojenci v Zálivu se podle něj shodují, že na průlivu by neměla být „žádná mýta ani omezení plavby" — opatření, které Irán podle správ zvažuje, včetně konkrétních poplatků za každou loď. BBC News ↗
Čísla hovoří jasně. Cena ropy Brent vystoupila na 99 dolarů za barel, což představuje nárůst o 35 procent od začátku války. Analytici mluví o největším šoku na trhu s energiemi za poslední dekádu. Cena leteckého paliva dosáhla historického maxima 1 838 dolarů za tunu — před válkou stála 831 dolarů. Evropa získává přibližně polovinu leteckého paliva z oblasti Zálivu a obavy z nedostatku tlačí ceny prudce nahoru. Letecké společnosti reagují škrty letů a zvyšováním cen. Air New Zealand ruší lety, Delta Airlines omezuje noční a středotudenní spoje a Air France-KLM zdražuje dálkové lety. BBC News ↗
Dopady se šíří dále než na letiště. V Británii průměrná cena benzínu stoupla od začátku konfliktu o 25 pencí na litr a nafta ještě výrazněji. Podle britského regulátora Cornwall Insight by účty za energie mohly od července vzrůst o 288 liber ročně, tedy o 18 procent. Tisíce domácností zatím chrání cenový strop, ale ten se v létě přenastaví. Britská vláda slíbila cílenou pomoc podle příjmu, ta ale podle odhadů přijde až na podzim. BBC News ↗
Příměří přitom stojí na vápně. Pouhých několik hodin po jeho vyhlášení izraelská armáda uskutečnila podle svých slov „největší koordinovanou operaci v Libanonu" — během deseti minut zaútočila na více než 100 cílů Hizballáhu v Bejrútu, Bekáe a jižním Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 303 lidí a více než 1 150 jich bylo zraněno. Irán označil útok za „hrubé porušení" dohody o příměří. Izrael tvrdí, že příměří se nevztahuje na operace proti Hizballáhu v Libanonu. Trump s tím souhlasil a prohlásil, že válka v Libanonu je „samostatná šarvátka". BBC News ↗
Íránský náměstek ministra zahraničních věcí Saeed Khatibzadeh vzkázal Washingtonu, že si „nemůže dát dort a zároveň ho sníst" — nelze požadovat příměří a zároveň akceptovat, že spojenec útočí na zemi, která je jeho součástí. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že pokračující boje v Libanonu mohou zmařit jednání mezi USA a Iránem v Pakistánu. BBC News ↗
Jaderná otázka — původní důvod války — zůstává bez odpovědi. Trump tvrdil již loni v červnu, že jeho údery na jaderná zařízení v Isfahánu, Fordou a Natanzu „zlikvidovaly" íránské jaderné kapacity. Po dalších pěti týdnech války si však Irán podle BBC stále zachovává zásoby vysoce obohaceného uranu, pravděpodobně v plynových lahvích pod troskami. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ve třetím týdnu války prohlásil, že na íránské jaderné ambice „nemůže být v konečném důsledku vojenské řešení". Odborníci podle BBC varují, že Teherán se nyní — s ještě podezřívavějším vedením — může stát odhodlanějším, ne méně odhodlaným získat jadernou kapacitu jako odstrašení před dalším útokem. BBC News ↗
Mezitím Washington a Teherán přicházejí k jednacímu stolu s pozicemi, které jsou podle BBC „tak daleko od sebe, jak je to jen možné". Trump má 15bodový plán, který nebyl zveřejněn, ale jeho uniknuté verze podle BBC „zní spíše jako kapitulace než základ na vyjednávání". Irán má vlastní 10bodový plán s požadavky, které USA v minulosti důsledně odmítaly. Pakistánští mediátoři, kteří budou pendlovat mezi delegacemi, mají před sebou podle BBC těžkou úlohu — v čase války, bez jakékoli vzájemné důvěry, bude i dohoda o pokračování rozhovorů považována za úspěch. BBC News ↗
NATO je uprostřed tohoto tlaku. Trump na sociální síti Truth Social po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem napsal: „NATO TAM NEBYLO, KDY JSME JEJ POTŘEBOVALI, A NEBUDE TAM, ANI KDY JSME JEJ BUDEME POTŘEBOVAT ZNOVA." Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová citovala prezidenta slovy, že NATO bylo „testováno a selhalo". Rutte setkání popsal jako „velmi otevřené" a poukázal na to, že „velká většina evropských zemí byla nápomocna se základnami, logistikou a přelety". Na otázku, zda je svět bezpečnější než před válkou, Rutte odpověděl „absolutně" a přičítá to Trumpovu „vedení". BBC News ↗
Za číslicami o ropě a letenkách jsou lidé. Podle BBC více než 20 procent írské populace — přibližně 20,4 milióna — tvoří děti do 14 let. Patnáctiletý Ali z Íránu popisuje, jak ho děsí každý hlasitý zvuk. „Před válkou jsem neměl žádný stres. Nyní i ten nejmenší zvuk způsobí, že můj mozek reaguje velmi špatně," říká. Psychologové tento stav označují jako „hyperarousal" — včasný příznak posttraumatické stresové poruchy. Podle americké organizace HRANA, která sbírá údaje z celého Íránu, válečný konflikt dosud zabil 3 636 lidí. BBC News ↗
Starmer odletěl ze Zálivu se slibem spolupráce od Saúdské Arábie, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů a Kataru. Telefonoval s Trumpem o „praktickém plánu na obnovení námořní dopravy co nejdříve" a oba se dohodli, že spolu budou hovořit znovu. Otázka, kterou si klade celá Evropa, je jednoduchá: vydrží příměří dost dlouho na to, aby se ropa zlacnila, letenky vrátily k normálu a energie přestaly zdražovat? Odpověď závisí na jednáních v Islámábádu — a na tom, zda Izrael přestane bombardovat Libanon. BBC News ↗
Hormuzský průliv — úzká vodní cesta, kterou před válkou procházelo denně stovky lodí s jednou pětinou světových energetických dodávek — je od začátku konfliktu fakticky blokován. Některé lodě sice projdou s povolením, ale pro běžnou námořní dopravu je průliv nefunkční a stovky tankerů čeká. Íránské námořnictvo varuje plavidla bez povolení před útokem. Británie podle Starmera sestavila koalici přes 30 zemí, která pracuje na „politickém a diplomatickém plánu, ale také na vojenských kapacitách a logistice přesunu plavidel přes průliv". Spojenci v Zálivu se podle něj shodují, že na průlivu by neměla být „žádná mýta ani omezení plavby" — opatření, které Irán podle správ zvažuje, včetně konkrétních poplatků za každou loď. BBC News ↗
Čísla hovoří jasně. Cena ropy Brent vystoupila na 99 dolarů za barel, což představuje nárůst o 35 procent od začátku války. Analytici mluví o největším šoku na trhu s energiemi za poslední dekádu. Cena leteckého paliva dosáhla historického maxima 1 838 dolarů za tunu — před válkou stála 831 dolarů. Evropa získává přibližně polovinu leteckého paliva z oblasti Zálivu a obavy z nedostatku tlačí ceny prudce nahoru. Letecké společnosti reagují škrty letů a zvyšováním cen. Air New Zealand ruší lety, Delta Airlines omezuje noční a středotudenní spoje a Air France-KLM zdražuje dálkové lety. BBC News ↗
Dopady se šíří dále než na letiště. V Británii průměrná cena benzínu stoupla od začátku konfliktu o 25 pencí na litr a nafta ještě výrazněji. Podle britského regulátora Cornwall Insight by účty za energie mohly od července vzrůst o 288 liber ročně, tedy o 18 procent. Tisíce domácností zatím chrání cenový strop, ale ten se v létě přenastaví. Britská vláda slíbila cílenou pomoc podle příjmu, ta ale podle odhadů přijde až na podzim. BBC News ↗
Příměří přitom stojí na vápně. Pouhých několik hodin po jeho vyhlášení izraelská armáda uskutečnila podle svých slov „největší koordinovanou operaci v Libanonu" — během deseti minut zaútočila na více než 100 cílů Hizballáhu v Bejrútu, Bekáe a jižním Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 303 lidí a více než 1 150 jich bylo zraněno. Irán označil útok za „hrubé porušení" dohody o příměří. Izrael tvrdí, že příměří se nevztahuje na operace proti Hizballáhu v Libanonu. Trump s tím souhlasil a prohlásil, že válka v Libanonu je „samostatná šarvátka". BBC News ↗
Íránský náměstek ministra zahraničních věcí Saeed Khatibzadeh vzkázal Washingtonu, že si „nemůže dát dort a zároveň ho sníst" — nelze požadovat příměří a zároveň akceptovat, že spojenec útočí na zemi, která je jeho součástí. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že pokračující boje v Libanonu mohou zmařit jednání mezi USA a Iránem v Pakistánu. BBC News ↗
Jaderná otázka — původní důvod války — zůstává bez odpovědi. Trump tvrdil již loni v červnu, že jeho údery na jaderná zařízení v Isfahánu, Fordou a Natanzu „zlikvidovaly" íránské jaderné kapacity. Po dalších pěti týdnech války si však Irán podle BBC stále zachovává zásoby vysoce obohaceného uranu, pravděpodobně v plynových lahvích pod troskami. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ve třetím týdnu války prohlásil, že na íránské jaderné ambice „nemůže být v konečném důsledku vojenské řešení". Odborníci podle BBC varují, že Teherán se nyní — s ještě podezřívavějším vedením — může stát odhodlanějším, ne méně odhodlaným získat jadernou kapacitu jako odstrašení před dalším útokem. BBC News ↗
Mezitím Washington a Teherán přicházejí k jednacímu stolu s pozicemi, které jsou podle BBC „tak daleko od sebe, jak je to jen možné". Trump má 15bodový plán, který nebyl zveřejněn, ale jeho uniknuté verze podle BBC „zní spíše jako kapitulace než základ na vyjednávání". Irán má vlastní 10bodový plán s požadavky, které USA v minulosti důsledně odmítaly. Pakistánští mediátoři, kteří budou pendlovat mezi delegacemi, mají před sebou podle BBC těžkou úlohu — v čase války, bez jakékoli vzájemné důvěry, bude i dohoda o pokračování rozhovorů považována za úspěch. BBC News ↗
NATO je uprostřed tohoto tlaku. Trump na sociální síti Truth Social po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem napsal: „NATO TAM NEBYLO, KDY JSME JEJ POTŘEBOVALI, A NEBUDE TAM, ANI KDY JSME JEJ BUDEME POTŘEBOVAT ZNOVA." Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová citovala prezidenta slovy, že NATO bylo „testováno a selhalo". Rutte setkání popsal jako „velmi otevřené" a poukázal na to, že „velká většina evropských zemí byla nápomocna se základnami, logistikou a přelety". Na otázku, zda je svět bezpečnější než před válkou, Rutte odpověděl „absolutně" a přičítá to Trumpovu „vedení". BBC News ↗
Za číslicami o ropě a letenkách jsou lidé. Podle BBC více než 20 procent írské populace — přibližně 20,4 milióna — tvoří děti do 14 let. Patnáctiletý Ali z Íránu popisuje, jak ho děsí každý hlasitý zvuk. „Před válkou jsem neměl žádný stres. Nyní i ten nejmenší zvuk způsobí, že můj mozek reaguje velmi špatně," říká. Psychologové tento stav označují jako „hyperarousal" — včasný příznak posttraumatické stresové poruchy. Podle americké organizace HRANA, která sbírá údaje z celého Íránu, válečný konflikt dosud zabil 3 636 lidí. BBC News ↗
Starmer odletěl ze Zálivu se slibem spolupráce od Saúdské Arábie, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů a Kataru. Telefonoval s Trumpem o „praktickém plánu na obnovení námořní dopravy co nejdříve" a oba se dohodli, že spolu budou hovořit znovu. Otázka, kterou si klade celá Evropa, je jednoduchá: vydrží příměří dost dlouho na to, aby se ropa zlacnila, letenky vrátily k normálu a energie přestaly zdražovat? Odpověď závisí na jednáních v Islámábádu — a na tom, zda Izrael přestane bombardovat Libanon. BBC News ↗
🔥 Mohlo by vás zajímat
📰
Svět
Popravu bývalého vojenského psychiatra v USA odvysielajú v priamom prenose
Spojené štáty budú vysielať nadchádzajúcu popravu bývalého vojenského psychiatra Nidala Hasana, ktorý v roku 2009 na základni Fort Hood v Texase zastrelil 13 ľu …
📰
Svět
Státisíce Ukrajincov môže prísť o právo na pobyt v USA
USA môžu 100-tisíc ukrajinským utečencom odňať právo na pobyt v krajine, píše Politico Publikácia informuje, že americká administratíva má čas do 19. októbra na …
Svět
Skřípnutí mezi Putina a Lukašenka. Země vysílá vojáky na hranici s Kaliningradem
Litva posiluje ochranu hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí a nasazuje k ní armádu. Ve čtvrtek ráno tak k enklávě vyrazila rota v počtu asi 100 vojáků.
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Vance obvinil Microsoft ze zneužívání víz pro zahraniční pracovníky

Posádka Crew-12 se po osmi měsících vrátila na Zem

Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly nejméně 28 obětí

Švédský soud odsoudil dva muže za utajený vikingský poklad, třetího obviněného z prodeje zprostil

V Gruzii zadrželi muže podezřelého z pokusu prodat uran-238 za 700 000 dolarů

Amsterdamské muzeum vrátilo Sicílii antickou vázu, loupež odhalila svatební fotka z roku 1976

Quebec: separatisté vyhráli s 28 % hlasů a bez většiny, referendum slibují až po Trumpovi

O čem píše Evropa: AfD vede zemský sněm, zatkli exšéfa BND, Puigdemont se může vrátit