ECB drží sazby, ale varuje: válka v Íránu může přinést…

ECB drží sazby, ale varuje: válka v Íránu může přinést zvyšování již v červnu — co to znamená pro české hypotéky

19.03.2026 21:30 HotInfo

Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala klíčovou úrokovou sazbu na 2 %, její šéfka Christine Lagardová však varovala, že válka v Íránu bude mít „materiální dopad na krátkodobou inflaci." Pokud se konflikt rychle neskončí, ECB může začít diskutovat o zvyšování sazeb již na zasednutí 29.–30. dubna — s prvním reálným zvýšením v červnu. Euronews ↗

Ekonomové ECB dramaticky zhoršili inflační výhled. V základním scénáři očekávají inflaci 2,6 % v roce 2026 (původně 1,9 %). V případě delšího narušení dodávek přes Hormuzský průliv by inflace mohla dosáhnout 3,5 %. V nejhorším scénáři — pokud ceny energií zůstanou vysoké dlouhodobě — až 4,4 %. Růst HDP eurozóny byl zároveň snížen na 0,9 %, což je téměř stagnace. Euronews ↗

Za zhoršením stojí energie. Ropa Brent se obchoduje kolem 111 dolarů za barel — nárůst o 55 % od začátku války. Cena zemního plynu v Evropě vyskočila o 13 % jen za poslední den po íránském útoku na katarský LNG závod Rás Laffán. Eurozóna je závislá na dovážených palivech, takže každý cenový šok se rychle přenese do spotřebitelských cen. Euronews ↗

Lagardová zdůraznila, že „pokud přetrvávají vyšší ceny energií, mohou vést k širšímu nárůstu inflace prostřednictvím nepřímých a sekundárních efektů." Zároveň dodala: „Nezavazujeme se k žádné konkrétní trajektorii sazeb." Analytici její postoj hodnotí jako „jestřábí" — trhy už oceňují jedno až dvě zvýšení o 25 bazických bodů do konce roku 2026. Euronews ↗ FXStreet ↗

Pro Slovensko je to přímý zásah. Země používá euro, takže rozhodnutí ECB ovlivňují slovenské hypotéky bezprostředně. Variabilní hypotéky jsou vázány na EURIBOR, který aktuálně dosahuje přibližně 2,2–2,4 %. Průměrná úroková sazba na slovenských hypotékách byla v polovině 2025 na úrovni 3,65 %. Global Property Guide ↗ Euribor-rates.eu ↗

Pokud ECB zvýší sazby o 25 až 50 bazických bodů, EURIBOR poroste proporcionálně. Při zvýšení o 1 procentní bod se měsíční splátka průměrné hypotéky zvyšuje o 10 až 12 %. Pro domácnost se 100-tisícovou hypotékou na 25 let to při nárůstu z 3,5 % na 4,5 % znamená zhruba 55 eur měsíčně navíc — ročně více než 650 eur. Investropa ↗

Polský paradox ukazuje, co Slovensko vstupem do eurozóny ztratilo. Polská centrální banka (NBP) již 8. března — jedenáct dní po začátku války v Íránu — snížila sazby na 3,75 %. Polská inflace klesla na 2,2 %, růst mezd zpomalil a NBP jednoduše jednala v zájmu polských domácností. Přitom polské hypotéky jsou s průměrem 8,04 % nejdražší v celé EU — více než dvakrát tolik jako slovenské. XYZ.pl ↗ Warsaw Business Journal ↗

Rozdíl je v jedné věci: Polsko má vlastní centrální banku, která rozhoduje podle polských potřeb. Slovensko je závislé na ECB, která musí zohledňovat 21 zemí zároveň — včetně Německa s energeticky náročným průmyslem a Itálie s obrovským dluhem. Když Lagardová mluví o „materiálním dopadu na inflaci," reaguje na průměr eurozóny, ne na situaci na slovenském trhu. Slovenská inflace může být nižší, ale ECB sazbu zvýší stejně pro všechny. Euronews ↗

Slovenská média dnes informovala o rozhodnutí ECB převážně neutrálně — „ECB ponechala sazby." Nikdo se neptal, proč Polsko sazby snižuje zatímco my čekáme na zvyšování. Nikdo neporovnal 3,65 % slovenských hypoték s 8,04 % polských a neptal se, proč Poláci mají přesto větší kontrolu nad svou ekonomikou. Odpověď je jednoduchá: mají vlastní měnu a vlastní centrální banku. Warsaw Business Journal ↗

Klíčovým faktorem bude vývoj války v Íránu. Pokud se podaří konflikt ukončit nebo alespoň stabilizovat dodávky ropy a plynu, ECB pravděpodobně sazby nezvýší. Pokud však válka eskaluje a Hormuzský průliv zůstane ohrožen, zvyšování sazeb se stane nevyhnutným. Slovenské domácnosti to pocítí na každé měsíční splátce — zatímco polské domácnosti budou platit podle toho, co rozhodne Varšava, ne Frankfurt.