Soud posuzoval půdu, ne děti na hřišti
Rozsudek stojí na ochraně půdy, ne na zdraví sportovců. Tyto dvě otázky zkoumal nizozemský státní institut RIVM odděleně a s odlišným výsledkem.U zdraví uzavřel už v roce 2016, že riziko pro ty, kdo na takovém hřišti hrají, je prakticky zanedbatelné. Škodlivé látky v granulátu jsou podle něj přítomné, zůstávají však pevně vázané v pryžových částicích. Vdechováním, přes pokožku ani polknutím se jich proto uvolní jen zanedbatelné množství. Institut tehdy počítal i se čtyřletým dítětem a sedmiletým brankářem, tedy s těmi, kdo jsou s granulátem v kontaktu nejvíc. RIVM ↗
Životní prostředí dopadlo jinak. RIVM výslovně upozorňuje, že půdu přímo pod hřišti neměřil — měření prováděl v půdě a spodní vodě vedle nich, v krajnicích a v drenážní vodě odtékající do příkopů. Několik krajnic u hřišť bylo silně znečištěno zinkem a minerálním olejem, středně kobaltem. Další látky odcházely drenáží do příkopů a usazovaly se v sedimentu. Zinek přitom podle institutu člověku neškodí, důsledky má pro organismy žijící v půdě a ve vodě. RIVM ↗
Není to první takový rozsudek
Rotterdamský soud řešil pryžový granulát už v prosinci 2019. Tehdy odsoudil organizaci Sportaal, která spravuje sportoviště v sousedním Enschede, kvůli hřišti klubu Vogido a uložil jí pokutu deset tisíc eur, z toho polovinu podmíněně. Podnět podala environmentální organizace Recycling Netwerk Benelux. Rechtbank Rotterdam ↗ Zembla ↗Byl to však rozsudek prvního stupně a odsouzená strana se s ním nesmířila. Advokát Sportaalu Rob Oude Breuil tehdy řekl, že odůvodnění je podle něj příliš stručné a že by se k věci měl vyjádřit odvolací soud. Zároveň předpověděl, že žalob přibude a že prokuratura si na začátek vybrala nejsnazší případ. Oost ↗
Mezitím se věc dostala i před nejvyšší správní soud. Raad van State v dubnu 2023 potvrdil, že granulát životnímu prostředí škodí, a čtyřem obcím nařídil, aby o žádostech na vymáhání ochrany půdy rozhodly znovu. Neznamená to plošný zákaz — soud připouští, že granulát se používat smí, pokud provozovatel přijme přiměřená ochranná opatření. Fieldmanager ↗
Nové na zářijovém rozsudku je to, kdo před soudem stál. V roce 2019 to byla organizace spravující sportoviště, teď samospráva jako taková — a právě proto se nizozemská média ptají, kolik dalších obcí je v podobné situaci. Algemeen Dagblad ↗
Evropské pravidlo platí i u nás, ale řeší něco jiného
Pryžová drť z ojetých pneumatik, takzvaný SBR granulát, je běžná výplň umělých trávníků i na slovenských a českých hřištích. Nizozemský rozsudek u nás neplatí a vychází z tamní povinnosti chránit půdu. Samostatně však existuje evropské pravidlo: Unie v roce 2023 zařadila záměrně přidávané mikroplasty pod omezení v nařízení REACH a výplň umělých trávníků do něj spadá. Úřední věstník EU ↗U této konkrétní položky Komise stanovila osm let přechodného období, takže uvádět takovou výplň na trh se zakáže až 17. října 2031. Důvod byl praktický — aby co nejvíc stávajících hřišť stihlo dosloužit přirozeně. Nařízení zároveň nepřikazuje už položená hřiště rozebírat ani je přestat používat. Úřední věstník EU ↗
Právě v tom je mezera, kterou nizozemský případ ukazuje. Prodej výplně je legální do roku 2031, to však samo o sobě neříká nic o tom, zda provozovatel odpovídá za granulát, který se z hřiště dostane do okolí. V Nizozemsku odpověděl soud, že odpovídá.
*Ilustrační foto: Zápas německých amatérských klubů SV Beuel 06 a SV Heimerzheim na umělém trávníku Elbernstadionu v Bonnu. Autor: Sir James / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.*







