Touto úžinou mezi Íránem a Arabským poloostrovem proudí přibližně pětina světové ropy. Každá raketa nad Perským zálivem se proto okamžitě promítá do cen na čerpacích stanicích od Bratislavy po Soul. Válka, která se po sto dnech zdála zamrzlá, se o víkendu změnila v globální ekonomický problém. ANSA ↗
Proč svět visí na jedné úžině
Hormuzský průliv je v nejužším místě široký jen něco přes 30 kilometrů, je však nejdůležitějším ropným hrdlem planety. Kromě přibližně pětiny světové ropy jím prochází i značná část zkapalněného zemního plynu z Kataru. Neexistuje plnohodnotná náhradní trasa — ropovody, které úžinu obcházejí přes Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, dokážou pojmout jen zlomek objemu.Trhy proto na Hormuz reagují panicky už při samotné hrozbě. Riziko je v ceně ropy započítáno už od března, kdy konflikt vypukl, pondělní údery a íránská rétorika ho však prudce zvýšily. Právě nejistota kolem nerušené přepravy poslala Brent i americkou WTI o více než čtyři procenta vzhůru. ANSA ↗
Teherán zvyšuje sazby i hrozby
Írán mezitím otevřel dva tlaky najednou. Polooficiální íránská agentura Tasnim o víkendu informovala, že Teherán připravuje předpisy, jimiž chce zpoplatnit lodě proplouvající Hormuzem — oficiálně za „námořní bezpečnost a ochranu životního prostředí“. Podle íránské viceprezidentky Shiny Ansariovej, kterou agentura citovala, patří úžina do teritoriálních vod Íránu a Ománu, a pobřežní státy tedy mají právo účtovat poplatky. Výše sazeb zatím stanovena není.Druhým tlakem jsou hrozby. Alí Akbar Velájatí, poradce nejvyššího vůdce, prohlásil, že „kruhy odporu“ dokážou zablokovat obě úžiny — Hormuz i Bab al-Mandab u vstupu do Rudého moře. A nezůstává jen u slov: jemenští Húsíové v pondělí vyhlásili „úplný zákaz“ plavby izraelských lodí Rudým mořem, čímž se druhé zmíněné hrdlo dostalo pod přímý tlak. Al Jazeera ↗
Trhy počítají škody
Reakce burz byla tvrdá. V Asii se jihokorejský index propadl téměř o devět procent, tokijský Nikkei ztratil 3,85 procenta a v červeném skončily i Tchaj-wan, Hongkong a Šanghaj. Negativní otevření hlásily i evropské a americké futures. Al Jazeera ↗Kromě ropy zdražil i zemní plyn — evropský benchmark vyskočil o šest procent na 51,4 eura za megawatthodinu, k čemuž přispěla i stávka v Austrálii. Paradoxně klesalo zlato, tradiční „bezpečný přístav“ (o 3,8 procenta), což obchodníci připisují výprodejům na pokrytí ztrát jinde. Hůře, než se čekalo, dopadly i německé tovární objednávky, které v dubnu klesly o 3,8 procenta. ANSA ↗
Ropný kartel OPEC+ se sice v neděli dohodl, že od července zvýší těžbu o 188 tisíc barelů denně, analytici to však označili za převážně symbolický krok, který napjatou bilanci nevyřeší. ANSA ↗
Co to znamená pro Slovensko a EU
Pro slovenského a evropského spotřebitele je řetězec jednoduchý: vyšší světová cena ropy se s odstupem dvou až tří týdnů promítne do cen benzinu a nafty na pumpách. Skok evropského plynového benchmarku zároveň zvyšuje náklady na energie pro domácnosti i průmysl právě v době, kdy Evropská centrální banka doufala v další ochlazování inflace. Pokud ceny zůstanou déle nad 95 dolary, inflační očekávání v eurozóně se mohou znovu vychýlit vzhůru.Politické pozadí celé eskalace — trhlinu mezi Donald Trump a Benjamin Netanjahu poté, co Izrael udeřil na Írán navzdory Trumpově výzvě — jsme rozebrali samostatně.
Přečtěte si také: Izrael udeřil na Írán navzdory Trumpovi: „Já určuji všechno.“ Spojenectví se po 100 dnech láme
Co sleduje hotinfo
- Zda Írán přistoupí k fyzické blokádě Hormuzu nebo Bab al-Mandab, nebo zůstane u poplatků a hrozeb.
- Zda OPEC+ navýší těžbu nad symbolických 188 tisíc barelů denně, pokud se Brent udrží nad 95 dolary.
- Jak rychle a o kolik se zdražení ropy promítne do cen paliv na Slovensku a v eurozóně.
- Zda Trumpem avizovaná dohoda s Íránem „v pondělí, úterý či středu“ trhy uklidní, nebo zůstane nenaplněná.
