Marže rafinérií u nafty je v Evropě rekordní. Slovensko zastropuje pumpy, Česko a Polsko chtějí zdanit rafinérie

Evropský nízkosirný plynový olej, hlavní cenový ukazatel trhu s motorovou naftou, dosáhl ve středu vůči ropě Brent prémie přibližně 95 dolarů za barel. Je to rekordní úroveň a ekonomové ji čtou tak, že rozhodující část ceny se dnes tvoří v rafinérii, ne na čerpací stanici. Slovenská vláda přesto od října zastropuje marži prodejců na deset centů za litr a zvláštní odvod pro rafinérii odmítla, zatímco Česko i Polsko se zdanit jejich zisky pokoušejí. Ve čtvrtek přibyla dvě čísla, která ten rozdíl podtrhují. Průměrná cena nafty na pumpách v EU vystoupala na historický rekord 2,23 eura za litr a Evropská centrální banka označila rafinérské marže za jeden ze zdrojů inflace. BFMTV ↗ ANSA ↗ Odpoledne se ozvala Evropská komise: Trumpův zvažovaný zákaz vývozu americké nafty by podle ní poškodil obě strany. Commerzbank odhaduje, že by nafta v Evropě zdražila o 20 až 25 procent. HRT ↗ Tagesspiegel ↗ V noci na pátek k tomu přibyl francouzský prezident. Emmanuel Macron v televizním rozhovoru odmítl snížení daní jako „nejcnostnější" řešení, ale nevylučil ho, pokud ceny porostou dál, a oznámil vyslání vojenských prostředků na ochranu saúdského ropného přístavu Yanbu. V Británii zároveň spočítali, co by stálo předčasné zrušení jejich vlastní daně z mimořádných zisků ropných firem.

Rekord vzniká v rafinérii, ne na pumpě

Prémie evropského nízkosirného plynového oleje vůči severomořské ropě Brent vyskočila ve středu dopoledne na zhruba 95 dolarů za barel. Růst marží odráží napjatou situaci v důsledku konfliktů na Blízkém východě a na Ukrajině a obavy z dalšího omezení dodávek, nyní i ze Spojených států. Respekt ↗

Právě odtud přibylo nové riziko. Americký prezident Donald Trump v úterý podpořil myšlenku zákazu vývozu nafty, který má zlevnit palivo na domácím trhu, přičemž administrativa zatím zkoumá, zda je takový krok proveditelný. Seznam Zprávy ↗ Evropa je přitom na dovozu americké nafty a leteckého paliva silně závislá, protože po odstřižení od ruských dodávek jí chybí náhrada. CNBC ↗

Evropská komise ve čtvrtek varovala, že jakékoli narušení energetické spolupráce s USA by „mohlo negativně zasáhnout obě strany", jak řekl její mluvčí Olof Gill; podle Le Figaro v Bruselu zaznělo i „velmi špatný nápad". Mluvčí pro energetiku Ana Kaisa Itkonenová zároveň uvedla, že nafty je v EU zatím dost a že s Washingtonem probíhají jednání na vysoké úrovni. Podle médií administrativa připravuje devadesátidenní zákaz, který má zlevnit palivo před listopadovými volbami, američtí producenti jsou však proti. Hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer počítá, že při zákazu by nafta v Evropě zdražila o 20 až 25 procent a inflace v eurozóně by stoupla asi o půl procentního bodu. Samotný zákaz přitom považuje spíše za nepravděpodobný, protože by zasáhl zisky amerického ropného průmyslu. HRT ↗ Le Figaro ↗ Tagesspiegel ↗

Na rafinérii jako na rozhodující článek řetězce ukazuje i hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. „Ty problémy způsobují primárně marže rafinérií a vyšší cena ropy," řekl pro Radiožurnál. iROZHLAS ↗

K podobnému závěru došla ve čtvrtek i Evropská centrální banka. V ekonomickém bulletinu píše, že inflace cen energií se v srpnu zrychlila na 14,3 procenta z červencových 10,3 procenta a že velkou měrou k tomu přispěly marže rafinérií u kapalných paliv. Zároveň ukazuje, jak se šok rozkládá mezi mzdy a zisky. Náklady práce na zaměstnance rostly ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,3 procenta, pomaleji než v prvním čtvrtletí, kdy to bylo 3,5 procenta, zatímco růst zisků na jednotku produkce zrychlil z 0,3 na 2,2 procenta. Celková inflace podle ECB pravděpodobně zůstane výrazně nad cílem dvou procent do první poloviny roku 2027. ANSA ↗ Údaj o ziscích se přitom týká celé ekonomiky eurozóny, nejen palivových firem, takže o maržích konkrétní rafinérie neříká nic.

Na pumpách je to vidět přímo. Průměrná cena nafty v EU podle týdenního ropného bulletinu Evropské komise, který zpracovala agentura AFP, stoupla za týden z 2,16 na 2,23 eura za litr, nejvýš od začátku těchto měření v roce 2005. Rekord padl v devatenácti zemích včetně Německa, Francie a Itálie. Nejdražší je nafta v Dánsku a ve Finsku, po 2,56 eura, v Německu stojí 2,46 eura. BFMTV ↗

Co se stane, když opatření skončí

Polsko je v tom nejčerstvější zkušenost v regionu. Vláda tam měla balík Ceny Paliwa Niżej, který snížil daň z přidané hodnoty na paliva z 23 na 8 procent a zavedl maximální ceny, přičemž jeho druhé vydání běželo od 17. do 31. srpna.

Návrat daně na 23 procent se projevil téměř okamžitě. Průměrná cena benzinu Pb95 podle portálu e-petrol stoupla ze 6,57 na 7,63 zlotého za litr a nafta ze 7,51 na 8,39 zlotého. K 16. září se Pb95 prodávala v průměru za 7,98 zlotého a nafta za 8,89 zlotého, což byla nejvyšší cena v historii měření portálu. Bankier.pl ↗

Podobný skok zaznamenali v Česku poté, co tam v červenci skončila předchozí regulace. Nafta tam v srpnu zdražila meziměsíčně o 14,3 procenta, nejvíce ze všech zemí Unie, ukázaly údaje Eurostatu, přičemž průměr za celou EU byl 8,3 procenta. Benzin přitom v Česku stoupl jen o 2,7 procenta, tedy méně než průměr EU (3,3 %). iROZHLAS ↗ Za rozdílem stojí podle analytiků kombinace daňových změn, konce regulace a růstu cen na evropském velkoobchodním trhu. Ekonomický deník ↗

Pro slovenského řidiče z toho plyne konkrétní věc. Sleva na vlaky platí pouze během října a české cenové stropy rovněž jen do 31. října, takže v obou případech je předem známo datum, kdy tlumič zmizí.

Sousedé míří na rafinérie, Slovensko na prodejce

Slovensko omezí poslední článek řetězce. Premiér Robert Fico ve středu oznámil maximální maloobchodní marži deset centů na litr od října, snížení ceny jízdenek na vlak ve druhé třídě o polovinu během října a jednání s vyššími územními celky a krajskými městy o snížení cen v autobusech a MHD o třicet procent. Konečnou cenu paliva nechává na trhu. Na čerpacích stanicích Slovnaftu se nafta ve středu ráno držela těsně pod dvěma eury, benzin se prodával nad 1,85 eura za litr. SME ↗

Česko zasahuje na dvou místech najednou. Od 1. do 31. října bude ministerstvo financí denně určovat maximální cenu benzinu i nafty jako součet třídenního klouzavého průměru čtyř referenčních zdrojů a regulované marže 2,50 koruny na litr, přičemž spotřební daň z nafty klesne z 9,95 na 8,011 koruny. Ministerstvo financí ČR ↗ Vedle toho česká vláda schválila návrh na mimořádné zdanění rafinérského sektoru ve výši padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025, na roky 2026 a 2027, s odhadovaným výnosem asi 5,5 miliardy korun za letošní rok. Týkat se má firem s celkovými příjmy alespoň dvě miliardy korun a rafinérskými příjmy alespoň padesát milionů, tedy fakticky jednoho plátce, a zákon ještě musí projít parlamentem. Ministerstvo financí ČR ↗

Polsko se o zdanění rafinérií pokouší už podruhé. První verzi zákona o mimořádných ziscích palivových koncernů poslal prezident Karol Nawrocki v červenci polskému ústavnímu soudu pro podezření z retroaktivity, Sejm ji proto schválil znovu a návrh nyní míří do Senátu. Daň by se měla vztahovat na období od března 2026 do března 2027. Money.pl ↗

Maďarsko zvolilo třetí cestu. Úřední „chráněnou cenu" paliv vláda zrušila koncem června Portfolio.hu ↗ a její obnovu odmítá s odůvodněním, že by měsíčně stála desítky miliard forintů. Místo toho platí cílená dotace. Premiér Péter Magyar oznámil dvacet tisíc forintů na osobu, vyplácených po pěti tisících měsíčně od září do prosince, pro majitele dieselových aut s výkonem do 110 kilowattů, tedy přibližně do 150 koní. Týká se to téměř milionu lidí, nárok posuzuje daňová správa automaticky a zemědělcům stát vrací spotřební daň z nafty. Portfolio.hu ↗

Odvod pro rafinérii vláda odmítá, opozice ho žádá

Slovnaft je zároveň rafinérií i dominantním prodejcem paliv na Slovensku, takže otázka, zda se má na opatření podílet, se stala nejspornějším bodem celého balíku. Premiér Fico odvod odmítl s tím, že obdobný nástroj už existuje. „My na Slovensku nemůžeme zavést už zvláštní odvod pro rafinérie, protože ho už máme," řekl a odvolal se na sektorovou daň. Potvrdil zároveň, že představitelé Slovnaftu byli na jednání vlády přítomni, a zopakoval požadavek, aby Slovensko zůstalo mezi levnější polovinou zemí EU. TASR ↗

Opozice to vidí jinak, i když se v nástroji neshoduje. Poslanec za Progresívne Slovensko Ján Hargaš žádá zdanění Slovnaftu a výnos použít na palivové šeky pro ohrožené domácnosti. Rastislav Krátky z KDH poukázal na to, že zástupce Slovnaftu na jednání vlády seděl, ale rafinérie z něj odešla bez jakékoli povinnosti zapojit se do řešení. Veronika Remišová za Hnutie Slovensko to shrnula větou, že „pumpařům Fico přikáže, jakou mohou mít marži, ale mimořádné zisky Slovnaftu zdanit odmítá". TA3 ↗ Sloboda a Solidarita prosazuje ještě jinou cestu, snížení spotřební daně, tedy nástroj, po kterém sáhlo Česko. Trend ↗

Co strop na marži reálně přinese, zůstává otevřené. Analytik a šéfredaktor portálu Energie-portal.sk Radovan Potočár upozorňuje, že deseticentový limit neznamená příslib zlevnění každého litru o deset centů, protože konečnou cenu nadále určuje vývoj vstupních cen. Energie-portal.sk ↗

Rozdíly mezi modely nejsou jen technické, protože se liší v tom, kdo nese náklad. Na Slovensku ho u samotného paliva nese podle komentáře Iris Kopcsayové v deníku Pravda zejména prodejce, kterému stát omezenou marži nekompenzuje, zatímco u zlevněného jízdného bude muset stát dopravci výpadek příjmů uhradit. V Česku si náklady rozdělí prodejci a stát, v Polsku nesl břemeno přes nižší daně hlavně stát. Pravda ↗

Tentýž spor o to, kdo má z krize platit, se v noci na pátek otevřel i v Británii. Vláda tam chce daň z mimořádných zisků ropných a plynárenských firem, takzvaný energy profits levy, nahradit od roku 2030 novým odvodem z příjmů z ropy a plynu, průmysl však tlačí na dřívější začátek. Podle analýzy pro organizaci Global Witness by nový režim při ceně ropy okolo sta dolarů za barel vynesl do roku 2030 o 8,6 miliardy liber méně než současná daň, a kdyby ropa klesla na sedmdesát dolarů, nevynesl by nic, zatímco současná daň by dala 4,6 miliardy. Sdružení Offshore Energies UK naopak tvrdí, že dřívější přechod spolu s „pragmatičtějším" přístupem k licencím by odemkl 111 projektů v britské části kontinentálního šelfu. Global Witness spolu s Greenpeace UK, koalicí End Fuel Poverty a dalšími organizacemi napsaly ministrovi financí Johnu Healeymu, aby výzvám k dřívějšímu zrušení daně odolal, a mluví o firmách, které na blízkovýchodní krizi „vydělaly". The Independent ↗

Za hranicemi V4 se k ceně přidává sucho a zásobování

Mimo region se drahá paliva stala politickým tématem i ve Francii. Vláda tam sahá po dotacích: od 1. října mohou zaměstnavatelé proplácet zaměstnancům palivo bez odvodů a daně z příjmu až do výše 1 000 eur ročně, zatímco v červnu byl strop 600 eur, a prodloužila a rozšířila podporu pro ty, kdo najezdí nejvíc. RMC ↗ Ségolène Royalová, která se uchází o kandidaturu v primárkách socialistů, zároveň označila marže koncernu TotalEnergies za formu spekulace. Le Figaro ↗

Prezident Emmanuel Macron pak ve čtvrtek večer poskytl čtyřicetiminutový rozhovor stanicím TF1 a France 2, první takový od roku 2024. Za hlavní příčinu zdražování označil to, co se děje v Hormuzu, a oznámil, že Francie pošle na ochranu saúdského ropného terminálu Yanbu lidi, radary i systémy protivzdušné obrany. „Ne abychom se zapojili do nějakého konfliktu, ale abychom tu lokalitu chránili," řekl. Snížení daní z paliv nazval řešením, které „není nejcnostnější", protože daně „slouží k financování státních výdajů", a za rozumnější označil adresnou pomoc těm, kdo ji nejvíc potřebují. Zároveň dodal, že ceny „nenecháme vyletět" a že „podle toho, jak se to bude vyvíjet, netřeba nic vylučovat". Trumpův zvažovaný zákaz vývozu americké nafty nazval špatným rozhodnutím „nejen pro ostatní svět, ale i pro americkou ekonomiku". 20 Minutes ↗ Le Figaro ↗ Bývalý premiér Dominique de Villepin téhož večera žádal „absolutní strop 2,50 eura za litr" BFM TV ↗ a aglomerace Valenciennois zavedla na tři měsíce bezplatnou veřejnou dopravu. BFM TV ↗

Nejdál zašlo Moldavsko. Parlament v úterý schválil poměrem hlasů 54 ku 20 šedesátidenní nouzový stav v energetickém a vodním sektoru, který začne platit v sobotu 26. září a umožní úřadům rychle reagovat při narušení dodávek energie, paliva a vody. Premiér Vasile Tofan označil souběh války na Blízkém východě, války na Ukrajině a bezprecedentního sucha za „dokonalou bouři", která dopadá na zemi s 2,4 milionu obyvatel. Podle agentury AFP sucho snížilo hladiny řek napříč Evropou, což dodávky energie zhoršuje dále. TV Markíza ↗

Moldavský ministr energetiky Dorin Junghietu připustil, že cena nafty může dosáhnout hranice čtyřicet lei za litr, tedy v přepočtu zhruba dvě eura, a překročit ji. NewsMaker ↗

Ve čtvrtek sáhly po daních další země. Lotyšský parlament schválil od 1. října nižší spotřební daň, u nafty z 396 na 330 eur za tisíc litrů a u benzínu na 490 eur, což při plném přenesení sníží cenu asi o osm centů na litr. Tříměsíční výpadek 14,4 milionu eur pokryje z prodeje majetku zabaveného pachatelům trestné činnosti. V sousední Litvě navrhuje Gediminas Šimkus automaticky snižovat spotřební daň, když ceny překročí stanovenou hranici, a Virginijus Sinkevičius chce kvůli cenám paliv svolat na příští týden koaliční radu. V Portugalsku ministr hospodářství Manuel Castro Almeida vyzval lidi, aby palivem šetřili všude, kde se dá, a další podporu, která by narušila vyrovnaný rozpočet, odmítl. Odborový svaz civilních pilotů hlásí nedostatek leteckého paliva, který podle něj zdražuje letenky o 15 až 20 procent a některé lety se přesouvají, a lídr socialistů José Luís Carneiro žádá vládu, aby vysvětlila, zda jsou problémy se strategickými rezervami. V Norsku, kde litr nafty překročil 30 korun, podepsalo 99 starostů ze sedmi stran výzvu k obnovení dočasného snížení daní z paliv. LRT ↗ LRT ↗ RTP ↗ Jornal de Negócios ↗ RTP ↗ RTP ↗ Aftenposten ↗

V Litvě přibyl k návrhům na daních ještě jeden. Nafta tam ve čtvrtek na některých pumpách stála 2,40 eura a benzin 2,09, přičemž od ledna je naprogramováno další zdražení kvůli rostoucí uhlíkové složce v ceně, u nafty o deset centů a u benzinu o tři. Předseda Demokratické unie „Vardan Lietuvos" Virginijus Sinkevičius proto navrhuje tuto složku dočasně odložit a hledat na to shodu v Unii. „Teď vidíme, že cena paliva je i tak vysoká. Od Nového roku ještě vzroste. Mluví se o zdražujícím vytápění a to všechno bezpochyby vyvolává ve společnosti napětí," řekl. Koaliční partneři vládních sociálních demokratů zároveň žádají následovat lotyšský příklad a vládní návrh na poloviční ceny vlakových a autobusových jízdenek jim nestačí: podle předsedy Svazu zemědělců a zelených Aurelijuse Verygy lidé v regionech alternativu k autu nemají. LRT ↗

Co sleduje hotinfo