Téměř polovina vývozu irské rafinerie míří do Ruska. Irský premiér varuje před sankcemi vůči ní, Ukrajina postihla její odběratele

Irská rafinerie oxidu hlinitého Aughinish Alumina poslala v první polovině roku 2026 do Ruska 422 474 tun suroviny za necelých 120 milionů eur, tedy téměř 49 procent vlastního vývozu. Odběratelem jsou hutě její vlastní mateřské firmy, ruského Rusalu, který podle švédského úřadu nadále ovládá sankcionovaný oligarcha Oleg Deripaska.

Irská vláda přitom před sankcemi vůči závodu roky varuje a premiér Micheál Martin je označuje za kontraproduktivní. The Irish Times právě zveřejnil dokumenty, které ukazují, jak firma o svých ruských vazbách s ministry jednala už v roce 2023.

Co ukázaly dokumenty, které získal The Irish Times

Deník si zápisy z jednání vedení závodu s irskými ministry a úředníky vyžádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo podnikání je nejprve odmítlo vydat. Na schůzce 10. května 2023 firma tehdejšímu ministru Simonu Coveneymu řekla, že ruská invaze na Ukrajinu vytvořila pro závod „náročné prostředí" právě kvůli vlastnické struktuře přes Rusal a Deripasku. The Irish Times ↗

Ze stejných zápisů vyplývá i to, za co firma vládě děkovala. Ocenila „probíhající dialog a podporu" resortu v letech, kdy jí hrozily americké sankce. Washington v dubnu 2018 zařadil na sankční seznam přímo Rusal i jeho mateřskou En+, a to kvůli Deripaskově kontrole. Firmy se ze seznamu dostaly koncem ledna 2019 a americké ministerstvo financí tehdy uvedlo, že už snížily jeho podíl a odstranily jeho kontrolu. Deripaska sankcionovaný zůstal. Irská vláda tehdy ve Washingtonu lobovala ve prospěch závodu. The Irish Times ↗

Právě tento mechanismus zpochybnil v červenci švédský daňový úřad. V rozhodnutí na třiasedmdesáti stranách uvedl, že ruský prezidentský dekret vylučuje akcionáře z „nepřátelských států" z hlasování, a když se odečtou, Deripaskův kontrolní podíl v mateřské En+ stoupá na padesát tři procent a jeho hlasovací síla v představenstvu na sedmdesát. Právě přes En+ vede kontrola nad Rusalem, takže formální oddělení oligarchy od firmy podle Švédska nefunguje. Rozhodnutí přímo zasáhlo švédskou hliníkárnu Kubal, která patří Rusalu a které úřad zmrazil na daňovém účtu 56,8 milionu švédských korun, tedy asi 5,1 milionu eur. Kubal se odvolal a varuje před vážnými důsledky pro region. The Irish Times ↗

Spor o to, zda surovina končí v ruských raketách

Ukrajina v srpnu uvalila sankce na pět firem Rusalu včetně čtyř hutí, které od Aughinish odebírají oxid hlinitý, tedy závodů v Krasnojarsku, Sajanogorsku, Bratsku a na Urale. Zelenského zmocněnec pro sankce Vladyslav Vlasiuk prohlásil, že podle Kyjeva neexistuje jiné vysvětlení než to, že se irská surovina používá v ruských raketách. Samotný Krasnojarsk podle deníku odebral v roce 2024 asi půl milionu tun za přibližně 170 milionů eur. The Irish Times ↗

Vlastní investigativa deníku přitom zmapovala jeden článek řetězce. Zjistila, že sankcionované hutě prodávají velkou část produkce obchodní společnosti ASK, která zásobuje desítky ruských zbrojařů a na ukrajinském sankčním seznamu už je. Rusal i irský závod používání svého materiálu ve zbraních popírají a irské vládní vyšetřování podle deníku nepřineslo hmatatelný důkaz, který by Aughinish přímo spojoval s ruskou armádou či výrobci zbraní. Vývoz mezitím roste. Za celý rok 2025 směřovalo do Ruska 775 985 tun, tedy měsíčně v průměru 64 665 tun a čtyřicet tři procent vývozu závodu. V první polovině roku 2026 to bylo 422 474 tun, měsíčně 70 412 tun a téměř 49 procent. The Irish Times ↗

Evropský parlament v červenci přijal nezávaznou výzvu k zákazu vývozu oxidu hlinitého do Ruska, celá rezoluce o Ukrajině prošla poměrem 460 hlasů pro, 136 proti a 59 se zdrželo. Sankce však Parlament určovat nemůže. Evropská komise zákaz do července nenavrhla, jelikož by podle ní dopadl na evropský průmysl. The Irish Times ↗ OCCRP ↗

Irský argument stojí na tom, co závod znamená doma i pro zbytek unie. Martin hovoří o zhruba tisíci pracovních místech včetně dodavatelů, z toho asi 470 přímých, a o tom, že rafinerie dodává kritickou surovinu hutím ve Francii a ve Švédsku. Jednání s unií označil za komunikaci, ne za lobbing. The Irish Times ↗

Proč to číst ze Slovenska

Slovenský čtenář má na tentýž kov čerstvou domácí zkušenost, jen z opačného konce řetězce. Aughinish vyrábí oxid hlinitý, tedy mezistupeň mezi bauxitem a hotovým kovem. Huť Slovalco v Žiaru nad Hronom z takové suroviny vyrábí primární hliník a výrobu úplně zastavila v lednu 2023, když se jí při tehdejších cenách elektřiny přestala vyplácet. TREND ↗

Koncem srpna ji začala obnovovat. V první fázi najíždí sto z 226 elektrolyzérů, tedy asi 43 až 45 procent kapacity, náběh má trvat do konce února 2027 a restart stojí přes sto milionů eur. Podle týdeníku TREND jde o zkoušku modelu, kterým chce Evropa udržet energeticky náročný průmysl, tedy kombinaci dlouhodobých kontraktů na elektřinu, kompenzací za emisní povolenky a soukromého kapitálu. TREND ↗

Přečtěte si také: Slovalco obnovuje výrobu hliníku v Žiaru nad Hronom

Vedle sebe tak stojí dva evropské příběhy o témže kovu. Jeden závod běží dál a jeho vláda o něj zápasí v sankčním sporu, druhý se na tři a půl roku odmlčel kvůli ceně elektřiny a obnovuje výrobu s veřejnou i soukromou podporou. Jde o dva různé stupně výroby a nic nenasvědčuje tomu, že by spolu obchodně souvisely. V obou případech však o osudu závodu rozhodovala politika, jednou sankční, jednou energetická.

Limity tohoto pohledu

Faktografie o Aughinish stojí prakticky celá na jedné redakční linii. The Irish Times na tématu pracuje dlouhodobě a ve spolupráci s dalšími médii, takže přebírání jeho čísel jinde není nezávislým potvrzením, ale týmž zdrojem v jiném obalu. Jde zároveň o irský deník píšící o irské vládě.

Hranice důkazu vede jinde, než se na první pohled zdá. Deník doložil, že odběratelské hutě prodávají hliník obchodníkovi zásobujícímu zbrojaře. Nedoložená zůstává cesta konkrétní dávky irské suroviny do konkrétní zbraně, a právě to irské vyšetřování nepotvrdilo. Kyjev je navíc stranou války a na sankcích má zájem.

Otevřená je i samotná ekonomická úvaha. Zda by sankce poškodily Evropu více než Rusko, je předpověď, ne fakt, a stojí za ní vláda, která má na zachování závodu přímý zájem. A srovnání se Slovalcem je jen strukturální, ne příčinné.

Co sleduje hotinfo