Co říká Rzeczpospolita
Dohoda z konce roku 2025, potvrzená dopisem o záměru v únoru 2026, zněla jednoduše: Polsko předá zbývající sovětské MiGy-29 a Ukrajina se na oplátku podělí o technologie bojových dronů a obrany proti nim. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk 15. června přiznal, že z aktuální dávky neodešla ani jedna stíhačka — dokud Kyjev technologii nepředá. „Byznys je byznys, je třeba tvrdě vyjednávat i s partnery. Upřímná komunikace je lepší než mlčení, které se později těžko napravuje,“ řekl deníku generál Roman Polko, bývalý velitel jednotky GROM. Rzeczpospolita ↗Deník současně dává prostor průzkumu, podle něhož 51,2 % Poláků chce Zelenskému Řád bílé orlice odebrat a jen 35,5 % je proti (United Surveys pro deník Wirtualna Polska, 12.–14. června). Rozdělení je ostře stranické: voliči opozice a Konfederace jsou pro odebrání z 80 a více procent, příznivci Tuskovy koalice převážně proti. Rzeczpospolita ↗
Co je jiné než slovenské a české pokrytí
Slovenská a česká média si polsko-ukrajinského pnutí zatím nevšímají — Polsko v jejich zpravodajství figuruje přes vlnu veder či fotbal, ne přes roztržku s Kyjevem. Přitom detaily jsou důležité. Spouštěčem bylo 27. května, kdy Zelenskyj udělil čestný název „hrdinové UPA“ centru speciálních operací „Pivnič“ (slovensky Sever). Polsko připisuje UPA odpovědnost za volyňský masakr z let 1943–1945, při němž podle polské historiografie zahynulo kolem 100 000 Poláků. Ukrajinska Pravda ↗Klíčový je i polský vnitřní rozkol. Nawrocki, historik a bývalý šéf Institutu národní paměti, chce vyznamenání odebrat — celý spor je tak zároveň testem polské kohabitace. Premiér Donald Tusk je totiž z opačného tábora: varuje, že „spolupráce je v zájmu obou národů, zatímco konflikt je v zájmu Moskvy“, a vyzývá oba prezidenty k přímému rozhovoru. Zelenského zároveň očekává na konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku 25.–26. června. Ukrinform ↗
(19. 6. večer) Z úvah se stalo rozhodnutí. Nawrocki v pátek večer prohlásil: „Rozhodl jsem se odebrat Řád bílé orlice prezidentovi Ukrajiny.“ Zdůraznil, že krok není namířen proti ukrajinskému lidu ani nemění polskou bezpečnostní politiku: „Ukrajinu jsme podporovali a podporujeme, protože víme, že ruská agrese ohrožuje Polsko i celou Evropu.“ Akt však ještě nemusí být právně dokončen. Udělování vyznamenání patří mezi prezidentovy pravomoci, právě u odebrání se ale polští ústavní právníci přou, zda revokace nepotřebuje také kontrasignaci premiéra. Pokud ano, poslední slovo by měl Tusk, Nawrockiho politický protivník — a o reálném odebrání řádu by tak rozhodl jeho podpis. Sám Tusk se krátce po pátečním projevu ozval na síti X: konflikt podle něj „těší Putina a šokuje naše spojence“ a vyzval oba prezidenty, aby emoce uklidnili, ne je rozdmýchávali. Notes from Poland ↗ Z Kyjeva přišla ostrá odpověď — podle Kyiv Independent ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha označil rozhodnutí za „bezhlavé“ a „strategickou chybu, z níž profituje jen Moskva“, a oznámil, že vrátí i vlastní polské vyznamenání, Komandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy z října 2022. Kyiv Independent ↗
(20. 6.) Spor se uzavřel rychle. Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Řád bílé orlice polskému prezidentovi vrátil — Kyjev jeho rozhodnutí podle hlavy státu „respektuje“. Na síti X dodal, že vyznamenání z roku 2023 vnímal jako poctu ukrajinskému lidu a armádě, ne sobě, a věří, že „budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží“. Spor o to, zda revokace potřebovala i kontrasignaci premiéra Tuska, se tím v praxi stal bezpředmětným — řád se vrátil dobrovolně z ukrajinské strany. Odebrání zároveň spustilo řetězovou reakci: kromě ministra zahraničních věcí Andrije Sybihy se polského vyznamenání vzdal i šéf Kanceláře prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanov — do ledna 2026 dlouholetý šéf vojenské rozvědky HUR, který úřad převzal po odvolaném Andriji Jermakovi. Budanov vrátil Zlatý důstojnický kříž Řádu za zásluhy Polské republiky, který dostal loni, a Nawrockiho krok označil za „dar moskevskému agresorovi, který ho jistě použije proti oběma našim zemím“. UNITED24 ↗ Ukrajinska Pravda ↗
Pro středoevropského čtenáře je to zrcadlo. Polsko bylo vzorem bezvýhradné solidarity s Ukrajinou — protipólem Ficova Slovenska a Orbánova Maďarska. Pokud i Varšava přechází na transakční režim a otevírá historické rány, mění se celý příběh o jednotném východním křídle Evropy.
Limity tohoto pohledu
Rzeczpospolita je pravostředový, ekonomicky a právně orientovaný deník, který je vůči paměťové politice i rétorice „tvrdého vyjednávání“ přirozeně shovívavý. Podceňuje, jak moc zmrazení stíhaček uprostřed války oslabuje Ukrajinu — a komu to nahrává. Tady je namístě opatrnost: ruské sítě tento spor záměrně rozdmýchávají a překrucují do narativu, že „Polsko má přijmout glorifikaci UPA výměnou za zakázky na obnovu“. Samotná historická křivda je skutečná, její zneužití však není ani polské, ani ukrajinské. Optika deníku obchází i ukrajinský pohled — frontou ověřená dronová technologie je pro Kyjev nejcennější pákou a právě jí Polsko podmiňuje dodávku stíhaček — i hospodářskou provázanost: podle Rzeczpospolité v Polsku od roku 2022 přibylo přes 100 000 ukrajinských živností.Co sleduje hotinfo
- Zda Zelenskyj před Gdaňskem přejmenuje nebo upraví jednotku „hrdinové UPA“ — Nawrockého lhůta se podle jeho kanceláře „počítá ve dnech“.
- Zda se po Zelenském, Sybihovi a Budanovovi přidají s vracením polských vyznamenání další ukrajinští činitelé — a jak hluboko spor mezi Varšavou a Kyjevem zajde.
- Zda se po dohodě o dronové technologii rozmrazí předání MiGů-29.
- Konference o obnově Ukrajiny v Gdaňsku 25.–26. června: přijede Zelenskyj a setká se s Nawrockim?
- Zda se transakční posun Varšavy projeví i ve slovenské a maďarské rétorice o pomoci Kyjevu.







