Česko vydražilo podporu větru těsně pod cenovým stropem. Nejvyšší z 23 vítězných nabídek byla deset haléřů pod maximem

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo zprávu o vyhodnocení druhé aukce na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, a u větrných elektráren z ní vyplývá jedno číslo, které vysvětluje téměř všechno ostatní. Maximální referenční cena byla 3 200 korun za megawatthodinu a nejvyšší úspěšná nabídka skončila na 3 199,90 korunách — tedy deset haléřů pod stropem. Vysvětlení dodává druhé číslo: soutěžilo se o 360,8 megawattu a podporu získalo 242,5, tedy 67,2 procenta vypsaného objemu. Žádná platná nabídka tak nevypadla proto, že by se objem vyčerpal. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

Ceny, které se liší v haléřích

Výzvu ministerstvo vyhlásilo 2. prosince 2025, nabídky přijímalo do 24. února 2026 a zprávu o vyhodnocení zveřejnilo v dubnu. V kategorii větrných elektráren obdrželo 24 nabídek, z toho 23 splnilo podmínky a všech 23 uspělo. Jediná vyřazená patřila společnosti Zero carbon energo pro projekt Arnultovice — nepředložila bankovní záruku, čímž nesplnila body 12 a 13 výzvy. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

Rozpětí vítězných cen je 3 149,50 až 3 199,90 korun za megawatthodinu. Celý rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší nabídkou je tedy 50,40 korun, a nejlevnější je 1,58 procenta pod stropem. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

Zajímavé je i to, jak jsou ceny rozložené. Společnost RenoEnergie podala sedm nabídek a vešla se s nimi do pěti cenových úrovní: 3 149,50, 3 149,60, 3 149,70, dvakrát 3 149,80 a dvakrát 3 199,90 korun. Odstupy mezi jejími nabídkami jsou tedy desítky haléřů. Maxima 3 199,90 korun dosáhly v aukci dvě nabídky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

Proč cena neklesla

Aukce má cenu stlačit dolů, a funguje to tak, že o omezený objem podpory se uchází víc projektů, než lze podpořit — kdo si vystačí s nižší cenou, vytlačí dražšího. Zde podporu získalo 242,5 megawattu z 360,8 draženého, tedy 67,2 procenta. Nabídek bylo méně než míst, takže mechanismus, který cenu stlačuje, neměl na čem pracovat — z výsledku je patrné, že žádná platná nabídka nevypadla kvůli vyčerpání objemu. Jaké ceny by uchazeči nabídli při převýšeném zájmu, z dokumentu vyčíst nelze. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

Že to není nevyhnutelnost, ukazují dvě evropské aukce z první poloviny roku. Ve Francii se o 0,8 gigawattu přihlásilo 2,4 gigawattu, tedy trojnásobek, a průměrná cena skončila na 77 eurech za megawatthodinu — 66 procent podpořených projektů přitom byl repowering, tedy obnova stávajících turbín. V Německu se vydražilo 2,5 gigawattu, průměr byl 51 eur a nejnižší úspěšná nabídka 44 eur. V obou byl podle WindEurope přihlášený výkon výrazně vyšší než dražený. WindEurope ↗

Přímé porovnání čísel má ale své limity. Aukce se liší podmínkami, délkou podpory i tím, zda se cena indexuje na inflaci — v Česku se podle Ekonomického deníku neindexuje a dohodnutá cena platí celých dvacet let. Tentýž zdroj řadí Česko se 129,80 eura za megawatthodinu na první místo v ceně před Británií s 85,60, Francií s 77,10, Řeckem s 67,40 a Moldavskem s 62 eury. Jde o žebříček převzatý z jednoho zdroje, nikoli o samostatně ověřené prvenství. Ekonomický deník ↗

Při kurzu České národní banky z 9. září, tedy 24,25 koruny za euro, je strop 3 200 korun přibližně 132 eur a nejnižší nabídka 3 149,50 koruny asi 130 eur. Referenční cena přitom není celá částka, kterou stát vyplatí: aukční bonus se odvíjí od rozdílu mezi ní a tržní cenou elektřiny. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

Kdo podporu získal

Největší jednotlivou nabídku, 54 megawattů, podala WEB VP Řasnice — dceřiná společnost rakouské WEB Windenergie — pro lokalitu u Frýdlantu na severu Čech. Následují tři projekty skupiny ADI po 21,6 megawattu a dvojice WINDOL s 18,6 megawattu a VTE Zátor se 4,5 megawattu — ty Ekonomický deník přiřadil skupině Micronix Group, které tak dohromady vychází 23,1 megawattu. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

Nejvíc jednotlivých nabídek má skupina NOHO — devět, z toho pět pro lokalitu Vojtěchov s 35,8 megawattu a čtyři pro Anenskou Studánku s 21 megawatty. RenoEnergie podala sedm nabídek se společnými 39,6 megawattu, všechny jednotlivě menší než devět megawattů. Součet všech 23 nabídek dává přesně 242,5 megawattu. Skupina ČEZ ani další velcí hráči se v seznamu neobjevili. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗ Ekonomický deník ↗

Podmínkou podpory je uvést výrobnu do provozu, nejen dokončit stavbu — a termíny se liší. Sedmnáct nabídek má ve zprávě prosinec 2029, tři projekty ADI listopad 2027, dvě listopad 2029 a jedna nabídka Zero carbon energo červen 2027. Ministerstvo průmyslu a obchodu ↗

V předchozí aukci se přihlásil jediný projekt

Dubnový výsledek vypadá dobře až ve srovnání s předchozí aukcí. Tu ministerstvo vyhlásilo v květnu 2025 na 180 megawattů s maximální cenou 3 500 korun za megawatthodinu, výsledky přišly v září — a přihlásil se jediný projekt — turbína s výkonem 4,2 megawattu od firmy WEB VP Břežany, tedy necelá tři procenta vypsaného objemu. Dostal plnou maximální cenu. oEnergetice ↗

Podle oEnergetice byl tehdy kamenem úrazu požadavek předložit s přihláškou stavební povolení. V téže sérii aukcí přitom kombinovaná výroba elektřiny a tepla naplnila objem — z 57 hodnocených nabídek uspělo 48 s celkovými 905 megawatty. To samo o sobě nedokazuje, že aukční mechanismus je bezchybný, ani že překážkou byl výlučně vítr — ukazuje jen, že jiná technologie objem naplnila. oEnergetice ↗

Povolování a politika

Ekonomický deník uvádí jako důvody vyšší české ceny slabší průměrný vítr, dražší dopravu komponentů do vnitrozemí, povolování trvající nejméně sedm let a chybějící indexaci na inflaci. Ekonomický deník ↗

Jak povolování vypadá v praxi, ilustruje případ u obce Velká Štáhle na Bruntálsku. Investor tam původně zamýšlel deset větrných elektráren, žádost ale stáhl a předložil menší záměr — jednotné environmentální stanovisko nakonec dostal pro tři turbíny, a i ty potřebují územní a stavební povolení. Ekonomický deník ↗

Překážky nejsou jen úřední a nemusí přicházet od obce, v níž se staví. Ve Vojtěchově má vzniknout pět elektráren — přesně tolik nabídek tam v aukci uspělo — a obec je podle iROZHLASU s investory dohodnutá. Proti se postavilo sousední město Hlinsko, které napadlo i úvodní souhlas Pardubického kraje. Zastánci rozvoje argumentují i obecními financemi — podle Svazu moderní energetiky může jeden větrník přinést obci přes milion korun ročně. iROZHLAS ↗ e15 ↗

Politickou vrstvu přidalo červencové rozhodnutí vlády o podmínkách takzvaných akceleračních zón, tedy oblastí, kde má být výstavba větrných elektráren podle evropských pravidel jednodušší. Komentátor Lidových novin Luděk Niedermayer to zhodnotil tak, že výsledek výstavbu spíše neusnadnil. Jde o názorový text, nikoli o zpravodajské zjištění. Lidovky ↗

Jaké je vlastně měřítko

Čísla dostanou další rozměr při porovnání s celkovým výkonem. Podle oEnergetice mělo Česko na konci roku 2025 instalovaných přibližně 377 megawattů ve větrných elektrárnách a aukce mají v letech 2027 až 2029 přidat 378 megawattů — tedy výkon zdvojnásobit, pokud se podpořené projekty skutečně postaví. oEnergetice ↗

Celý český větrný sektor byl tedy ke konci roku 2025 menší než to, co Německo rozdělilo v jedné aukci: 2,5 gigawattu je 2 500 megawattů, tedy víc než šestinásobek tehdejšího českého instalovaného výkonu. WindEurope ↗

Z aukcí bylo k 30. dubnu 2026 v provozu 26,94 megawattu ve třech projektech — SYNERGION Jívová s 11,3 megawattu, LHOTA BRNO s 9,04 a VTE Maletín se 6,6 megawattu. Všechny tři mají referenční cenu 3 500 korun za megawatthodinu, tedy vyšší strop z některé z předchozích aukcí. oEnergetice ↗

Co sleduje hotinfo

Ilustrační foto: větrné elektrárny u obce Horní Věžnice v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině. Foto: Jiří Zelenka (Pohled 111) / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0