Aktéři — klepněte pro kontext
Delo
Slovinský celostátní deník se sídlem v Lublani, jeden z nejvlivnějších v zemi.
Proč tady: Optika tohoto článku. Událost orámoval titulkem „Slovinsko proti proudu" a k vetu si vyžádal izraelskou analýzu.
Více info →
Janez Janša
Předseda Slovinské demokratické strany, premiér Slovinska od května 2026 a předtím třikrát ve stejné funkci.
Proč tady: Jeho vláda zrušila opatření vůči Izraeli a vetovala společné prohlášení EU. Netanjahu mu za to veřejně poděkoval.
Více info →
Tone Kajzer
Slovinský diplomat, od června 2026 ministr zahraničních a evropských věcí ve vládě Janeze Janši.
Proč tady: Obrat ve vztazích s Izraelem nazval 180stupňovým. Sociální demokraté proti němu ohlásili interpelaci.
Více info →
Gideon Sa'ar
Izraelský politik a ministr zahraničí, zakladatel strany Nová naděje a bývalý ministr vnitra i spravedlnosti.
Proč tady: První šéf izraelské diplomacie v Lublani po šestnácti letech. Otevření velvyslanectví nazval historickým dnem.
Více info →Šaron Pardo
Profesor evropských studií a mezinárodních vztahů na Univerzitě Bena Guriona v Negevu a výzkumník institutu JPPI.
Proč tady: Deníku Delo vysvětlil, že hodnota Slovinska pro Netanjahua není ve velikosti, ale v jednomyslném hlasování EU.
Robert Golob
Slovinský podnikatel a politik, předseda vlády v letech 2022 až 2026, dnes lídr opozičního Hnutí svoboda.
Proč tady: Za jeho vlády Slovinsko uznalo Palestinu a hovořilo o genocidě. Netanjahu ho označil za nejnepřátelštějšího evropského premiéra.
Více info →
Nataša Pirc Musarová
Slovinská právnička a od roku 2022 prezidentka Slovinska, předtím informační komisařka a novinářka.
Proč tady: Proti vetu se ohradila spolu s opozicí.
Více info →
Benjamin Netanjahu
Předseda izraelské vlády, nejdéle sloužící premiér v dějinách země.
Proč tady: Adresát slovinského veta. Janšovi za něj veřejně poděkoval.
Více info →
Kaja Kallasová
Bývalá estonská premiérka, od roku 2024 vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Proč tady: Prohlášení o osadách musela po slovinském vetu vydat jen vlastním jménem.
Více info →
Itamar Ben-Gvir
Izraelský politik a právník, od roku 2022 ministr národní bezpečnosti, představitel krajní pravice.
Proč tady: Slovinsko mu v červenci 2025 zakázalo vstup. Za Janšovy vlády opatření padlo.
Více info →
Becalel Smotrich
Izraelský politik a právník, od roku 2022 ministr financí a lídr Strany náboženského sionismu.
Proč tady: Druhý z dvojice ministrů, kterým Slovinsko zakázalo vstup.
Více info →Co říká Delo
Deník Delo dal celé události titulek, který se nedá přehlédnout: „Slovinsko proti proudu". Podle něj Lublaň prohlubuje vazby s Izraelem přesně ve chvíli, kdy zbytek Západu přitvrzuje. Ministři podepsali dvoustranný program spolupráce ve školství, vědě, kultuře, mládeži a sportu na roky 2026 až 2030, doprovodné podnikatelské fórum s více než padesáti firmami se konalo za zavřenými dveřmi. Sa'ar označil otevření velvyslanectví za „historický den" a dodal, že „Izrael nezapomíná na své přátele". Delo ↗ Delo ↗Podstatnější je však otázka, kterou si Delo položilo v samostatné analýze: proč Netanjahu vůbec potřebuje podporu dvoumilionové země. Odpověď dostalo od izraelského akademika. „Z Netanjahuova pohledu není hodnota Slovinska v jeho velikosti, ale v jeho místě v rozhodovacím systému EU. Malá členská země může získat značný vliv vždy, když je potřebná jednomyslnost," řekl deníku Šaron Pardo, profesor evropských studií a mezinárodních vztahů na Univerzitě Bena Guriona v Negevu. Podle něj izraelské vlády dlouhodobě a cíleně budovaly dvoustranné vztahy s krajně pravicovými stranami a vládami jednotlivých členských států právě proto, jak se v Unii rozhoduje o zahraniční politice. Delo ↗
Delo v té souvislosti připomíná konec srpna. Slovinsko tehdy vetovalo společné prohlášení Unie a jejích dvaceti sedmi členů, které mělo odsoudit izraelský tendr na 1 200 bytů ve sporném osadnickém projektu E1. Text tak mohl vyjít jen jako komuniké vysoké představitelky Kaji Kallasové, nikoli jako společné stanovisko všech členů. Slovinské ministerstvo zahraničí to zdůvodnilo tím, že prohlášení by „v tomto okamžiku nepřineslo přidanou hodnotu". Netanjahu Janšovi za veto veřejně poděkoval. bne IntelliNews ↗ ANSA ↗
Co z toho slovenská a česká média nemají
Sankce dvanácti zemí u nás převzaly agentury i deníky. O Slovinsku se za poslední měsíc psalo také, prakticky výhradně však o Pogačarovi, o odsouzení glorifikace Mladiće a o tom, že parlament zbavil expremiéra Roberta Goloba imunity. Že jedna členská země zablokovala společné evropské stanovisko k osadám, v tomto proudu nezaznělo.Přitom kontrast je ostrý. Předchozí Golobova vláda uznala Palestinu, izraelský postup v Gaze označovala za genocidu a v červenci 2025 zakázala vstup krajně pravicovým izraelským ministrům Itamaru Ben-Gvirovi a Becalelu Smotrichovi. Janšova vláda tato opatření zrušila a ohlásila, že Izrael už odsuzovat nebude. Netanjahu přitom Goloba v nahrávce z roku 2024 popsal jako pravděpodobně „nejnepřátelštějšího" evropského premiéra. Al Jazeera ↗ Delo ↗
Doma to neprošlo bez odezvy. Proti srpnovému vetu se ohradila prezidentka Nataša Pirc Musarová i opozice a Sociální demokraté ohlásili interpelaci ministra Kajzera. Ve středu večer pak odpůrci svolali protest přímo na Dimičevu ulici, kde velvyslanectví sídlí, a městské komisi navrhli přejmenovat ji na Palestinskou. ANSA ↗ RTV Slovenija ↗
Limity tohoto pohledu
Delo je liberálně laděný deník, který byl kritický vůči Janšovi i v jeho předchozích vládách, a rámec „proti proudu" je jeho vlastní. Vláda si to vysvětluje jinak: jako návrat k normálním vztahům po období, které považuje za ideologické. Za pozornost stojí i to, co ve slovinské debatě zaznívá méně — Izrael patřil mezi první státy, které uznaly samostatné Slovinsko, a vzájemný obchod loni meziročně vzrostl o čtrnáct procent. Argument o jednomyslnosti navíc pochází od jednoho izraelského akademika, nikoli z nějakého dokumentu, a Delo ho podává jako výklad, nikoli jako důkaz úmyslu.Co sleduje hotinfo
- Slovinsko zablokovalo ďalšie spoločné stanovisko Únie k Izraelu.
- Slovinský parlament prerokoval interpeláciu ministra zahraničia Toneho Kajzera.
- Mestská komisia v Ľubľane prerokovala návrh na premenovanie Dimičevej ulice.
- V Rade EÚ sa k slovinskej pozícii pridala ďalšia členská krajina.
*Foto: Trg republike v Lublani se sídlem slovinského parlamentu na archivním snímku. Autor: Palickap / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0. Snímek je zmenšený.*
