Od řidiče k obchodu s ropou
Podle France 24 začínal Zandžání v 90. letech jako řidič guvernéra íránské centrální banky a poté jako obchodník s devizami. Kolem roku 2010 ho oslovily Revoluční gardy, aby jim pomohl dostat se k penězům zablokovaným kvůli sankcím, a v následujících letech prodával íránskou ropu přes sítě firem v Turecku, Malajsii a Spojených arabských emirátech. Evropská unie a USA ho za to v letech 2012 a 2013 zařadily na sankční seznamy. France 24 ↗Zlom přišel v Íránu. V prosinci 2013 ho zatkli poté, co novozvolený prezident Hasan Rúhání vyzval k zásahu proti elitám, které na sankcích zbohatly. V březnu 2016 ho soud odsoudil k smrti za „šíření zkázy na zemi". Íránské ministerstvo ropy tvrdilo, že státu za prodanou ropu dluží více než 2,25 miliardy dolarů. NPR ↗
Minutovou reportáž z března 2016 o rozsudku zveřejnila stanice Euronews (v angličtině):
Z vězení zpět do byznysu
Trest se nevykonal. Podle íránských investigativních novinářů, které cituje France 24, měl už v červnu 2019 opustit teheránskou věznici Evín a přesunout se do vily v pohoří Alborz. V roce 2024 mu trest zmírnili na 20 let vězení. V roce 2025 se veřejně vrátil jako šéf konglomerátu, který podniká v železnicích, letectví, zlatě i médiích. France 24 ↗Americké ministerstvo financí část tohoto obrazu potvrzuje. Železniční firma jeho skupiny Dot One podle něj v dubnu 2025 získala od íránských železnic zakázku za 800 milionů dolarů. V červenci OFAC sankcionoval firmy Dot One, společnosti v Istanbulu a Dubaji napojené na jeho kryptoburzy, Zandžáního sestru i partnerku. Ministerstvo financí USA ↗
Kryptoměny a Hormuz
První letošní sankce z 30. ledna mířily na něj a na jeho kryptoburzy Zedcex a Zedxion. Analytická firma TRM Labs je spojila s toky stablecoinů za přibližně miliardu dolarů, které podle ní souvisely s Revolučními gardami a na vrcholu tvořily většinu aktivity burz. TRM Labs ↗V červenci na seznam přibyla státem zřízená společnost Hormuz Safe, která podle USA lodím v průlivu prodává povinné „pojištění" a přijímá bitcoiny. Podle ministerstva ji Zandžání propagoval svým sledujícím na sociálních sítích. Ministerstvo financí USA ↗ Poplatek za jeden průjezd tankeru je podle CoinDesku jeden až dva miliony dolarů. CoinDesk ↗
Nejnovější sankce ze 17. září zasáhly burzu BitBank. Přes ni měl Zandžání v červnu a červenci poslat Revolučním gardám bitcoiny za stovky milionů dolarů a Hormuz Safe jí od června posílala vybrané poplatky režimu. Na seznam přibyly také firma Pishtaz Simorgh, která BitBank vyvíjí, a tři Zandžáního spolupracovníci z vedení Dot One. „Dnešní sankce proti íránské infrastruktuře digitálních aktiv jasně ukazují, že snahy financovat íránský režim kryptoměnami nejsou mimo dosah OFAC," prohlásil ministr financí Scott Bessent. Ministerstvo financí USA ↗ Reuters (Arab News) ↗
Přečtěte si také: Írán připravuje novou zónu v Hormuzském průlivu
Limity tohoto pohledu
Téměř vše o dnešních aktivitách Zandžáního pochází z jedné strany, od vlády USA, které jsou s Íránem ve válce. Ministerstvo u BitBanku podle CoinDesku nezveřejnilo ani jednu adresu kryptopeněženky, ačkoli u starších kryptosankcí to dělalo, takže deklarované převody se z oznámení nedají nezávisle ověřit na blockchainu. CoinDesk ↗Zandžání americká obvinění odmítl. Na síti X napsal, že Írán „nikdy neobchází sankce běžnými kryptoměnami" ani tradičními finančními kanály. France 24 je stanice financovaná francouzským státem a u dnešních aktivit Zandžáního se odvolává na podezření Washingtonu. France 24 ↗
Co sleduje hotinfo
- Írán nebo BitBank reagovaly na sankce, případně burza pokračuje pod jiným jménem
- Byly zveřejněny adresy peněženek BitBanku nebo jiný důkaz ověřitelný na blockchainu
- Evropská unie zařadila na sankční seznam Hormuz Safe nebo Zandžáního kryptosíť
- Změnilo se Zandžáního trestněprávní postavení v Íránu
*Archivní fotografie: Babak Zandžání (se složkami) na pátém jednání svého procesu v Teheránu 1. listopadu 2015. Foto: Meghdad Madadi, Tasnim News, Wikimedia Commons, licence CC BY 4.0.*







