Švýcarský NZZ v nedělní analýze tvrdí, že aliance vznikla z nedůvěry vůči USA a jako reakce na sbližování Izraele se Spojenými arabskými emiráty. Upozorňuje i na riziko, že se do protichůdných bloků řadí jaderné mocnosti Pákistán a Indie. NZZ ↗
Aktéři — klepněte pro kontext
Mohammed bin Salman
saúdský korunní princ a de facto vládce země
Proč tady: podepsal pakt v Mekce a jeho země nese první zkoušku aliance
Více info →
Recep Tayyip Erdogan
turecký prezident
Proč tady: jeho země je členem NATO i Mekka-aliance, ale parlament pakt zatím neratifikoval
Více info →
Shehbaz Sharif
pákistánský premiér
Proč tady: podepsal pakt za Pákistán, který je jedinou jadernou mocností muslimského světa
Více info →
Hakan Fidan
turecký ministr zahraničních věcí
Proč tady: tvrdí, že pakt nesměřuje proti Íránu ani jiné zemi
Více info →Khawaja Asif
pákistánský ministr obrany
Proč tady: popsal pákistánskou roli v Saúdské Arábii jako podpůrnou
Húsíové
jemenské šíitské povstalecké hnutí, které podporuje Írán a od roku 2014 ovládá Saná
Proč tady: jejich útoky spustily první nasazení aliance
Více info →
NATO
Severoatlantická aliance, jejímž členem je i Turecko
Proč tady: její kolektivní obranu pakt odráží, ale politická váha je jiná
Více info →
Spojené arabské emiráty
federace sedmi emirátů na Arabském poloostrově
Proč tady: NZZ je popisuje jako rivala Rijádu a blízkého spojence Izraele
Více info →Co ta aliance je
Dohodu podepsali saúdský korunní princ Mohammed bin Salman, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a pákistánský premiér Shehbaz Sharif. Jádrem je jediná věta: ozbrojený útok na kterýkoli z tří států se bude považovat „za útok proti všem". AP (WTOP) ↗ Pákistánský ministr zahraničí Ishaq Dar řekl, že pakt je čistě obranný a otevřený i dalším zemím, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan zase, že nesměřuje proti Íránu ani jiné zemi. AP (WTOP) ↗ Rijád a Islámábád měly přitom od září 2025 vlastní dvoustrannou obrannou dohodu a Pákistán cvičí saúdské vojáky od roku 1967. Al Jazeera ↗NZZ k tomu dodává politické pozadí. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie jsou podle ní dnes rivalské monarchie, které v Súdánu podporují protichůdné strany. Spojence hledal Rijád tam, kde se cítí opuštěný: podle NZZ platí za impulz pro Saúdy i Turky to, že loajalita USA k Izraeli vážila během války s Íránem více než ochrana arabských států. NZZ ↗
První test: Jemen
Koalice vedená Rijádem tvrdí, že 29. září zasáhl dron rozvodnu, která zásobuje Prorokovu mešitu v Medíně. Húsíové to popírají. Euronews ↗ O týden později, 5. října, se v Rijádu sešel nouzový výbor aliance a podle saúdského ministra obrany Chálida bin Salmána se dohodl aktivovat opatření kolektivního odstrašení. V prohlášení nezazněli húsíové jmenovitě. Al Jazeera ↗ Téhož dne začala jemenská vláda s podporou Saúdů protiofenzívu, kterou podle mluvčího koalice kryje 100 stíhaček. Al Jazeera ↗ Prvním generálním tajemníkem aliance se na tři roky stal bývalý pákistánský generál Numan Mahmud. Jerusalem Post ↗Sobotní útok na letiště krále Chálida byl podle Al Jazeery třetí na toto letiště za týden a nejsmrtelnější v království za více než deset let: 12 mrtvých a podle saúdského úřadu civilního letectví 309 zraněných. Čísla pocházejí od saúdských úřadů, které vinu přisuzují húsíům. Trump řekl, že zvažuje zapojení USA: „Možná. Podíváme se na to." Al Jazeera ↗ The National ↗
Přečtěte si také: Útok na letiště v Rijádu si vyžádal 12 obětí a 309 zraněných
Co Ankara a Islámábád slíbily a co ne
Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif řekl, že turecké a pákistánské síly budou hrát podpůrnou roli včetně průzkumu, zatímco bojovat budou Saúdové. Na otázku, zda se Pákistánci zapojili do útoků v Jemenu, přímo neodpověděl. Al Jazeera ↗ Počty se rozcházejí: The Conversation uvádí okolo 8 000 pákistánských vojáků v království, letku JF-17 a protivzdušnou obranu HQ-9, Middle East Eye píše o desítkách tisíc, a Islámábád čísla nezveřejnil. The Conversation ↗ Middle East Eye ↗Turecko nasazení veřejně nepotvrdilo, ačkoli o něm psala německá média. Podle ústavy potřebuje souhlas parlamentu a ten pakt zatím neratifikoval. Spiegel ↗ The Conversation ↗ Analytik M. Waqas Haider z univerzity ve Staffordshire to shrnul tak, že členové se ukázali, ale přinesli štít, ne meč. Největší riziko vidí v rozšiřování mise, když jemenské síly hovoří o postupu na Saná. The Conversation ↗ Írán by podle analytika Javada Heiran-Niu snesl čistě obranné nasazení, ofenzivu proti húsíům by však vnímal jako červenou čáru. Al Jazeera ↗
Pro země NATO je zajímavá jedna drobnost: turecký voják zasažený v Rijádu by nespadal pod Alianci, protože její záruka platí jen v severoatlantické oblasti, ale pod Mekka-alianci. The Conversation ↗
Limity tohoto pohledu
NZZ je švýcarský liberálně-konzervativní deník a text z nedělního vydání je krátká analýza na tři minuty čtení. Opírá se o jediného jmenovaného experta, Ferida Belhaje z think-tanku Middle East Institute, podle kterého na Blízkém východě nevznikají pevné bloky, ale síť překrývajících se partnerství. Přirovnání k roku 1914 je úvaha autorky, ne fakt. Údaje o obětech pocházejí od saúdských úřadů, nezávislé potvrzení z jemenské strany chybí a pokud jde o nasazení, jde o prohlášení, ne o ověřené přesuny vojsk.Co sleduje hotinfo
- Turecký parlament ratifikoval pakt nebo schválil vyslání vojáků
- Ankara nebo Islámábád oficiálně zveřejnily počet a druh sil nasazených v Saúdské Arábii
- Pákistánské nebo turecké jednotky se přiznaly k účasti na operacích přímo v Jemenu
- USA se přímo zapojily do úderů proti Húsíům
- K paktu přistoupil čtvrtý stát
Ilustrační fotka: Riyadh Skyline, B.alotaby, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons.
