Albánské protestní účty mizely z Instagramu po nahlášeních. Aktivista tvrdí, že nahlašovatel dostal 1 800 dolarů

Instagram omezil nebo vypnul desítky účtů, které tři měsíce dokumentovaly protesty v Albánsku, a z dalších odstranil videa. Nezisková organizace Repro Uncensored, která případy digitální cenzury dokumentuje, hovoří o koordinované vlně nahlášení pro porušení autorských práv. V jednom případě podle ní postižený aktivista tvrdí, že se mu nahlašovatel přiznal k odměně 1 800 dolarů v kryptoměně. Repro Uncensored ↗

Premiér Edi Rama jakoukoli účast vlády odmítá a tvrdí, že albánské instituce na takový zásah nemají ani kontakty, ani technické kapacity. Spor se mezitím přesunul od platformy k hádce s evropskou stranou o jednu grafiku. Euronews Albania ↗

Nahlášení pro autorská práva jako páka

Repro Uncensored zveřejnila zjištění 31. srpna. Podle ní byly zasaženy desítky aktivistů a občanských platforem, které dohromady oslovují stovky tisíc lidí doma i v diaspoře. Vzorec se opakuje: videa mizí v rychlém sledu, na jeden účet přijde několik nahlášení v průběhu minut a profily založené po předchozím zablokování se stanou terčem znovu. Nahlášení pro porušení autorských práv je přitom podle organizace nejméně kontrolovaná a nejsnáze zneužitelná část moderování — obsah i celý účet dokážou zmizet dřív, než platforma ověří, zda nahlašovatel materiál vůbec vlastní. Repro Uncensored ↗

Jmenovitě jde například o novinářku Alesiu Burnaziovou, jíž Instagram začal odstraňovat videa 19. srpna po téměř třech měsících zpravodajství z Tirany. Část z nich se vrátila poté, co Meta uznala, že odstranění bylo chybné. Aktivistu Arjanu Kocimu zablokovali účet se 40 tisíci sledujícími a nové, které si založil, také. Právě on podle organizace tvrdí, že se mu člověk podávající nahlášení přiznal k odměně 1 800 dolarů v kryptoměně za zásah proti více účtům. Studentská platforma Studentët Denoncojnë s přibližně 85 tisíci sledujícími je nedostupná od 9. června. Repro Uncensored ↗

„Většina případů se řídí stejným vzorcem: účty jsou terčem opakovaných nahlášení pro porušení autorských práv a platformy je omezí nebo vypnou dřív, než zjistí, zda jsou tyto nároky oprávněné," říká zakladatelka a výkonná ředitelka organizace Martha Dimitratou. Podle ní se infrastruktura platformy mění v nástroj cenzury ve chvíli, kdy si aktér ve zlé víře může vymazání politických hlasů zaplatit. Organizace zároveň výslovně dodává, že podezření aktivistů na propojení s albánskou vládou zatím nejsou nezávisle prokázána. Meta kromě jednotlivých přiznaných chyb důvody zásahů veřejně nevysvětlila. Repro Uncensored ↗

Poslanci hlásí zablokované účty

Politickou váhu dostala věc ve čtvrtek, kdy nezařazená poslankyně Marjana Koçeku — donedávna členka vládnoucí Socialistické strany — prohlásila, že zablokovaných je přes 200 instagramových stránek s obsahem z protestů. Mezi nimi má být oficiální stránka poslance Agrona Shehaje, který vede stranu Mundësia, a účet informatika a aktivisty Genta Progniho. Ověřený počet to není — Balkanweb ten den napočítal 23 jmenovitě známých profilů. Balkanweb ↗

„Naše vláda toto právo na mezinárodních fórech obhajuje fanaticky, ale doma se ho za každou cenu a všemi prostředky snaží zbourat," napsala Koçeku s odkazem na to, že online bezpečnost a kybernetické útoky proti svobodě projevu byly právě v těch dnech hlavním tématem evropských komisařů na Bledském fóru. Dodala, že věc už nahlásila institucím Evropské unie. Shehajova strana uvedla, že účet zmizel bez varování a poslanec připravuje právní kroky na jeho obnovení. Instagram k důvodu zablokování veřejně nic neřekl. Euronews Albania ↗

Student a aktivista Jurgen Shpërdhea, který na protestu stojí od prvního dne, popsal svůj případ v televizi News24. Účet mu podle něj zmizel během práce a bez e-mailu o možnosti odvolání, který Meta v takových případech posílá — jediná zpráva, která mu přišla, se týkala zrušené platby za modrou fajfku. „Nezveřejnili jsme žádné materiály porušující pravidla, maximálně jsme vyslovili slova občanská neposlušnost," řekl. Gazeta Shqiptare ↗

Spor se přesunul od platformy ke grafice

Evropská demokratická strana, proevropské centristické seskupení, které patří mezi uznané evropské politické strany, žádala od Tirany odpověď. „Svoboda projevu a politický nesouhlas jsou základní demokratická práva. Země, která směřuje k členství v Unii, musí chránit každý pokojný kritický hlas," uvedla ve stanovisku. Její generální tajemník Sandro Gozi, italský politik, který zasedá v europarlamentu za Francii, zároveň požádal Metu o vysvětlení a o to, aby se situací zabývala Evropská komise. Podle něj se nedá vysvětlit jako technická porucha, když desítky opozičních a aktivistických účtů napojených na stejné hnutí zmizí téměř současně. Gazeta Shqiptare ↗

Rama odpověděl na síti X. Evropské demokraty označil za „agitátory", kteří šíří nestoudné insinuace a nízkou formu propagandy, popřel jakékoli zapojení vlády a naznačil, že za kampaní mohou být „tytéž zlovolné zdroje", které podle něj živily takzvanou revoluci plameňáků i chaos ve španělské Ceutě. Protest podle něj stejně už vyprchal. Balkanweb ↗

Gozi na to veřejně připomněl, že jeho strana albánskou vládu z ničeho neobvinila — ptala se Mety a žádala Komisi, aby se na věc podívala. „Premiére Edi Ramo, urážky nejsou odpověďmi na otázky," napsal. Rama reagoval v pátek nad ránem znovu: „Ne, tohle je další dno. To, co jsem nesnášel, byla vaše nestoudná vizuální insinuace, a fakt, že ji odmítáte řešit, přesně ukazuje, jací jste demokraté. Je mi líto!" Otázka, kdo nahlášení koordinoval a kdo je zaplatil, tak zůstává otevřená, zatímco se dva aktéři dohadují o obrázku. Euronews Albania ↗

Proč jde o víc než albánskou kauzu

Protesty začaly koncem května proti luxusnímu projektu za 1,4 miliardy eur, který má vyrůst na chráněném pobřeží v oblasti Zvërnec a Vjosa-Narta a na ostrově Sazan a stojí za ním firma Affinity Partners Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta. Z environmentální námitky se stalo hnutí proti vládě, korupci a beztrestnosti. Aktivisté říkají, že právě kvůli omezenému a nepřátelskému pokrytí v tradičních médiích se Instagram, Facebook a TikTok staly hlavním kanálem, kterým protest dokumentují a komunikují se zahraničním tiskem i s evropskými politiky. Repro Uncensored ↗

To potvrzuje i pohled zvenčí. Lorin Kadiu, který vede občanský zpravodajský kanál Citizens Channel a každý večer vysílá z protestů na YouTube, pro deník El Mundo řekl, že jde o nejdelší a nejintenzivnější demonstraci od pádu režimu v roce 1991. Přímý policejní a institucionální tlak je podle něj mírný, „paralelně se však na internetu vede další protest", v němž aktivisté hlásí neustálé kybernetické útoky a nucené stahování obsahu. Reportérka agentury AP Zana Cimiliová pro tentýž deník dodává, že vláda nedala nejmenší signál, že by měnila postoj, a Rama projekt nadále brání jako největší zahraniční investici země. El Mundo ↗

Novinář a analytik Lufti Dervishi pro El Mundo říká, že vláda vsadila na opotřebení — vyhýbá se přímé odpovědi na politické požadavky, projekty obhajuje jako legitimní investice a spoléhá na to, že hnutí bez lídrů samo vyhasne. Nejbližší tlak se podle něj může přesunout z ulice na soudní a institucionální cesty: speciální prokuratura SPAK už vyšetřuje nabytí pozemků u Zvërneci a Evropský parlament žádal moratorium na nová povolení a stavební zásahy v chráněných územích, dokud se albánská legislativa nesladí s unijními standardy. Albánsko přitom patří spolu s Černou Horou k nejpokročilejším kandidátům na vstup do Unie. El Mundo ↗

Přečtěte si také: Jak Le Monde vidí albánskou „revoluci plameňáků": po 65 dnech protestů Rama stále odmítá odstoupit

Sté shromáždění vyjde na pondělí

Čtvrtek byl 96. dnem vzpoury. Lidé se sešli na Skenderbegově náměstí, prošli k úřadu vlády a odtud k takzvanému Bezpečnostnímu bloku, čtvrti kolem vládních sídel, kde před policejním komisařstvím číslo 3 žádali propuštění zadržených z protestu 1. září. V pátek, tedy 97. den, se měli v deset hodin ráno sejít před soudem a odpoledne znovu před úřadem vlády. Balkanweb ↗

Pozornost se upírá na pondělí 7. září, kdy protest dosáhne sta dní a organizátoři chtějí obklíčit celou budovu úřadu vlády. Na sobotu 12. září ohlásil aktivista Artan Daci z Londýna příchod kolony z diaspory a vyzval k občanské neposlušnosti, která má zůstat pokojná. Slovenská ani česká média o této vlně cenzury ani o samotném stém dni zatím nenapsala nic — za poslední tři týdny se v jejich produkci nenachází k albánským protestům jediný titulek. Balkanweb ↗

Foto: Protestní pochod na bulváru Dëshmorët e Kombit v Tiraně 21. června 2026 s transparentem „Nové Albánsko" a tabulí žádající vězení pro Ramu i pro opozičního lídra Berishu. Autor Albinfo, přes Wikimedia Commons, CC BY 4.0. Snímek je zmenšený.