Jedenáct zemí EU chce omezit právo veta v zahraniční politice. Slovensko mezi nimi není

Jedenáct členských států Evropské unie vyzvalo dopisem vysokou představitelku pro zahraniční věci Kaju Kallasovou, aby unie prozkoumala širší využití hlasování kvalifikovanou většinou a omezila obstrukční používání veta. Pod výzvou, kterou inicioval Berlín, stojí Německo, Francie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Finsko, Lucembursko, Rumunsko a Švédsko. Slovensko ani Maďarsko mezi nimi nejsou a dopis měl dorazit právě před jednání ministrů zahraničních věcí v irském Wicklow. Kyiv Post ↗

Pět principů, které mají omezit obstrukční veto

Dopis neobsahuje návrh na změnu smluv, ale pět zásad, které se podle signatářů dají uplatnit hned. Státy se mají držet upřímné spolupráce a vzájemné solidarity, častěji používat konstruktivní zdržení se hlasování místo veta, nespojovat zahraničněpolitická rozhodnutí s věcně nesouvisejícími otázkami, prozkoumat možnosti přechodu od jednomyslnosti ke kvalifikované většině a vyžadovat řádně podložené zásadní důvody od státu, který by při rozhodování kvalifikovanou většinou sáhl po nouzové brzdě. „Právní rámec pro všech pět principů už existuje. Je jen na nás, abychom je uvedli do praxe," píše se v dopise. Kyiv Post ↗

Argument signatářů je jednoduchý. „Kultura konsenzu je důležitým zdrojem legitimity unie, a proto o něj nadále usilujeme všude, kde je to možné," stojí v textu. „Musíme však zajistit, aby tato kultura společné jednání podporovala a nebránila mu, jinak budeme mít legitimitu, ale ne sílu." Německo k tomu žádá i „kreativnější" výklady unijních smluv. RTV Slovenija ↗

Dnes platí, že politická rozhodnutí ve společné zahraniční a bezpečnostní politice včetně sankčních režimů vůči Rusku musí schválit všech sedmadvacet států, takže jediná země dokáže zastavit to, na čem se zbylých šestadvacet shodlo. Při kvalifikované většině by návrh potřeboval podporu nejméně patnácti zemí zastupujících alespoň šedesát pět procent obyvatelstva unie. CEDMO ↗

Slovinsko ustoupilo a vzápětí veto samo použilo

Za předchozí vlády patřilo Slovinsko mezi země, které většinové hlasování prosazovaly. Pod dopisem už není. Slovinské ministerstvo zahraničních věcí pro agenturu STA uvedlo, že rozhodování ve společné zahraniční a bezpečnostní politice má i nadále stát na souhlasu všech, byť je země otevřena další diskusi. V neformální skupině pro efektivnější rozhodování má Slovinsko od července jen status pozorovatele. RTV Slovenija ↗

Proč země změnila pozici, ukázala hned v praxi. Minulý týden právě Slovinsko zabránilo tomu, aby unie vydala společné prohlášení kritizující rozhodnutí izraelské vlády stavět osady v oblasti E1 na Západním břehu, tedy výstavbu, která je v rozporu s mezinárodním právem. Premiér Janez Janša přitom unii obvinil z dvojího metru a z prázdných zahraničněpolitických prohlášení, která podle něj nic nemění ani neřeší. Země, která kdysi chtěla veto oslabit, ho o pár měsíců později sama použila.

Kdo na seznamu chybí

V seznamu signatářů chybí šestnáct členských států a nejsou mezi nimi jen ti, které by čtenář čekal. Nepřidalo se ani Polsko, ani pobaltské země, tedy nejhlasitější zastánci tvrdé linie vůči Moskvě. Odpor menších členů má svou logiku: v souhlasu všech vidí pojistku, aby je velké státy nepřehlasovaly. Argumentují také tím, že zahraniční politika se dotýká bezpečnostních a suverénních zájmů státu, a proto má každá země podržet poslední brzdu.

Slovensko tuto pozici drží dlouhodobě a spolu s Maďarskem patří mezi země, které právo veta obhajují nejotevřeněji. Že spory s Bruselem řeší i jinak než hlasováním, ukázalo letos, když podalo žalobu proti unijnímu zákazu dovozu ruského plynu a zpochybnilo jeho právní základ. Ministerstvo spravodlivosti SR ↗

Maďarský příklad zase ukazuje, že za blokováním nemusí stát jen jedna politická garnitura. Vlády Viktora Orbána používaly veto k vymáhání ústupků včetně záruk kolem ropovodu Družba. Jeho nástupce Péter Magyar po jednáních s Kyjevem o právech maďarské menšiny na Zakarpatí ustoupil od plošného blokování a v polovině června se otevřel první jednací klastr, v polovině července šestý. Dál se však postup zadrhává: Budapešť dvakrát odmítla posunout klastry číslo dva a tři, nejprve na pracovní úrovni 17. července a poté 22. července před letní přestávkou. Na červnovém summitu si prosadila, aby ze závěrů vypadla formulace o otevírání dalších kapitol „co nejdříve". The Kyiv Independent ↗

Přečtěte si také: Neutrální Irsko jedná o vstupu do britské vojenské koalice proti Rusku

Past, kterou návrh nedokáže obejít

Signatáři se odvolávají na takzvanou přemosťovací doložku v článku 31 Smlouvy o Evropské unii. Ta umožňuje rozšířit hlasování kvalifikovanou většinou na další oblasti zahraniční politiky, aniž by se musely měnit a znovu ratifikovat smlouvy, což je její hlavní praktická výhoda.

Má však háček, který celou debatu drží na místě už roky. O jejím použití musí rozhodnout Evropská rada, a to jednomyslně. Země, které si veto chtějí nechat, by tedy musely jednohlasně odsouhlasit, že se ho vzdávají. Doložka se navíc nevztahuje na rozhodnutí s vojenskými nebo obrannými důsledky a i tam, kde by většinové hlasování platilo, zůstává nouzová brzda: kterýkoli stát může namítat ze „zásadních důvodů národní politiky". Právě na tuto brzdu míří pátý princip dopisu, který žádá, aby takové námitky byly řádně odůvodněné. Interfax-Ukrajina ↗

Limity tohoto pohledu

Dopis není rozhodnutí ani legislativní návrh, ale politický signál před jednáním ministrů. Jeho znění zatím zveřejněné není — novináři pracují s návrhem, který měl k dispozici server Euractiv, takže konečná podoba se mohla lišit.

Rozdíl je i mezi tím, co signatáři žádají, a tím, jak se to čte. Čtyři z pěti principů mluví o zdrženlivosti při používání veta a o slušném chování při jednáních, ne o jeho zrušení. Skutečný přechod ke kvalifikované většině je v dopise formulován jako „prozkoumat možnosti", ne jako hotové rozhodnutí. Kdo by z toho dělal konec práva veta, předbíhá o několik kroků.

Ilustrační fotografie: budova Justus Lipsius v Bruselu, sídlo Rady Evropské unie. Autor Szilas, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Co sleduje hotinfo