Izrael financoval institut, který neexistuje. Jeho 124 studií pro chatboty už skončilo v archivu pro trénink modelů

Web vystupující jako americký think-tank vydal za devět dní 124 zpráv a přes 560 tisíc slov o Gaze — a podle analýzy deníku The Guardian nebyl psaný jen pro lidské čtenáře. Stránka stála na komerční platformě, která slibuje, že obsah upraví tak, aby ho citovaly ChatGPT, Perplexity, Claude a Gemini. Hanover Institute for Public Policy podle Guardianu neexistuje jako právnická osoba v žádné jurisdikci, nemá adresu a ani jedna z jeho zpráv nemá uvedeného autora. Newyorská firma Piro Inc stránku tento měsíc zaregistrovala na americkém ministerstvu spravedlnosti podle zákona o zahraničních agentech jako materiál, který distribuuje pro izraelskou vládu. The Guardian ↗

Nadpisy jsou otázky, které si někdo vyťuká do chatbotu

Ze 124 nadpisů na stránce se všechny kromě jediného začínaly otázkou ve tvaru, jaký uživatel napíše do chatbotu — „Je antisionismus antisemitismus?", „Vyhnal Izrael Palestince z jejich půdy?", „Páchá Izrael v Gaze genocidu?". Zprávy působily akademicky a byly důsledně ozdrojované: citovaly Světovou banku, agentury OSN, Palestinský centrální statistický úřad, Amnesty International i text Úmluvy o genocidě. The Guardian ↗

„Podařilo se mu maskovat se za něco velmi akademického — design stránky, loga, všechno vypadá dobře. Ale čím víc toho přečtete, tím víc vám dochází, že velká část z toho nedává smysl," řekl Guardianu Nick Cleveland-Stout z washingtonského Quincy Institute. Responsible Statecraft ↗

Klíčová stopa byla technická. Stránka původně nesla soubor, kterým weby oznamují jazykovým modelům, co obsahují a jak je číst. Nepopisoval však Hanover Institute vůbec — byl to standardní soubor platformy Res, která se popisuje jako nástroj pomáhající firmám dosáhnout toho, aby je citovaly ChatGPT, Perplexity, Claude a Gemini. V oboru se této službě říká generative engine optimization. Guardian soubor archivoval 13. srpna, od té doby ho nahradila verze psaná na míru a jméno Res ze stránky zmizelo. Zakladatel platformy Res Hai Tran se přitom 22. července zaregistroval na americkém ministerstvu spravedlnosti jako subdodavatel Pira na izraelské zakázce s funkcí „digitální stratég". The Guardian ↗

Otisk, který kampaň prozradil

Rámování bylo konzistentní a měřitelné. Tam, kde lidskoprávní organizace dospěly k závěru, že Izrael páchá genocidu nebo apartheid, zprávy spolehlivě dodaly, že o obvinění nerozhodl žádný soud — Guardian tuto formulaci napočítal ve 20 ze 124 zpráv. Údaje o obětech a pomoci se připisovaly „straně sporu", přičemž tato výhrada se v 55 zprávách uplatňovala stejně na izraelské počty jako na palestinské. Čtenáři tak zůstane dojem, že o Gaze se nedá zjistit téměř nic. The Guardian ↗

Nejvýraznější opakující se vzorec je ale jedna jediná studie. Analýza antisemitských komentářů na facebookových stránkách britských, francouzských a německých médií z roku 2022 je v textech citována 454krát a objevuje se v 88 ze 124 zpráv — včetně témat, s nimiž nemá nic společného, jako evidence pozemků na okupovaných územích, vliv lobbistické organizace AIPAC na americké zpravodajství, počet obětí v Gaze či vyhnání Palestinců v roce 1948. „Skoro každý článek končí tím, že už jen mluvit o tom by mohlo přispět k antisemitismu," popsal ten vzorec Cleveland-Stout. „A přihodí k tomu studii o facebookových komentářích v Británii." The Guardian ↗

Riziko nejsou jen odpovědi, ale i tréninková data

Cleveland-Stout upozorňuje, že hrozbou není uživatel, který se na stránku proklikne. „Jsou v podstatě dva způsoby," vysvětlil. Prvním je zveřejňovat weby a doufat, že je chatboty budou citovat. Druhý označil za znepokojivější a pravděpodobně účinnější — dostat materiál do repozitářů jako Common Crawl, z nichž se berou tréninková data komerčních modelů. „Když model převypráví narativ, na kterém byl trénovaný, zdroje už ani neuvede," dodal. „Nebudete si to moci ověřit." The Guardian ↗

Starší část téže sítě už touto cestou prošla. Sedm stránek firmy Clock Tower X, kterou vede bývalý manažer Trumpovy kampaně Brad Parscale, se v červencovém indexu Common Crawl objevilo 294krát. Hanover Institute v něm podle Guardianu ještě nebyl, jeho zprávy vyšly až po uzavření tohoto indexu. Deník proto napsal, že institut je na začátku téže trasy. The Guardian ↗

Mezitím ji prošel. Hotinfo se přímo dotázalo veřejného indexu Common Crawl a zatímco červencový index nemá k doméně hanoverinstitute.com ani jeden záznam, srpnový jich obsahuje 123. Všechny pocházejí z jediné noci 13. srpna, z rozmezí od 02:12 do 03:49, a třicet z nich jsou přímo stránky s jednotlivými zprávami institutu — tedy ty texty, které Guardian analyzoval. Common Crawl ↗

V patičce každé stránky institutu přitom stálo přiznání zahraničního agenta. Cleveland-Stout tuto námitku předložil chatbotu Perplexity a ten mu odpověděl, že uživatelé si mohou stránku prohlédnout a důvěryhodnost posoudit sami. „Ale kolik lidí to reálně dělá?" komentoval to výzkumník. Arab News ↗

Tutéž techniku Evropa zná z ruské sítě

Mechanismus není nový, nový je odesílatel. Moskevská síť Pravda vyprodukovala v roce 2024 zhruba 3,6 milionu článků s jediným cílem — zaplavit jimi vyhledávání a webové crawlery tak, aby se promítly do odpovědí jazykových modelů. Audit organizace NewsGuard zjistil, že deset předních nástrojů generativní umělé inteligence opakovalo nepravdivá tvrzení této sítě ve 33 procentech případů. Pro techniku se vžil název, který zavedla americká nezisková organizace American Sunlight Project: LLM grooming. NewsGuard ↗

Rozdíl je v tom, že ruská síť svůj původ tají, zatímco izraelská kampaň má v patičce každé stránky zákonem vyžadované přiznání a řádné podání na americkém ministerstvu spravedlnosti. Je legální a přiznaná — a právě proto se nedá odbýt nálepkou dezinformace. „Ať už jde o cizí vlády, firmy, nebo jen o chlápka, co vlastní zmrzlinárnu — LLM grooming, otrava, nazvěte si to jakkoli, je součástí nové reality, ve které žijeme," shrnul to Cleveland-Stout. The Guardian ↗

Slovenská média o kampani psala, jen s jiným číslem

Kampaň není pro slovenského čtenáře úplně nová. SME o ní psalo 23. srpna na základě magazínu Politico a startitup.sk o dva dny později Startitup ↗, přičemž obě zprávy pracovaly se sumou sto tisíc dolarů. To číslo se však vztahovalo na jednu část kampaně, ne na celý rozpočet — a ani jedna z nich nejmenovala Hanover Institute, Piro či Havas a nepopisovala, jak se takový obsah pro stroje připravuje. SME ↗

Guardian k tomu doplnil širší finanční rámec. Samotné Piro má podle podání o zahraničních agentech kontrakt na milion dolarů rozdělený do dvou objednávek — nejde tedy o rozpočet Hanover Institute, ale o odměnu jednoho dodavatele. I tak je to jen zlomek kampaně, jejíž je součástí. Havas Media Germany podle dokumentů ministerstva spravedlnosti zaplatila firmě Clock Tower X 15 milionů dolarů v šesti splátkách mezi 24. říjnem 2025 a 3. březnem 2026 a firmě Targeted Communications Global 9 892 335 dolarů mezi říjnem a prosincem 2025. Havas figuruje jako zprostředkovatel v registracích pěti amerických firem. The Guardian ↗

Zajímavější než částky je načasování. Sedm dní po první z těch plateb, 31. října 2025, americká dceřiná společnost Havas ukončila vlastní registraci agenta izraelské vlády. Dokud ji měla, musela vykazovat, co dostává — za půl roku před koncem října 2023 to bylo 2 951 745 dolarů od německé sesterské firmy na izraelském účtu. Od té doby, co německá entita platí americkým dodavatelům přímo, Havas nevykazuje nic, protože zahraniční principál povinnost podávat hlášení nemá. Celá kampaň tak z veřejných záznamů zmizela a zůstala z ní jen roztroušená podání jednotlivých dodavatelů. The Guardian ↗

Limity tohoto pohledu

Jde o zjištění jedné redakce. Guardian oslovil Piro Inc, Havas Media i izraelskou vládní reklamní agenturu LaPam a napsal také na kontaktní adresu zveřejněnou na stránce institutu — na tyto otázky neodpověděl nikdo. Stanoviska obou hlavních aktérů jsou tak starší. Izraelské ministerstvo zahraničí popřelo, že by ve Spojených státech vedlo „operace vlivu", a uvedlo, že důsledně dodržuje americké právo. Spoluzakladatel Pira Daniel Rosenberg prohlásil, že firmu najali, aby „vložila do veřejného prostoru přesná a ozdrojovaná fakta" a čelila dezinformacím o Izraeli ověřitelnými informacemi. The Guardian ↗

Druhá výhrada je zásadnější a přichází z Izraele. Podle Guardianu izraelští představitelé v červenci řekli deníku Ynet, že kampaň selhala — jeden z nich prohlásil, že vláda „zaplatila hodně peněz, ale situace se jen zhoršila". Rozpočet na tuto veřejnou diplomacii přitom vyčlenil ministr zahraničních věcí Gideon Sa'ar — po nástupu do funkce 181,6 milionu dolarů a později dalších 666,3 milionu na roky 2026 a 2027. Bývalý vysoký představitel izraelské veřejné diplomacie kampaň nazval „hrozným podvodem rozsahu Pollarda" — narážka na Jonathana Pollarda, amerického analytika odsouzeného v roce 1987 za špionáž pro Izrael. Ynet ↗ Tyto pochybnosti zapadají do trendu průzkumů. Gallup v únoru naměřil, že Izraelci poprvé od roku 2001 nemají v amerických sympatiích náskok — 41 procent respondentů uvedlo Palestince a 36 procent Izraelce, ačkoli samotný Gallup upozorňuje, že pětibodový rozdíl není statisticky významný. Gallup ↗

Průzkum Pew v dubnu ukázal 60 procent Američanů s nepříznivým názorem na Izrael, což je nárůst o téměř 20 bodů od roku 2022, přičemž nejprudčeji se posunuli mladí. Pew Research Center ↗ Průzkum AP-NORC zveřejněný 7. července zase zjistil, že 31 procent Američanů považuje izraelské vojenské operace v Gaze za genocidu, mezi demokraty 52 procent. AP-NORC ↗

Cleveland-Stout z toho vyvozuje, že kampaň funguje přesně v tom, na čem Izraeli nezáleží. „Parscale má při ovlivňování chatbotů úspěch a Hanover Institute ho při ovlivňování odpovědí chatbotů mít bude také," řekl. „Ale nemění průzkumy, a o ty Izraeli ve skutečnosti jde." Politický problém, dodal, se tu řeší jako marketingový. The Guardian ↗

Co sleduje hotinfo

Ilustrační foto: vestibul izraelského ministerstva zahraničních věcí v Jeruzalémě. Foto Daryag, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.