Daně tvoří téměř polovinu ceny slovenského benzinu. Samotné palivo je u nás třetí nejlevnější v Unii

Liter benzinu Natural 95 stál na Slovensku podle přehledu k 7. září 1,774 eura, což je osmá nejnižší cena v Evropské unii. Přesně to o cenách paliv tvrdí ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok a týdenní přehled Evropské komise ho v tomto pořadí potvrzuje. Tytéž údaje však nesou i druhé číslo, které v debatě nezaznívá: po odečtení daní je slovenský benzin třetí nejlevnější z celé sedmadvacítky. Európska komisia ↗

Rozdíl mezi osmým a třetím místem je státní podíl. A zatímco Bratislava i Praha vysvětlují, proč do cen zasáhnout nemohou, obě ukazují na složku, kterou nenastavují — a mlčí o té, kterou ano.

Ministrovo číslo sedí. I to, co je za ním

Šutaj Eštok řekl 12. září, že ceny pohonných hmot jsou „osmé nejlevnější v rámci Evropské unie" a že ze zemí Visegrádské čtyřky má nižší už jen Maďarsko. Zároveň připustil, že vláda zvažuje zásah: „Bavíme se o fiskálních nástrojích. Zda je to snížení spotřební daně, nebo daně DPH." STVR ↗

Týdenní přehled Evropské komise, který sbírá ceny ze všech členských států, to potvrzuje. V přehledu k 7. září byl slovenský benzin osmý nejlevnější v Unii. Nafta za 1,908 eura dělí osmé místo s Chorvatskem, které má cenu na desetinu centu stejnou. Ve V4 bylo v obou případech levnější pouze Maďarsko, takže ministr hovořil přesně. Weekly Oil Bulletin ↗

Komise však zveřejňuje dvě sady čísel — ceny s daněmi a ceny bez nich. Ve druhé vypadá pořadí zcela jinak. Slovenský benzin je bez daní třetí nejlevnější v Unii, levnější je už jen na Maltě a v Estonsku. Nafta je bez daní čtvrtá nejlevnější, před ní jsou Malta, Maďarsko a Estonsko. Česko je u benzinu osmé a u nafty jedenácté, Polsko u benzinu až devatenácté.

Kde se v litru ztrácí euro

Cenu litru lze rozebrat na složky. U benzinu za 1,774 eura je 51,4 centu spotřební daň Finančná správa SR ↗ a 33,2 centu daň z přidané hodnoty se sazbou 23 procent. Samotné daně tak tvoří 84,6 centu, což je 47,7 procenta ceny. K nim se přidávají necelé 4 centy poplatku za udržování nouzových zásob ropy, který nejde do státního rozpočtu, ale agentuře, jež zásoby spravuje. S ním dosáhne povinná složka 88,5 centu, tedy 49,9 procenta. Zbývajících 88,9 centu pokrývá všechno ostatní: samotnou ropu, její zpracování, dopravu, velkoobchod i marži čerpací stanice. U nafty za 1,908 eura jsou daně 72,5 centu (38 procent) a s poplatkem 76,4 centu, tedy 40,1 procenta.

Tento rozklad je náš dopočet, nikoli údaj Komise — ta v tomto přehledu zveřejňuje cenu s daněmi a bez nich, nikoli jednotlivé složky. Součet sedí s jejími čísly na desetinu centu, takže nejde o odhad. A ve srovnání se sousedy je výsledek jednoznačný: celá povinná složka tvoří u slovenského benzinu 49,9 procenta ceny, více než průměr Unie (47,6 procenta) i než u kteréhokoli z partnerů ze V4. V Česku je to 46,7 procenta, v Maďarsku 45,1 a v Polsku 42.

Rekordní marže, které neplatí jen slovenský řidič

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil 12. září na čerstvé odhady banky UBS. Podle nich se hrubá rafinérská marže polského Orlenu vyšplhala zhruba na 50 až 55 dolarů na barel a marže maďarského MOL-u se blíží 50 dolarům, zatímco jejich dlouhodobější normál bývá kolem 15 až 20 dolarů. Obě firmy jsou pro region klíčové — Orlen provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech, MOL zásobuje slovenský trh přes Slovnaft a jeho distribuční síť. Hospodářské noviny ↗

Že jsou marže mimořádné, potvrzuje i Ivan Indráček, který vede české sdružení čerpacích stanic SČS. Vysvětluje je však nedostatkem kapacit, nikoli zneužitím krize: „Trh má zkrátka teď obavu z nedostatku paliv, protože evropské kapacity rafinerií nestačí a váznou dodávky." Deník ve stejném textu uvádí, že evropská marže u benzinu byla začátkem září přes 62 dolarů na barel, tedy téměř na úrovni rekordního roku 2022. Deník ↗

Údaje Komise do tohoto obrazu vnášejí jednu komplikaci. Orlen zásobuje Polsko i Česko, ale při ceně bez daní jsou tyto dvě země na opačných koncích žebříčku: Polsko má nejvyšší hodnotu ze čtyřky a je až devatenácté v Unii, zatímco Česko, kde Orlen přes Unipetrol sám vyrábí v Litvínově a Kralupech, je osmé. Kdyby tedy o ceně rozhodovala marže jednoho dodavatele, musely by si být obě bližší.

Rekordní marže jsou tedy společný evropský jev a samy o sobě nevysvětlí, proč se ceny mezi sousedy liší. Na tuto otázku nemá jednu odpověď ani zdanění — do ceny bez daní vstupuje i to, jakou ropu která rafinerie nakupuje, jak daleko ji veze a za jakých smluv. Jisté je jiné: daň rozhoduje o tom, kde země v žebříčku nakonec skončí. Slovensko je u benzinu třetí nejlevnější v Unii před zdaněním a osmé po něm.

Praha ukazuje na Brusel, analytici na trh

Česká vláda odmítá zásah v obou směrech najednou. „Ministerstvo financí situaci kontroluje. Marže jsou teď na maximálně třech korunách, nejsou přehnané. Prostor na regulaci tedy není. Spotřební daň snižovat nebudeme," řekl premiér Andrej Babiš. Problém podle něj nejsou čerpací stanice, ale rafinerie: „Je nepřijatelné, aby byly války zneužívány k nepřiměřeným ziskům. Budeme to chtít řešit na evropské úrovni." Deník ↗

Druhým českým argumentem jsou emisní povolenky ETS 2, jejichž spuštění chce Babiš odložit. TASR ↗ Spuštění systému už jednou odloženo bylo, z roku 2027 na 2028, a Babiš žádá další odklad. Analytici oslovení ČTK se shodují, že dopad na rafinerie bude reálný, ale se současným zdražováním nesouvisí — plný provoz se má rozjet až za dva roky. „ETS 2 nebude přímo platit řidič, ale dodavatelé paliv," vysvětlil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Za smysluplnější považuje uvolnění strategických zásob, důslednější kontrolu marží na pumpách a dočasné snížení spotřební daně, především u nafty. Hospodárske noviny ↗

Že na marže vláda nedosáhne, potvrzuje i hlavní analytik společnosti CitFin Miroslav Novák: stát sice umí v mimořádné situaci určit maximální cenu, „nemůže však ovlivnit světové velkoobchodní ceny ani přinutit zahraniční rafinerie, aby do České republiky dodávaly za cenu stanovenou českou vládou". Deník ↗

Strop, o kterém se v Bratislavě nemluví

Pokud tedy daň zůstává, je třeba dodat, o kolik z ní vlastně lze vůbec snížit. Směrnice 2003/96/ES stanovuje členským státům minimální úrovně zdanění: 359 eur na tisíc litrů benzinu a 330 eur na tisíc litrů nafty. Nejde přitom jen o jednu daň — směrnice minimum definuje jako součet všech nepřímých daní kromě daně z přidané hodnoty. Európska komisia ↗

Slovensko má u nafty sazbu 368 eur, tedy jen 38 eur nad unijním dnem. I kdyby vláda naftu zdanila na absolutním minimu, které jí právo Unie dovoluje, litr by i s vlivem DPH zlevnil o necelých pět centů. U benzinu je prostor podstatně větší: sazba 514 eur je 155 eur nad minimem, což odpovídá zhruba devatenácti centům na litru.

Je v tom paradox. Část analytiků volá po snížení daně především u nafty, jenže právě tam je manévrovací prostor téměř vyčerpán. Větší rezerva leží u benzinu, tedy u paliva, které je už dnes osmé nejlevnější v Unii. Ministerstvo financí odmítá obojí s odůvodněním, že by šlo o „výrazný výpadek zdrojů státního rozpočtu v objemu desítek až stovek milionů eur". Premiér Robert Fico mezitím avizoval další jednání vlády o cenách paliv, zatímco předseda opozičního Progresivního Slovenska Michal Šimečka navrhl sáhnout na údajné dluhy Slovnaftu — firma to odmítla s tím, že za tři roky odvedla na daních a odvodech miliardu eur. STVR ↗

Indráček dochází ke stejnému závěru z opačného konce. Lokální řešení podle něj nemá smysl a daň z mimořádných zisků by peníze přesunula do rozpočtu, nikoli k řidičům. „Rozumným řešením by byla dohoda na evropské úrovni o snížení stanovené minimální spotřební daně. Jinak příliš variant není," tvrdí. Deník ↗

Šest vlád, šest odpovědí, jeden strop

Debata, která v Bratislavě vypadá jako domácí spor koalice s opozicí, probíhá ve stejném týdnu napříč Unií a všude naráží na stejnou hranici.

Ve Francii vyšplhala podle infografiky deníku Ouest-France nafta na některých pumpách až na 2,85 eura za litr a objevily se výpadky benzinu SP95-E10. Ouest-France ↗ Socialistický poslanec Philippe Brun žádá urychlené snížení daní BFM TV ↗ a Marine Le Pen navrhuje nižší DPH, zatímco vládní mluvčí Maud Bregeon zastropování odmítá se slovy, že by k tomu potřebovala „kouzelnou hůlku". BFM TV ↗

V Německu sílí volání po cenovém stropu na paliva, spolková ministryně hospodářství ho však odmítá. ZDF heute ↗ Itálie, která už slevu na spotřební dani z nafty má, zvažuje k ní adresný poukaz v hodnotě 100 eur. Open ↗ V Portugalsku se opoziční Socialistická strana domáhá snížení DPH hned, a ne až od ledna, Público ↗ přičemž tamní liga hasičských sborů hlásí, že ceny nafty ji „finančně dusí". Observador ↗

Na stole je tak najednou šest různých nástrojů — cenový strop, DPH, spotřební daň, poukaz, uvolnění zásob a regulace marží — přičemž většina z nich je zatím návrh, nikoli přijaté opatření. Společné mají to, že ani jeden nesahá na příčinu. A právě u spotřební daně, tedy tam, kam stát dosahuje nejpříměji, určuje spodní hranici směrnice z roku 2003. Premiéři V4 se 10. září sešli na Bratislavském hradě, vysoké ceny energií patřily mezi hlavní témata a podle STVR se dohodli, že budou hledat společné řešení. Konkrétní společný daňový ani cenový nástroj z jednání nevzešel. SITA ↗

Limity tohoto pohledu

Údaje Evropské komise jsou k 7. září. Napětí kolem Hormuzského průlivu se stupňovalo už před tímto datem, ale saúdský ropovod East-West vypadl až o pět dní později. Ceny od té doby dále rostly a pořadí zemí se mohlo posunout, ačkoli daňové sazby, o které tu jde, se nezměnily.

Nedaňová složka ceny není totožná s marží rafinerie. Zahrnuje i samotnou ropu, zpracování, dopravu, velkoobchod a marži čerpací stanice. Jelikož cena ropy je světová a pro všechny země stejná, rozdíly mezi členskými státy v této složce odrážejí právě tu zpracovatelskou a obchodní vrstvu — nedají se ale zredukovat na jediné číslo.

Odhady rafinerských marží nepocházejí z auditovaných výkazů firem, ale z komentáře, v němž je ekonom Trinity Bank převzal od analytiků UBS. Jde navíc o čísla za celé skupiny Orlen a MOL, nikoli za Slovnaft samotný, takže na slovenský trh se přenášejí jen nepřímo.

A konečně, přepočet o pěti a devatenácti centech předpokládá dvě věci: že by stát snížil daň přesně na unijní minimum a že by se celá úspora promítla do ceny na pumpě. Ani jedno není samozřejmé. Hrubá marže navíc není čistý zisk, jak připomíná i sám Kovanda — rafinerie z ní platí energie, provoz, údržbu i logistiku.

Co sleduje hotinfo

Ilustrační foto: rafinerie Slovnaft, pohled z vyhlídky Nového mostu v Bratislavě. Autor Frettie, Wikimedia Commons, CC BY 3.0.