Aktéři — klepněte pro kontext
Emir Suljagić
bosenský novinář, od října 2019 ředitel Memoriálního centra Srebrenica
Proč tady: Den po zveřejnění výroční zprávy o popírání genocidy označil předvolání 26 spolupracovníků centra za „nejrozsáhlejší akci" namířenou proti instituci
Více info →
Memoriální centrum Srebrenica
pamětní komplex a nadace v Potočarech, kde je pohřbeno více než 6 tisíc identifikovaných obětí genocidy z července 1995 (z celkových nejméně 8 372)
Proč tady: Policie předvolala k výslechu více než polovinu lidí, kteří kdy pro centrum pracovali
Více info →
Denis Zvizdić
bosenský politik, v letech 2015–2019 předseda Rady ministrů BiH, dnes zástupce předsedajícího Sněmovny reprezentantů Parlamentního shromáždění BiH
Proč tady: Postup policie „nejostřeji odsoudil" a vyzval Vysokého představitele pro BiH k vysvětlení
Více info →Duška Jurišić
náměstkyně ministra pro lidská práva a uprchlíky Bosny a Hercegoviny
Proč tady: Žádá, aby úřady okamžitě zveřejnily právní základ výslechů a status předvolaných osob
Milorad Dodik
bosensko-srbský politik, dlouholetý lídr strany SNSD a bývalý prezident Republiky srbské
Proč tady: Soud BiH ho v roce 2025 odsoudil a zbavil funkce, jeho stranický nástupce však v úřadu pokračuje ve stejné linii vůči centru
Více info →
Siniša Karan
bosensko-srbský politik, od února 2026 desátý prezident Republiky srbské za stranu SNSD
Proč tady: Jeho nástup místo Dodika neznamenal změnu politiky vůči Memoriálnímu centru — institucionální tlak pokračuje
Více info →
Republika srbská
jedna ze dvou entit Bosny a Hercegoviny, s vlastní vládou, policií a prokuraturou
Proč tady: Její policie ve Zvorniku a prokuratura v Bijeljině tento výslech nařídily
Více info →Předvolání den po zprávě o popírání genocidy
Policie Zvorniku, jednající na příkaz Okresní veřejné prokuratury v Bijeljině, poslala předvolání více než polovině všech lidí, kteří se v různých obdobích podíleli na chodu Memoriálního centra. Klix.ba ↗ Důvod, který úřady uvedly, se během dne měnil — původně šlo o „sběr informací" o angažmá předvolaných osob v centru na základě loňského prokurátorského rozhodnutí, později policie mluvila o „podezření z daňových úniků". Detektor ↗Centrum v oficiálním prohlášení označilo postup za „vážnou formu institucionálního tlaku a zastrašování" a vyjádřilo znepokojení nad tím, že osobní údaje zaměstnanců unikly mimo úřední kanál. Suljagić výslovně spojil akci s předchozím dnem, kdy centrum představilo výroční zprávu dokumentující nárůst případů popírání genocidy a organizovanou lobbistickou kampaň vedení Republiky srbské, které genocidu zpochybňuje. Detektor ↗
Proč je načasování důležité
Memoriální centrum tvrdí, že souběžné předvolání více než poloviny lidí, kteří pro něj kdy pracovali, není rutinní úkon — a bosenští politici to čtou stejně. Zástupce předsedajícího Sněmovny reprezentantů Parlamentního shromáždění BiH Denis Zvizdić postup „nejostřeji odsoudil". Namísto toho, aby instituce zaměstnancům centra zaručily ochranu a nerušenou práci, podle něj takové kroky prohlubují právní nejistotu a nedůvěru, nepomáhají smíření ani právnímu státu a vyvolávají otázky o skutečné motivaci policie. N1 BiH ↗Kontext posiluje i politická kontinuita v Republice srbské. Soud BiH v únoru 2025 odsoudil Milorada Dodika za nerespektování rozhodnutí mezinárodního Vysokého představitele pro BiH; rozsudek nabyl právní moci 12. června 2025 a volební komise 6. srpna rozhodla o ukončení jeho mandátu prezidenta Republiky srbské zpětně k tomuto datu. Po opakovaných volbách, které proběhly nejprve v listopadu 2025 a částečně se opakovaly v únoru 2026, komise ve funkci potvrdila straníka Sinišu Karana ze strany SNSD, kterou Dodik dlouhé roky vedl. Balkan Insight ↗ Náměstkyně ministra pro lidská práva a uprchlíky BiH Duška Jurišić proto žádá, aby úřady „okamžitě, jasně a přesně" oznámily právní základ akce, status předvolaných osob i důvody výslechu — což dosud chybí. N1 BiH ↗
Sdružení obětí genocidy mezitím žádají urgentní vyšetření celého postupu, Faktor.ba ↗ zatímco další politici v Klixu mluví o „politicko-prokurátorském pronásledování", které je důkazem, že Srebrenica potřebuje zvláštní právní status chránící paměť i lidi, kteří ji spravují. Klix.ba ↗
Limity tohoto pohledu
Zpráva stojí téměř výlučně na bosenských médiích kritických vůči politice Republiky srbské (Klix, N1, Detektor, Faktor) a na vyjádřeních politiků, kteří jsou s Memoriálním centrem programově spříznění — což neznamená, že jsou nepravdivá, ale znamená to chybějící druhou stranu. Policie Zvorniku ani prokuratura v Bijeljině dosud podle dostupných zpráv neposkytly podrobné písemné odůvodnění výslechů nad rámec strohého odkazu na loňské prokurátorské rozhodnutí a pozdější zmínky o daňových únicích — přesně to, co jim kritici vytýkají. Dokud se právní základ nezpřesní, nelze vyloučit, že jde o legitimní, byť neobratně komunikované vyšetřování; stejně tak však nelze vyloučit politicky motivovaný nátlak, jaký vůči bosenským institucím opakovaně popisují zprávy Vysokého představitele pro BiH (OHR) Radě bezpečnosti OSN.Co sleduje hotinfo
- Zareaguje OSCE nebo delegace EU na výzvu Memoriálního centra?
- Dojde k dalším předvoláním nebo formálnímu trestnímu stíhání?
- Jak se postaví Vysoký představitel pro BiH (OHR)?
- Ovlivní kauza příští rok vzpomínkové akce v Potočarech?
- Zveřejní Okresní prokuratura v Bijeljině písemné odůvodnění výslechů?Prokuratúra sa ozvala 18. augusta: oficiálne vyšetrovanie údajného daňového úniku Memoriálneho centra podľa nej vôbec nie je otvorené, výsluchy však pokračujú a podnet bol anonymný. Písomné odôvodnenie samotných predvolaní nezverejnila — Memoriálne centrum sa muselo 12. augusta samo pýtať, ako prokuratúra s anonymným podnetom naložila. https://www.klix.ba/vijesti/bih/tuzilastvo-u-bijeljini-saopci…
