Co viděl Tages-Anzeiger v lotyšské třídě
Reportáž korespondenta Marca Felixa Serraa, která vyšla v Tages-Anzeigeru i v německém Die Welt, popisuje předmět spojující vojenskou historii, první pomoc, chování v krizích, fonetickou abecedu NATO a manipulaci se zbraní — ve třídě se vzduchovými cvičnými puškami, nikoli ostrými. Lotyšsko na něj vyhradilo 112 hodin za dva roky; pro srovnání, sousední Estonsko 35. Jedna ze žaček před novinářem říká, že předmět „má smysl", její otec je z něj nadšený. Sedmnáctiletý student shrnuje atmosféru větou, že „svět je bohužel plný zbraní". Tages-Anzeiger ↗Branná výchova přitom není ojedinělý krok. Lotyšsko obnovilo brannou povinnost v roce 2023 a na letní odvod 2026 se přihlásil rekordní počet 1 560 lidí. Parlament schválil zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP od roku 2027 — z přibližně 2,4 procenta před plnou invazí na Ukrajinu. The Defense Post ↗ Ministerstvo obrany navíc zpřístupnilo příručku „72 hodin" v lotyštině, angličtině i ruštině; radí, jak přežít první tři dny krize bez pomoci státu — od výpadku proudu přes přerušení internetu až po vojenský útok. LSM ↗
Proč je skutečnost složitější než „Rusko útočí"
Za obrazem mobilizované společnosti se však skrývá paradox, který slovenské zpravodajství téměř nezachytilo. Série květnových narušení baltského vzdušného prostoru neměla jednoznačného původce. 19. května sestřelila rumunská stíhačka F-16 operující z litevských Šiauliai dron nad Estonskem — podle estonských úřadů pravděpodobně ukrajinský. Kyjev se do dvou hodin omluvil: „Omlouváme se Estonsku a všem našim baltským přátelům za takové neúmyslné incidenty," uvedl mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj. Defense News ↗Týden předtím vstoupily do Lotyšska dva podezřelé ukrajinské drony; jeden z nich zasáhl palivový sklad v Rēzekne — politická dohru připravila o funkci premiéra i ministra obrany. Další dron narazil do komína estonské elektrárny, jeden spadl do litevského jezera a 20. května musela litevská strana kvůli dronové aktivitě u běloruské hranice dočasně uzavřít letiště ve Vilniusu. Kyjev i Brusel připisují odpovědnost Moskvě: Ukrajina tvrdí, že „Rusko nadále přesměrovává ukrajinské drony do Pobaltí pomocí elektronického boje", a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila ohrožování životů na východním křídle za „zcela nepřijatelné". Euronews ↗
Jinými slovy: několik z těchto dronů je ukrajinských nebo pravděpodobně ukrajinských, podezření však směřuje na ruské rušičky, které je mají odklánět na území NATO. Pro slovenského čtenáře, jemuž Ficova rétorika nabízí jednoduché schéma „nás se to netýká", je podstatné, že realita je nejednoznačná na obou koncích — nejde o ruské bombardování Pobaltí, ale ani o klid, který by opravňoval lhostejnost. Právě tato nejistota je důvodem, proč Pobaltí učí děti nabíjet pušku.
Přečtěte si také: Bojové brigády ze čtyř na tři: USA předložily NATO konkrétní plán redukce v Evropě
Limity tohoto pohledu
Tages-Anzeiger ani Die Welt, kde reportáž také vyšla, nejsou neutrální pozorovatelé. Německý vydavatel Axel Springer (Die Welt) píše o bezpečnosti výrazně atlantickou optikou a Tages-Anzeiger ji zprostředkovává švýcarskému publiku. Kritický německý komentářový web NachDenkSeiten zase reportáži vytýká, že nedává prostor opačným hlasům — neptá se, zda žáci rozumějí propagandě ani geopolitickým příčinám konfliktu, a militarizaci škol představuje spíše jako vzor než jako otevřenou otázku. NachDenkSeiten ↗ Realisticky však platí, že to, co z Bratislavy působí jako alarmismus, je v Rize každodenní státní politika podporovaná napříč politickým spektrem — a Lotyšsko, na rozdíl od Slovenska, sousedí s Ruskem i Běloruskem.Co sleduje hotinfo
- Výsledky vyšetřování květnových dronových incidentů — potvrzení/vyvrácení ruského elektronického přesměrování ukrajinských dronů
- Zda se branná výchova se střeleckým prvkem posílí i v dalších zemích NATO (po Lotyšsku, Estonsku, Polsku)
- Vliv amerického plánu na snížení počtu bojových brigád v Evropě na obranné rozpočty Pobaltí
- Jak dlouho zůstanou zavřené ruské železniční přechody s Finskem/Estonskem/Lotyšskem a zda Moskva uvede důvod
- Letní odvod 2026 v Lotyšsku (červenec) — zda rekordní počet 1 560 přihlášených potvrdí, že branná povinnost vystačí s dobrovolníky→ Nemecko a Holandsko prevzali velenie na východnom krídle NATO. Rusko v ten istý…Prihlásil sa rekordný počet 1 560 dobrovoľníkov (potreba 1 470 na 11-mes. službu); finálny júlový výsledok po zdravotných kontrolách zostáva otvorený.
- Výsledek summitu lídrů NATO (začátek července 2026) — nové závazky členů k výdajům na obranuSummit NATO v Ankare 7.–8. 7. 2026 nové výdavkové záväzky nepriniesol: deklarácia potvrdila haagsky cieľ 5 % HDP do roku 2035 (3,5 % obrana + 1,5 % širšia bezpečnosť), 70 miliárd eur pre Ukrajinu na rok 2026 a nové obstarávania za vyše 50 miliárd dolárov. Zdroj: Atlantic Council, Janes.
- Konsolidace velení 1. německo-nizozemského sboru nad Estonskem a Lotyšskem (nahradil mnohonárodní sbor Severovýchod ze Štětína)1. nemecko-holandský zbor prevzal taktické velenie pozemných operácií NATO v Estónsku a Lotyšsku k 1. 7. 2026, odovzdanie prebehlo 30. 6. vo Valge; zbor Severovýchod sa sústreďuje na Poľsko a Litvu. Zdroj: estónske ministerstvo obrany, ERR.
