Spouštěčem přitom není samotný Tchaj-wan. Je jím dohoda dvou amerických spojenců — Japonska a Filipín — o vytyčení společné námořní hranice, kterou Peking považuje za zásah do své svrchovanosti. Slovenská média téma zachytila nanejvýš agenturním titulkem; pod ním se však skrývá několik týdnů trvající eskalační žebřík.
Co přesně Čína spustila
Operaci zorganizovalo čínské ministerstvo dopravy, které do ní zapojilo námořní policii provincií Fu-ťien a Kuang-tung. Podle státní agentury Xinhua má jít o „speciální prosazování pravidel námořní dopravy ve vodách východně od ostrova Tchaj-wan“, jehož cílem je uplatnit čínskou „námořní administrativní jurisdikci“. Hong Kong Free Press ↗Tchaj-wan zachytil čtyři čínské vládní lodě vyplouvající z přístavu Sia-men a podle vlastních slov je monitoroval během celé akce. „Čína nemá ve vodách východně od Tchaj-wanu žádná svrchovaná práva,“ prohlásila tchajwanská pobřežní stráž. Tchaj-pej zároveň poprvé zaznamenal, jak čínské průzkumné plavidlo koordinuje postup s lodí pobřežní stráže u ostrova Pratas — podle tchajwanské strany jde o první pozorovaný případ takové spolupráce. Arab News (AFP) ↗
Dohoda, která obešla Peking i Tchaj-pej
Kořeny sporu sahají k návštěvě filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího v Tokiu v polovině května. Marcos tehdy v rozhovoru pro japonská média prohlásil, že jeho země se kvůli své geografické blízkosti „pravděpodobně zapojí do jakéhokoli konfliktu o Tchaj-wan“ — na ostrově žije téměř 200 tisíc Filipínců. „Stačí se podívat na mapu: přinejmenším severní Filipíny toho budou součástí nebo pocítí důsledky,“ řekl. Taipei Times ↗Z návštěvy vzešlo 28. května společné prohlášení o komplexním strategickém partnerství, jehož součástí je rozhodnutí zahájit formální jednání o delimitaci výlučných ekonomických zón a kontinentálního šelfu obou zemí. Háček je v tom, že překrývající se zóny leží ve vodách východně od Tchaj-wanu — tedy v oblasti, kterou si Peking nárokuje, protože za své území považuje samotný Tchaj-wan. Čínské ministerstvo zahraničních věcí označilo jednání za „zcela nezákonná a neplatná“. South China Morning Post ↗
Paradoxně má výhrady i Tchaj-pej — z opačného důvodu. Tchajwanský ministr zahraničních věcí Lin Ťia-lung žádá, aby případná dohoda „nezasáhla do tchajwanských zájmů“, protože jde i o jeho vlastní nárokované vody. Manila a Tokio podle tchajwanské vlády ujistily, že výsledek nebude právně závazný pro třetí strany, na otázku, zda bude Tchaj-wan ke konzultacím přizván, však filipínská strana odpověděla jen, že „jednání ještě nezačala“. Taipei Times ↗
Eskalační žebřík
Čínská reakce přichází ve stupních. Už 1. června vyslal Peking pobřežní stráž k „prosazování práva“ východně od Tchaj-wanu; tehdy šlo o dvě plavidla jihovýchodně od ostrova Lan-jü, která nevstoupila do tchajwanských omezených vod. Taipei Times ↗O pět dní později se patrola změnila v koordinovanou „operaci“ více úřadů pod hlavičkou ministerstva dopravy. Postup od jednotlivých lodí k mezirezortní akci kopíruje osvědčenou čínskou taktiku odstupňovaného nátlaku — bez jediného výstřelu, ale s každým krokem o něco blíž k normalizaci čínské přítomnosti v oblasti, kde dosud nepůsobila.
Proč nejde jen o lokální spor
Pro slovenského čtenáře je klíčový širší rámec. Japonská premiérka Sanae Takaiči už loni prohlásila, že čínská námořní blokáda Tchaj-wanu by pro Japonsko představovala „situaci ohrožující přežití“ — formulaci, která v japonské právní úpravě otevírá dveře kolektivní sebeobraně, tedy nasazení vojska. Americká rozvědka to v březnu označila za „výraznou změnu“ v postoji japonského lídra; Tokio to odmítlo. The Japan Times ↗Japonsko a Filipíny tak jednáním o hranici fakticky přistupují k vodám východně od Tchaj-wanu jako k záležitosti dvou suverénních států — čímž nepřímo obcházejí pekingský nárok na ostrov. To vysvětluje, proč Čína reaguje tak ostře: nejde jen o ryby a šelf, ale o symbolické zpochybnění teze, že o všem kolem Tchaj-wanu rozhoduje Peking. Pro takzvaný první ostrovní řetězec — linii spojenců USA od Japonska přes Tchaj-wan po Filipíny — je to test, kdo určuje pravidla.
Co sleduje hotinfo
- Zda jednání Japonska a Filipín o námořní hranici skutečně začnou, nebo zatím zůstanou jen v deklaraci.
- Zda Čína přejde od pobřežní stráže k plavidlům námořnictva PLA — to by byl další eskalační stupeň.
- Zda Tchaj-wan dostane místo u stolu, nebo zůstane přihlížejícím aktérem ve vlastních vodách.
- Reakci Washingtonu, který má smluvní závazky vůči Japonsku i Filipínám a zároveň nad Tchaj-wanem drží „strategickou nejednoznačnost“.
