Sto let golfu u nás. Jaký byl osud prvního pražského golfového klubu, jenž byl založen v Motole

Získejte všechny články jen za 99 Kč/měsíc V romantickém duchu. Klubovna Golfového klubu Praha v Klánovicích z let 1938–1940 je dílem architekta Victora Fürtha. | foto: Sborník o historii pražského golfu Golf má u nás dlouhou tradici. První golfová hřiště vznikla v západočeských lázeňských městech, byť tehdy šlo převážně o sezonní německé oddíly, určené pro lázeňské hosty. Nicméně v polovině dvacátých let byl založen z původně recesní iniciativy studentů oddíl v Líšnici. V Praze byl ustaven golfový klub 15. března 1926 ve čtvrti Motol na západním okraji metropole. Bohužel to nebyla šťastná volba, neboť pozemky si musel Golf Club Praha (GCP) pronajmout od vojáků, kteří zde měli cvičiště (sám jsem tu v sedmdesátých letech absolvoval vojenskou přípravu v rámci studia na ČVUT a nemám na to moc hezké vzpomínky). Dalším problémem byl postupný vznik motolské nemocnice – první pavilon, pro lupusní pacienty, podle projektu architekta Rudolfa Kvěcha byl vystavěn v polovině třicátých let. Situaci k tomu komplikovaly i plány města stavět kolonie rodinných domků, a tak byl pozemek hřiště postupně různě oklešťován. Vyrostla tu však dřevěná klubovna podle návrhu smíchovského stavitele Josefa Beneše a členy vedení klubu se staly vlivné osobnosti z oblasti politiky, průmyslu i kultury. I z dnešního pohledu nešlo vůbec o malá jména: patřil k nim např. čestný předseda Jan Masaryk, František Ringhoffer, Mikuláš z Bubna-Litic a další. Ve vedení klubu se vystřídali Jaroslav Jahn, baron Ringhoffer, hrabě z Bubna-Litic a Jaroslav Hilbert, tím posledním byl v letech 1947–1948 dr. J. Skalický, v té době byla čestnou předsedkyní paní Zdena M. Havránková. Mírně svažitý pozemek u klubovny, upravený dle návrhu Františka Ringhoffera, pak sloužil pro pořádání různých turnajů, jako byl Švestkův pohár – což vlastně bylo amatérské mistrovství republiky s účastí zahraničních diplomatů –, dále Dámská cena a konečně oficiální Národní mistrovství ČSR, jehož prvním vítězem a držitelem putovního poháru T. G. Masaryka se stal baron Ringhoffer. Bohužel bylo toto krátké období také stálým bojem o pronajaté pozemky, větší investice tak přestávaly dávat smysl a nakonec se vedení GCP rozhodlo poohlédnout jinde. V katastru tehdejší Prahy to však bylo prakticky nemožné, nová lokalita se tak hledala v tehdejších satelitech Suchdole, Chuchli, Jílovišti, Chodově, Modřanech nebo Ruzyni. Nakonec GCP získal pozemek v Radošovicích u Říčan, ale ten byl vzápětí vyměněn za příhodnější parcelu v Klánovicích, malé obci s lázněmi při silnici na Kolín, která byla oblíbenou výletní destinací Pražanů. Stará motolská klubovna byla rozebrána a znovu postavena v nové lokalitě (sloužila pak jako caddie-house), současně bylo rozhodnuto o vybudování nové velké klubovny s restaurací, jejíž plány v romantickém duchu vypracoval renomovaný architekt Victor Fürth (1893–1984), rovněž člen klubu. Jde o mimořádně zajímavou stavbu s hrázděnými prvky, odkazující na tradici britských i amerických kluboven a zapadající do kontextu tehdejší tvorby respektované dvojice Ernst Mühlstein – Victor Fürth, jež přešla těsně před válkou od funkcionalismu k romantičtějším formám. Klubovna však byla dostavěna až na samém prahu druhé světové války (její autor byl židovského původu a emigroval do Anglie, poté působil jako profesor architektury na University of Miami v americkém státě Ohio). Klub museli samozřejmě opustit další členové židovského původu, nicméně válečná léta nakonec díky úsilí tehdejšího předsedy Mikuláše z Bubna-Litic, jenž byl členem protektorátní vlády, přežil. Po válce – a zejména po komunistickém puči v roce 1948 – však nastaly horší časy. GCP byl spojen s Golfovým klubem Třemšín v Leleticích, oddílem, který vznikl těsně před válkou. Ten byl už jako Český golfový klub začleněn do struktur Sokola a po jeho nuceném zániku Československého svazu tělesné výchovy. Jenomže golf byl – podobně jako třeba tenis – označen komunisty za buržoazní sport, a klánovický areál tak byl v roce 1952 uzavřen. Golfisté pak dostali ze sportovního vedení dobrou radu: „Doporučuje se sovětská lidová hra gorodky jako vhodná zejména pro starší lidi. Jistě by mezi vašimi příslušníky našla velkou oblibu a našli by v ní takovou náhradu za golf, že by si na něj ani nevzpomněli…“ Kdysi oblíbený sport, v rámci ČSTV obnovený po roce 1969, našel své pražské zázemí nakonec opět v Motole, a to nedaleko původní destinace. O získání svého areálu v Klánovicích se pražští golfisté marně v devadesátých letech snažili. Proti byli tehdy ochránci přírody... Pozn.: Za mnohé informace v tomto článku jsem zavázán architektovi Jaroslavu Novákovi, který se golfové tematice věnuje léta a je autorem několika publikací na toto téma.