Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek 24. dubna v Pentagonu prohlásil, že Evropa potřebuje Hormuzský průliv „mnohem více než Spojené státy", a konec „free-ridingu" přišel. Evropské summity nazval „silly conferences" a dodal, že spojenci by měli „méně mluvit, méně organizovat vznešené konference a usednout si do lodi". Rozdílnost operačních přístupů je výraznější než rétorika: USA odminují svým způsobem, Evropa svým. Reuters / Spokesman ↗
Síla, která nemá vlajku Spojených států
Německý ministr obrany Boris Pistorius pro deník Rheinische Post potvrdil, že Fulda je jen první plavidlo; Berlín plánuje k ní přidat velitelské a zásobovací plavidlo. Do Hormuzzu však německá loď nepřijde, dokud nedojde k „trvalému ukončení bojů" a dokud mandát neschválí Bundestag. Minolovka je původně určena pro Baltské moře, její detektory min a odmiňovací vybavení se však dají nasadit i v subtropických podmínkách. The Local DE ↗Velitel italského námořnictva, admirál Giuseppe Berutti Bergotto, ve středu před parlamentem vyjmenoval italský příspěvek: dvě minolovky, eskortnající fregatu a logistickou loď. „Nebudeme tam chodit sami. V Evropě jsou také Francie, Spojené království a společná skupina Nizozemska a Belgie," dodal Bergotto. Podobný okruh zemí figuruje v březnovém společném prohlášení Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Japonska a Kanady a v dubnovém prohlášení, které spolupondepsali Macron se Starmerem. Marine Link ↗
Dubový Macronův-Starmerův summit (17. dubna) shromáždil 51 zemí. Ve vyhlášení se zavázaly k „společné misi pro svobodu plavby" přes průliv, jakmile skončí bojové operace. Spolupredsedy koalice jsou dvě evropské mocnosti, ne Washington. Sekundární veřejný seznam připojených zemí — včetně Japonska, Bahrajnu a SAE — uvádí 22 jmen; americké mezi nimi není. gov.uk ↗
„Usedněte si do lodi"
Hegsethovy výroky z Pentagonu měly ostrou formulaci. „Evropa a Asie desítky let profitovaly z naší ochrany, ale čas free-ridingu skončil," prohlásil před kamerami. Válku s Íránem Hegseth popsal jako „dar světu". Šéf sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, stál vedle něj a Hegseth dodal, že americká blokáda íránských přístavů bude pokračovat „dokud bude potřeba". PBS NewsHour ↗Donald Trump na sociální síti den předtím napsal vlastní formulaci: „Naše minolovky právě čistí průliv. Tímto nařizuji, aby ta činnost pokračovala, ale na ztrojnásobené úrovni!" Ve stejném příspěvku tvrdil, že Spojené státy mají nad průlivem „totální kontrolu" a že žádná loď jím neprojde „bez souhlasu amerického námořnictva". Operační realita tedy není americký ustup, ale paralelní americký režim, který jde vedle evropské koalice bez toho, aby s ní koordinoval. Al Jazeera ↗
Ekonomická logika Hegsethova výroku je částečně pravdivá. Spojené státy dnes dováží z Perského zálivu méně ropy než Evropa; pro americký trh dominují dodávky z Texasu a Kanady. Pro Evropskou unii, zejména Itálii a Německo, je však LNG z Kataru a ropa z Iráku nadále klíčová.
Průliv, který nikdo zcela neupraví
Íránské Revoluční gardy v sobotu pokračovaly v rozmisťování min a v zadržování lodí; íránská státní televize začátkem týdne vysílala záběr komand vstupujících na paluby kontejnerových plavidel. V průlivu uvízlo podle odhadů asi 20 000 námořníků. Vyčistění průlivu by podle nepojmenovaného představitele Pentagonu mohlo trvat až šest měsíců; Pentagon tyto odhady oficiálně odmítl. BBC News ↗
Předseda Evropské rady António Costa po summitu na Kypru prohlásil, že průliv „se musí bez prodlení otevřít bez omezení a bez vybírání mýta". A dodal: „Je to životně důležité pro celý svět." Německý kancléř Friedrich Merz připustil, že lídři EU jsou ochotni postupně zmírňovat sankce vůči Íránu, pokud Teherán otevře průliv a obnoví jednání o jaderném programu. Evropa má diplomatickou páku v sankcích, ale sankce nejsou zbraní proti minám. Consilium EU ↗
Parlamentní brzda
Německý Bundestag zatím mandát neschválil. Italská mise má tři podmínky — příměří, mezinárodní mandát a souhlas parlamentu. Britská účast byla na počátku omezena: premiér Keir Starmer ještě v březnu prohlásil, že širší účast na blokádě Hormuzzu „není v britském zájmu", přestože RAF strhávala íránské drony nad Saúdskou Arábií a americké základny ve Spojeném království fungovaly bez přerušení. Tato časová omezení dávají Teheránu prostor hrát o čas. Pokud mine rozmisťuje rychleji, než koalice stíhá schvalovat mandáty, průliv zůstane uzavřen.Dvojitý signál z Pentagonu
Hegsethova páteční prohlášení stojí v napětí s tím, co z Pentagonu uniklo den předtím. Reuters informoval s odvoláním se na amerického představitele o interním emailu, v kterém americké ministerstvo obrany navrhuje opatření vůči evropským spojencům — včetně Španělska — za to, že během války nesplnili „základní" přístup, základní a práva přeletu. Konzistentní odkaz zní: Washington chce, aby Evropa platila náklady i politické riziko, přesto ji nazývá voľnými pasažéry.Přečtěte si také: Pentagon chce trestat spojence: na Španělsko přes NATO páka neexistuje, na Falklandy ano
Tento dvojitý signál — „nepomohli jste nám, a přitom si to vyřešte sami" — má konkrétní důsledek pro architekturu NATO. Operace jako Earnest Will v letech 1987–88 nebo IMSC z roku 2019 historicky vedlo americké CENTCOM. Pokud poválečnou odmíňovací misi dokončí koalice bez amerického vedení, vznikne precedens pro samostatné evropské velení při námořních operacích za oceánem. Pro kritiky výdajů NATO v Evropě je to argument; pro obhájce amerického vedení v aliancí — rezignace na tradičnout americkou roli.
Co sleduje HotInfo
- Bundestag jedná o mandátu pro Fuldu (po obnovení jednání v Islámábádu)
- USA pošlou symbolickou jednotku ke koalici Macrona a Starmera (test signálu)
- Formální mandát koalice — rezoluce OSN vs. bilaterální dohoda s Íránem
- Rychlost Íránu při rozmisťování min vs. tempo schvalování mandátů
- Italské 4 lodě opouštějí přístav (admirál Berutti Bergotto)
- Britská účast — zda RAF/Royal Navy přejde od monitoringu k odminování







