Ukrajinské drony létají na amerických technologiích. Kyjev je neovládá, ruská náhrada se trápí na oběžné dráze

Ukrajinské drony dnes zasahují ruské rafinerie, sklady a logistiku tak hluboko v týlu, že v Moskvě stojí fronty na benzín. Rumunský deník Adevărul na to upozornil z opačné strany: celá kampaň stojí na souboru amerických technologií a zpravodajských informací, které Kyjev neovládá. Rusko se pokusilo postavit vlastní náhradu a jeho satelity místo oběžné dráhy klesají k Zemi.

Co ta kampaň ve skutečnosti dělá

Adevărul popisuje dosah ukrajinských dronů dlouhého doletu a nejde přitom jen o symbolické zásahy. V Moskvě stojí auta u čerpacích stanic v řadách dlouhých stovky metrů kvůli nedostatku paliva, na anektovaném Krymu výpadky proudu nechaly obyvatele celé dny bez elektřiny a v celém Rusku vyhořely logistické sklady Wildberries a Ozonu, tedy dvou největších tamních internetových prodejců. Adevărul ↗

Blíže k frontě podobně zasahují ruskou logistiku drony středního doletu — narušují zásobování palivem, municí a materiálem a zpomalují postup ruských jednotek. Ruský postup se podle údajů amerického Institutu pro studium války od února citelně zasekl. Tagesspiegel ↗

Tři americká jména, bez kterých by to nešlo

Adevărul rozepisuje, na čem ta kampaň stojí, a je to překvapivě konkrétní. Terminály Starlink od Muskova SpaceX jsou operační páteří mnoha ukrajinských dronových misí. Drony Hornet od firmy Perennial Autonomy, kterou založil bývalý šéf Googlu Eric Schmidt, jsou považovány za nejlepší střední útočné stroje, jaké Ukrajina má. A Palantir vedený Alexem Karpem, spoluzaložený Peterem Thielem, dodává software s umělou inteligencí, který je klíčový pro plánování tras a účinnost úderů na velkou vzdálenost. Adevărul ↗

Rakouský vojenský analytik plukovník Markus Reisner to pro deník shrnul tak, že právě tato kombinace — americké zpravodajské informace, umělá inteligence pro operační provedení a Starlink jako komunikační infrastruktura — je to, co Ukrajincům vůbec umožňuje takovou kampaň vést a udržet.

Ani jedna z těch tří věcí není ukrajinská ani státní. Jsou to tři soukromé americké firmy.

Den, kdy se Evropa nedokázala shodnout, co Musk řekl

Jak moc na tom záleží, ukázal konec srpna. Belgická média 31. srpna napsala, že Musk dal v rozhovoru s bývalým ministrem Mychajlem Fedorovem souhlas s použitím Starlinku k útokům proti Rusku, a rumunský Digi24 téhož dne psal, že by to byl ochoten povolit. Digi24 ↗

O několik hodin později přinesl Kyiv Independent exkluzivní opak: podle jeho zdrojů je Musk proti tomu, aby Ukrajina Starlink k úderům do Ruska používala, a to navzdory předchozím zprávám médií. Kyiv Independent ↗

Německá n-tv to večer titulkovala přímo otázkou, zda Musk Kyjevu dal zelenou, s poznámkou, že zprávy si odporují. Litevský portál 15min následující den napsal, že se radovalo předčasně. n-tv ↗

Podstatné není, která verze nakonec obstojí. Podstatné je, že klíčová část možností ukrajinské armády závisí na rozhodnutích soukromé americké firmy — a celý den nešlo spolehlivě zjistit, jaký postoj vlastně platí.

Ruská náhrada se trápí na nízké oběžné dráze

Rusko je na tom paradoxně hůř, a to ze stejného důvodu. I jeho jednotky Starlink používaly, ačkoli na ně nikdy neměly právo — terminály se do země pašovaly. V únoru jim SpaceX na naléhání Ukrajiny přístup zablokovala. Tagesspiegel ↗

Problémem přitom nebyla samotná ztráta Starlinku, ale to, že Moskva neměla náhradu — právě proto, že se spoléhala na nelegální používání cizí služby. Od té doby buduje vlastní síť Rassvet a čísla nevypadají dobře.

Aby satelity fungovaly podle záměru, musely by se dostat do výšky 870 kilometrů. Ze šestnácti vypuštěných 19. července nedosáhl plánované dráhy ani jeden a většina se drží mezi 300 a 400 kilometry. Nejméně dva podle sledovacích dat už míří zpět do atmosféry. Čím níže satelit letí, tím kratší dobu vydrží, protože na něj silněji působí odpor atmosféry a rychleji spotřebovává palivo. Digi24 ↗

Předchozí březnová dávka dopadla o něco lépe — ze šestnácti satelitů čtyři selhaly a dvanáct se koncem července dostalo alespoň na 550 kilometrů. Rusko tak má za dva pokusy ze 32 satelitů jen dvanáct, které se dostaly alespoň na 550 kilometrů. Expert na Rusko John Hardie z think-tanku Foundation for Defense of Democracies pro Newsweek uvedl, že chybovost se zatím jeví vyšší než u první generace Starlinku.

Selhání ale neznamená, že hrozba zmizela. Institut pro studium války upozorňuje, že i částečně funkční síť by mohla zvýšit přesnost ruských útoků na Ukrajinu.

Proč by to měl číst i Slovák

Není to jen ukrajinský problém. Stejná síť se právě komerčně rozšiřuje po střední Evropě — maďarská skupina 4iG oznámila, že Starlink Mobile přinese do Maďarska od roku 2027. Telex ↗

Tatáž infrastruktura, jejíž vojenské využití závisí na pravidlech a rozhodnutích americké soukromé firmy, se tedy stává běžnou součástí evropských telekomunikací. Otázka, kterou si Kyjev klade pod tlakem, si evropské vlády zatím klást nemusí — ale je to tatáž otázka.

Co sleduje hotinfo