Protest v Třinci svolává člověk, který neexistuje. Kampaň nafoukla starý hraniční spor na krizi o Zaolzí

Na sobotu 29. srpna svolává facebookový profil „Adam Sikora" do Třince demonstraci pod hesly „Těšínské Slezsko je české" a „Tady žijeme, tady zůstáváme". Radnice tvrdí, že shromáždění jí nikdo neohlásil a zákonná lhůta už uplynula. Odborový svaz KOVO, jehož logo se objevilo ve videu, oznámil, že jeho značku použil někdo bez povolení. A postava Adama Sikory podle dvou nezávislých analýz nepatří skutečnému člověku — jeho tvář vygeneroval počítač.

Je to zatím poslední díl kampaně, která se dva týdny pokouší vyrobit pohraniční krizi mezi Polskem a Českem. Stojí za pozornost i u nás, protože ukazuje řemeslo, které lze zopakovat na kterékoli středoevropské hranici včetně té naší.

Protest, který svolává tvář vygenerovaná počítačem

Profil „Adam Sikora" vznikl na Facebooku v únoru 2026. Příjmení je na Těšínsku běžné, což působení profilu jako místního souseda pomáhá. Prvním příspěvkem nebyla politika, ale inzerát na prodej domu v Ropici u Třince. Dům neexistoval stejně jako jeho majitel — na jedné fotografii stojí před budovou plot, na druhé není. Facebook fotky sám označil jako uměle vytvořené. CyberDefence24 ↗

Profilovou fotografii prověřila dvě nezávislá pracoviště. Americká firma Resemble AI ji klasifikovala jako synteticky vytvořený obraz s „nepřirozeným napojením vlasů na okolí a drobnými geometrickými nesrovnalostmi v oblasti límce a zipu". Ostřeji to pojmenovala Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR: „Mapa manipulace nezahrnuje jen tvář, ale celý obraz. Znamená to, že nešlo o upravenou fotografii skutečného člověka — nikomu tady nikdo tvář neukradl. Ta tvář prostě nikdy neexistovala. Spolu s krajinou v pozadí byla vyrobena s jediným cílem: aby vypadala jako soused." CyberDefence24 ↗

Pozvánku na protest profil zveřejnil 19. srpna a placeně ji propagoval — v knihovně reklam Mety visela čtyři dny. Kdo ji zaplatil, se z veřejných údajů zjistit nedá. Trestní oznámení na moravskoslezskou policejní správu podali analytik České pirátské strany Janusz Konieczny a poslankyně Andrea Hoffmannová, v letech 2018 až 2026 náměstkyně primátora Ostravy. Oznámení mluví o dvou paragrafech českého trestního zákoníku — o činnosti pro cizí moc na škodu České republiky, kde hrozí jeden až pět let, a o podněcování k nenávisti s trestem do tří let. CyberDefence24 ↗

Jak se krize vyráběla: hacknuté rádio a dvojník iROZHLASU

Protest je až druhá fáze. První se odehrála na polské straně hranice a byla technicky náročnější. Kolem 16. srpna se neznámí útočníci dostali do redakčního systému veřejnoprávního Radia PiK v Bydhošti a vyměnili už publikovaný text za falešný. „Někdo se vloupal do redakčního systému portálu radiopik.pl a vyměnil zveřejněný text za nepravdivý — o tom, že Polsko prý plánuje zabrat kus území Česka. Důrazně se od tohoto obsahu distancujeme," napsala redakce. Téměř totožný článek se ve stejnou dobu objevil na portálu tcz.pl, lokálním médiu z Tczewa. CyberDefence24 ↗ TVP World ↗

Třetím místem, kde se ten samý text objevil, byla stránka, která se tvářila jako český zpravodajský portál. Útočníci si zaregistrovali doménu lrozhlas.cz — od pravé adresy iROZHLASU se liší tím, že místo malého „i" je na začátku malé „l". Rozdíl je jediný znak na začátku a při zběžném čtení adresy snadno unikne — v bezpatkových fontech, jaké používají prohlížeče, je navíc velké „I" od malého „l" nerozeznatelné. Falešná stránka navíc hojně odkazovala na skutečné články pravého iROZHLASU, čímž si půjčovala jeho důvěryhodnost. Psala o tom, že lidé na pohraničí ze strachu ze změny hranic prodávají domy. zwrot.cz ↗

Sociální část zajistily dva podvodné facebookové účty: jeden se vydával za českého velvyslance v Polsku, druhý za polského náměstka ministra zahraničních věcí. Oběma nastavili profilové a titulní fotografie 22. a 25. května, tedy téměř tři měsíce před akcí — účty se budovaly dopředu a do té doby působily neutrálně. Falešný velvyslanec zveřejnil video, v němž postava k nerozeznání od skutečného diplomata odmítá údajné polské nároky. Vidělo ho asi deset tisíc lidí, než ho platforma odstranila. CyberDefence24 ↗

Dvě slova, která falzifikát prozradila

Ústřední rekvizitou byl dopis, který měl pocházet z polského ministerstva zahraničních věcí a žádat revizi státní hranice a předání pozemků o výměře 638,44 hektaru. Dokument byl celý česky — kromě posledních dvou slov. Věta končí spojením „o své hluboké úctě.dzy oboma państwami", kde závěr náhle přepne do polštiny. zwrot.cz ↗

Podle CyberDefence24 to nasvědčuje generování textu jazykovým modelem: když model dostane zadání i podklady v jednom jazyce a výstup má být v jiném, na konci delšího textu se může vrátit k jazyku zadání. Pro čtenáře je to použitelné pravidlo — úředně působící dokument, který uprostřed nebo na konci změní jazyk, si zaslouží ověření u instituce, která ho údajně vydala.

Zajímavější je, co následovalo. Dva dny poté, co CyberDefence24 na přepnutí jazyka upozornil, někdo obrázek dokumentu vyměnil za oříznutý tak, aby inkriminovaný konec nebylo vidět. Provozovatelé kampaně tedy sledovali, co o nich vychází, a průběžně to opravovali. CyberDefence24 ↗

Co je na tom pravdy: 368 hektarů, ale jinde

Kampaň si nevymyslela všechno. Polsko-český pohraniční spor skutečně existuje, jen vypadá úplně jinak. Při narovnávání hranice v roce 1958 předalo Polsko Československu pozemky o výměře 1205,9 hektaru a dostalo zpět 837,46 hektaru. Rozdíl 368,44 hektaru je ve Varšavě dodnes veden jako „hraniční dluh". Jde o pozemky u české obce Bílá Voda naproti polskému Paczkówu a o pozemky sousedící s vesnicí Bodzanów v gmině Głuchołazy. Wirtualna Polska ↗

Dvě věci jsou tu podstatné. První: kampaň číslo nafoukla z 368,44 na 638,44 hektaru, tedy o 73 procent, a z desetiletí trvajícího diplomatického jednání udělala jednostranné zabrání území. Druhá, a důležitější: Głuchołazy ani Paczków nemají se Zaolzím nic společného. Leží na úplně jiném úseku polsko-české hranice — Bílá Voda v Olomouckém kraji, Głuchołazy a Paczków na polské straně v Opolském vojvodství — tedy více než sto kilometrů západně od Těšínska. Operace tedy vzala technickou a nudnou položku z agendy dvou ministerstev a přilepila ji na úplně jiné, citově nabité téma.

Že spor je reálný, potvrzuje i odpověď polského ministerstva diplomacie na parlamentní interpelaci z dubna letošního roku: pozice vlády je, že vyrovnání se má upravit mezinárodní smlouvou a předáním území. Jednání vázla od roku 2015 a naposledy téma otevřel ministr Radosław Sikorski se svým českým partnerem v únoru. CyberDefence24 ↗

Proč právě Zaolzí

Výběr tématu nebyl náhodný. Zaolzí je pás českého Slezska, který leží za řekou Olzou — přesně to ten polský název znamená a prozrazuje, z čího pohledu vznikl. Patří k nejcitlivějším místům polsko-českých dějin. Po rozpadu Rakouska-Uherska si o něj činily nárok obě nové republiky, v lednu 1919 se o území krátce bojovalo a v červenci 1920 ho rozdělila konference ve Spa — Československu připadlo 58 procent rozlohy Těšínska se 68 procenty obyvatel. Polsko to vnímalo jako křivdu.

Odveta přišla v roce 1938. Den po Mnichovské dohodě, 30. září, poslala Varšava Praze ultimátum, Praha ho následující den přijala a začátkem října polská armáda obsadila 801 kilometrů čtverečních s více než 227 tisíci obyvatel. Po válce se území vrátilo Československu v hranicích z roku 1920. Je to tedy jedna z mála hranic v regionu, kde má každá strana v paměti jak křivdu, tak vlastní provinění — přesně ten typ rány, na kterou lze tlačit z obou stran současně.

Polská menšina je dnes výrazně menší než dříve. V celé České republice se při sčítání v roce 2021 k polské národnosti přihlásilo 38 218 lidí, z toho 26 802 uvedlo výlučně polskou národnost a zbytek ji kombinoval s jinou. Většina žije právě v okresech Karviná a Frýdek-Místek. V roce 2001 jich bylo 51 968, tedy za dvě desetiletí ubyla zhruba čtvrtina.

Že operace mířila na obě strany, ukazují komentáře pod příspěvky. Následující citace jsou ukázky falešného obsahu z účtů, které analytici označili za součást kampaně, nikoli autentické hlasy místních. Jeden falešný účet varoval před „velmi nebezpečnou hrou s územními nároky" ze strany Polska, druhý si stěžoval na „postupující polonizaci českého Těšínska" a rostoucí požadavky menšiny na dvojjazyčné nápisy. Třetí účet se jménem v cyrilici a se srbskou vlajkou v profilu naopak napsal „Cieszyn navždy Polsko" — a předtím se pohyboval v srbském internetu. CyberDefence24 ↗

Kdo za tím stojí

Nikdo zatím nepojmenoval konkrétního aktéra. Středisko analýzy dezinformací polského státního institutu NASK pro CyberDefence24 uvedlo, že „způsob jednání protivníků odpovídá známým metodám využívaným ruskou stranou", ale dodalo, že „v této fázi nebyla jednoznačná atribuce incidentu provedena". Polsko a Česko podle NASK spolupracovaly na operativní úrovni a při výměně dat. Falešné účty institut průběžně hlásil Facebooku. CyberDefence24 ↗

Záměna podobného písmena v doméně a napodobenina zavedeného média připomínají postupy známé ze sítě Doppelganger, kterou analytici od roku 2022 spojují s ruskou Social Design Agency a která takto kopírovala Der Spiegel, Le Monde i Washington Post. Podobnost metody však není důkazem autorství a polské ani české úřady zatím nikoho neoznačily. Wirtualna Polska ↗

Limity tohoto pohledu

Kampaň byla malá. Nejsledovanější materiál měl podle NASK třináct tisíc zobrazení, pozvánka na protest nasbírala 831 označení „líbí se mi to", 41 komentářů a 48 sdílení. To jsou čísla lokální facebookové skupiny, ne masového zásahu — a psát o takové operaci nese riziko, že její dosah zvětšíme sami. Proto neuvádíme jména falešných účtů ani adresu podvodné stránky v podobě, která by se dala rozkliknout. Stejně postupoval i CyberDefence24.

Zároveň platí, že vyvrácení této konkrétní lži nevyřeší to podstatné. Když čtenář uslyší, že „žádných 638 hektarů Polsko nežádá", zároveň se dozví, že nějaký pohraniční spor skutečně existuje a Varšava ho otevírá. Podezření přežije opravu — a to je na této operaci nejpropracovanější. Kampaň postavenou na čistém výmyslu lze přesnou zprávou zhasnout. Kampaň, která si za surovinu vybere skutečnou, byť okrajovou křivdu, po sobě zanechá rám, do něhož lze příště doplnit cokoli.

Většina toho, co o kampani víme, navíc pochází z jednoho zdroje — polského portálu CyberDefence24, který ji odhalil a dál sleduje. České vyšetřování probíhá, ale závěry zatím nejsou veřejné.

Co sleduje hotinfo