Lotyšsko od září nepustí knihy z Ruska a Běloruska. Ekonomicky je to 0,05 procenta dovozu, zákaz platí do července 2027

Lotyšská vláda v úterý schválila seznam zboží, které od 1. září nesmí překročit hranici z Ruska a Běloruska: tištěné knihy, noviny a další tiskoviny, oděvy a další hotové textilní výrobky, obuv, pokrývky hlavy, hračky, hry a sportovní vybavení. Zákaz platí i tehdy, když zboží do země přijde přes třetí zemi. Slovenská média to v úterý večer převzala v agenturním zpracování TASR podle DPA, v deseti větách — a právě v tom, co se do nich nevešlo, je celý příběh: postižené kategorie tvořily loni 0,05 procenta lotyšského dovozu, opatření má vypršet za deset měsíců a je to druhý krok politiky, jejíž první se neptal na původ zboží, ale na jazyk. Lotyšské ministerstvo zahraničních věcí ↗ TASR ↗ Aktuality.sk ↗

{{}}

Co přesně se zakazuje a dokdy

Vláda v Rize schválila prováděcí nařízení 25. srpna, účinnosti nabývá 1. září. Samotný zákaz ale není vládní rozhodnutí — parlament ho přijal už 23. července ve zkráceném řízení, a to jako novelu zákona o pomoci ukrajinským civilistům. Vládě zbývalo doplnit přesný seznam celních položek. Chytomo ↗

Opatření má zabudované dva termíny, které v agenturní zprávě nezazněly. Platit má jen do 1. července 2027. A vláda musí každý rok vyhodnotit, jaký účinek zákaz měl na veřejnou bezpečnost a veřejný zájem, a do 1. března to předložit parlamentu. Jsou to pojistky, které nebývají samozřejmostí: stát si sám stanovil datum, do kterého musí obhájit, že opatření funguje. Chytomo ↗

Ministerstvo zahraničních věcí uvádí tři důvody v tomto pořadí: ochrana bezpečnostních zájmů země, snížení příjmů Ruska a Běloruska z vývozu a omezení vstupu ruských propagandistických materiálů. K námitce, že zákaz omezí nabídku, dodává jedinou větu: „Toto zboží není jedinečné, na jiných trzích jsou dostupné dostatečné alternativy." Lotyšské ministerstvo zahraničních věcí ↗

Ekonomicky je to téměř nula

Dovoz postižených kategorií z Ruska a Běloruska měl loni hodnotu 12,5 milionu eur. To je 6,5 procenta toho, co z těchto dvou zemí do Lotyšska ještě přichází — a 0,05 procenta celkového lotyšského dovozu. Euronews ↗

Ten podíl je tak malý proto, že hlavní práci odvedla předchozí kola. Lotyšsko od roku 2022 nad rámec sankcí EU zakázalo dovoz energií, zemědělských produktů, ryb a potravin z Ruska a Běloruska. Hodnota dovozu z obou zemí od té doby klesla o 91 procent, z 2,13 miliardy eur na 193 milionů. Lotyšské ministerstvo zahraničních věcí ↗ LRT ↗

Pokud tedy opatření nemá primárně ekonomickou váhu, zbývá to, co ministerstvo uvádí jako první a třetí důvod. Zákon mluví o kategoriích zboží, které se dají použít k šíření propagandy a dezinformací — je to tedy posouzení kanálu, ne veřejně doložené posouzení konkrétních knih či autorů. Ministr hospodářství Viktors Valainis to podal jako politický cíl: podle něj má jít o „politiku úplného odmítnutí zboží agresorského státu". Ministryně zahraničních věcí Baiba Braže zase prosazuje, aby země ukončila všechny zbývající ekonomické vazby na Rusko do konce roku 2026, a vyzývá ostatní členské státy EU, aby Lotyšsko následovaly. Euronews ↗

První krok se neptal na původ, ale na jazyk

Zákaz dovozu je druhý zásah do téže police. První přišel 1. ledna 2026, kdy Lotyšsko zvýšilo daň z přidané hodnoty na knihy a periodika v ruštině z pětiprocentní snížené sazby na standardních 21 procent. Snížená sazba zůstala pro tištěné i elektronické publikace ve zvýhodněném seznamu jazyků — patří do něj lotyština, latgalština, livonština a jazyky členských států EU a OECD. Návrh předložilo ministerstvo kultury s odůvodněním, že lotyština je jediný státní jazyk a její podpora je prioritou kulturní politiky. Chytomo ↗

Ty dva nástroje měří každý něco jiného, a proto se nepřekrývají tak, jak by se na první pohled zdálo. Zákaz se ptá na původ: kniha vytištěná v Rusku se přes hranici nedostane bez ohledu na to, v jakém je jazyce — včetně lotyšské klasiky vytištěné v ruské tiskárně. Daň se ptá na jazyk: ruskojazyčná kniha vytištěná v Německu projde, ale se sazbou 21 procent. Vyšší sazba přitom nedopadá jen na ruštinu — mimo zvýhodněný seznam jsou i publikace v běloruštině a romštině. Eurac Research ↗

Proti dani se v parlamentu ozvala opozice. Poslanci stran Latvija pirmajā vietā a Stabilitātei! navrhli vrátit ruskojazyčným knihám sníženou sazbu. Pro bylo 17 poslanců, proti 60. Chytomo ↗

Soudní dohra se vede mimo parlament. Podle analýzy institutu Eurac Research si právník Alexey Dimitrov všiml, že za stejný titul v ruštině zaplatil vyšší daň než za lotyšské vydání, podal formální stížnost a žádá vrácení daně i náhradu. Naznačil, že spor je připraven vést až před soudy EU. Argumentuje dvěma věcmi: principem daňové neutrality, podle kterého se s podobným a navzájem si konkurujícím zbožím nemá zacházet rozdílně kvůli vlastnosti nesouvisející s jeho hospodářskou funkcí, a zákazem jazykové diskriminace v Listině základních práv EU spolu s Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin. Eurac Research ↗

Meze tohoto pohledu

Text stojí na tiskové zprávě lotyšského ministerstva zahraničních věcí, na agenturním zpracování ELTA přes litevské LRT a na dvou médiích, která k tématu nejsou neutrální. Chytomo je ukrajinské médium o knižním trhu a ruské knihy sleduje z pozice země ve válce. Eurac Research je institut pro práva menšin — kritický pohled na jazykově diferencovanou daň je jeho mandát, ne překvapení. Obě strany jsem uvedl právě proto.

Co v textu není: reakce lotyšských knihkupců a nakladatelů, velikost ruskojazyčného knižního trhu v zemi a cokoli, co by ukazovalo, jestli zákaz na propagandu skutečně zabírá. To poslední si má vláda teprve každoročně vyhodnocovat — povinnost si do zákona dala sama.

A jedno číslo, které je dobré mít na paměti u každého opatření tohoto typu. Lotyšsko mělo na začátku roku 2026 přibližně 1,845 milionu obyvatel a Lotyši z nich tvořili 63,8 procenta. Druhou největší skupinou jsou Rusové, jejichž podíl se dlouhodobě drží blízko čtvrtiny a nadále mírně klesá. V zemi s takovou strukturou se opatření mířené na „ruskou propagandu" nevyhnutelně čte i přes menšinový a jazykový kontext — a to je přesně ten rejstřík, ve kterém se vede spor o daň z knih. Oficiālās statistikas portāls ↗

Ilustrační fotografie: hlavní vchod do budovy Saeimy v Rize. Autor Uhooep, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Co sleduje hotinfo