Aktéři — klepněte pro kontext
U. S. Steel Košice
Největší výrobce oceli na Slovensku a největší integrovaný ocelářský závod ve střední Evropě (Košice, kapacita 4,5 milionu tun, více než 7 500 zaměstnanců).
Proč tady: Hlavní slovenský příjemce nové celní hradby — od 1. října přechází pod Nippon Steel a mění jméno na Nippon Steel Slovakia.
Více info →
Nippon Steel
Japonský ocelářský koncern se sídlem v Tokiu, jeden z největších výrobců oceli na světě.
Proč tady: Od 1. října přebírá přímé vlastnictví košických hutí a rozbíhá přechod na elektrickou pec.
Více info →
Maroš Šefčovič
Slovenský diplomat a od roku 2024 eurokomisař Evropské komise pro obchod.
Proč tady: Nový režim obhajuje jako „opatrnou rovnováhu", která podle něj není namířena proti Číně.
Více info →
Ľubica Karvašová
Slovenská diplomatka a europoslankyně za Progresívne Slovensko.
Proč tady: Opatření označila za „efektivní štít" pro domácí ocelárny a tisíce míst na východě a ve středu Slovenska.
Více info →
Branislav Ondruš
Slovenský levicový politik a europoslanec za Hlas.
Proč tady: Připomněl, že slovenští oceláři včetně košického U. S. Steelu čelí při vývozu do USA až 50procentním clům.
Více info →
Donald Trump
Prezident USA, který loni zvýšil americká cla na ocel.
Proč tady: Jeho cla uzavřela severoamerický trh a přesměrovala levnou ocel do Evropy, čímž spustila nový režim EU.
Více info →
OECD
Mezivládní organizace 38 nejrozvinutějších ekonomik světa.
Proč tady: Varuje, že globální ocelářský sektor je v krizi z nadprodukce, kterou cla sama nevyřeší.
Více info →Co se ode dneška mění
Nový režim nahrazuje ochranné opatření z roku 2018, jehož platnost skončila 30. června. Bezcelní kvóta 18,3 milionu tun odpovídá úrovni z roku 2013 a znamená téměř 47procentní škrt oproti roku 2024. Polovina kvóty je vyhrazena pro země s dohodami o volném obchodu nebo privilegovanými vazbami, druhá zůstává otevřená všem exportérům, přičemž zvláštní přístup si už vyjednalo třináct států včetně Spojeného království, Turecka, Jižní Koreje, Indie i Ukrajiny. SITA ↗Europarlament pravidla schválil v květnu drtivou většinou 606 hlasů proti 16 a zdůvodnil je ztrátou zhruba 100 tisíc pracovních míst v evropském ocelářství od roku 2008. Európsky parlament ↗ Hlavním pozadím je globální nadprodukce, v níž má rozhodující váhu Čína — ta vyrábí více než polovinu světové oceli a podle Komise ji masivně dotuje, zatímco evropská produkce loni klesla na rekordně nízkých 125,8 milionu tun. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič opatření popsal jako „opatrnou rovnováhu" mezi obchodními závazky, pravidly Světové obchodní organizace a diverzifikací dodávek a zdůraznil, že není namířeno proti Číně. SITA ↗ Spouštěčem byl přitom Washington: když Donald Trump loni zvýšil americká cla na ocel, přebytečná produkce se přesměrovala na evropské trhy. Trend ↗
Proč je to pro Košice štít
Košické hutě jsou největším integrovaným výrobcem oceli ve střední Evropě s roční kapacitou 4,5 milionu tun surové oceli. U. S. Steel Košice ↗ Protože ocel taví a odlévají přímo na Slovensku, těží z nové podmínky původu — takzvaného pravidla „roztav a odlij" (melt and pour), které má ztížit obcházení kvót přes minimální zpracování levné oceli ve třetích zemích. Európsky parlament ↗ Jinými slovy, pravidla odměňují výrobce, kteří v Unii skutečně vyrábějí, ne ty, kteří levnou ocel jen přebalují.Slovenští europoslanci z koalice i opozice opatření přivítali napříč politickým spektrem. Ľubica Karvašová z Progresívneho Slovenska mluví přímo o „štítu": „Naše ocelárny byly pod obrovským tlakem neférové, dotované konkurence ze třetích zemí. Přísnější pravidla jim poskytnou efektivní štít, který nutně potřebovaly," uvedla s tím, že jde o tisíce pracovních míst na východním a středním Slovensku. HN ↗ Kritičtější tón přidal Branislav Ondruš z Hlasu, který připomněl, že slovenští oceláři včetně košického U. S. Steelu čelí při vývozu do USA až 50procentním clům, zatímco americké firmy podle něj na evropský trh vstupují bez překážek. HN ↗ Dvojité sevření, 50 procent na obou stranách Atlantiku.
Japonský obrat a sázka na elektrickou pec
Celní hradba přichází pár týdnů předtím, než hutě změní majitele. Od 1. října přebírá stoprocentní kontrolu japonský Nippon Steel — ten loni koupil americkou mateřskou U. S. Steel a nyní sahá přímo po její evropské dceři, kterou přejmenuje na Nippon Steel Slovakia. U. S. Steel Košice ↗ Logika je čitelná: vlastnit výrobu uvnitř Unie znamená být za celní hradbou, ne před ní.Nový majitel zdědí i rozhodnutí, které určí budoucnost závodu — přechod od vysokých pecí na koks k elektrické obloukové peci. Místo původního amerického plánu na dvě pece Japonci zatím postaví jednu, s výrobou 1,5 až 2 miliony tun ročně, tedy téměř polovinu současné kapacity. Stavět se má od roku 2027, zkušební provoz je naplánován na konec roku 2029 a cena půjde do stovek milionů eur. Korzár ↗ Pec má srazit emise CO₂ o 56 procent, spotřebu elektřiny však zvýší z 1,7 na téměř 2 terawatthodiny ročně, což je při slovenských cenách energie citlivý účet. O druhé peci, a tedy o plné dekarbonizaci, se podle závodu rozhodne i podle postoje EU. Denník N ↗
To je jádro problému, který clo samo neřeší. Ocelářský sektor je podle OECD v globální krizi z nadprodukce a cla kupují čas, ne transformaci. SME ↗ Košický štít je nezbytný, ale nestačí. O přežití rozhodne, zda se investice do zelené oceli vrátí, a to závisí stejně na cenách energie a evropské klimatické politice jako na výši cel.
Co sleduje hotinfo
- 1. října: přechod U. S. Steel Košice pod přímé vlastnictví Nipponu a přejmenování na Nippon Steel Slovakia.
- Prováděcí akty Komise o rozdělení kvót mezi jednotlivé země, jejichž zveřejnění se zatím odkládá.
- Finální investiční rozhodnutí Nipponu o elektrické peci a osud plánované druhé pece.
- Odvetné kroky obchodních partnerů a jednání o kvótách v rámci Světové obchodní organizace.
- Osud slovenské oceli na americkém trhu, protože obchodní dohoda EU–USA z roku 2025 ocel nepokrývá a americká cla zůstávají na 50 procentech.
- Účet za energii a dopad uhlíkové politiky EU na konkurenceschopnost košických hutí.
