Belgie brzy zůstane bez fregaty. Admirál varuje před mezerou, zatímco roste ruská stínová flotila

Belgické námořnictvo může za pár let zůstat bez jediné fregaty — obě současně sloužící lodě stárnou a jejich nástupce se zpožďuje už po třetí, nejnověji až na roky 2033 až 2034. Admirál Tanguy Botman, velitel belgického námořnictva, to spojil s varováním před ruskou stínovou flotilou, kterou popsal jako „přes tisíc lodí, které se chovají jako překupníci". Slovenská i česká média přitom tento týden píší o ukrajinských útokech drony na více než desítku těchto stejných tankerů u Krymu a Azova — že západoevropským námořnictvům na střežení stejného ohrožení chybí lodě, se doma vůbec nepíše.

Fregata, která možná přijde až v roce 2034

Belgie má dnes formálně dvě fregaty — Léopold Ier a Louise-Marie, původně holandské lodě třídy Karel Doorman, které si Belgie koupila od Holandska a do vlastní služby zařadila v letech 2007 a 2008. Léopold Ier momentálně stojí mimo provoz v USA kvůli poruše motoru, její nasazení do Rudého moře se plánuje na říjen či listopad 2026, pokud oprava i souhlas ministerstva přijdou včas. Louise-Marie je v údržbě. La Libre ↗

Obě lodě mají být vyřazeny nejpozději do roku 2031. Nahradit je měl společný belgicko-holandský program nových protiponorkových fregat ASWF s loděnicí Damen a koncernem Thales — původní harmonogram sliboval dodávky v letech 2024 až 2029, druhý posun hovořil o letech 2030 až 2031, a Botman v rozhovoru pro La Libre přiznal, že reálně to bude spíše 2033 až 2034. „V určitém okamžiku nebudeme mít fregatu, hrozí nám kapacitní mezera," řekl. Podle něj má nová loď vydržet čtyřicet let a dát se postupně modernizovat, protože hrozby se mění. La Libre ↗

„Přes tisíc lodí, které se chovají jako překupníci"

V druhém rozhovoru pro tentýž deník Botman popsal, čemu má budoucí fregata čelit. Ruská stínová flotila — tankery s falešnými nebo průběžně měněnými vlajkami, které obcházejí sankce na ruskou ropu — má podle něj „přes tisíc lodí, které se chovají jako překupníci". Belgické síly letos spolu s Francií zastavily a zkontrolovaly tanker Ethera plující pod falešnou vlajkou. Od té doby podle admirála lodě stínové flotily raději obcházejí La Manche západně od Británie a čím dál více je doprovázejí ruské válečné lodě. V Baltském moři Rusko podle něj opakovaně „táhne kotvy" po dně a protíná podmořské kabely. La Libre ↗

Přesně tato flotila je právě teď pod přímou palbou — jen z opačné strany. V noci na sobotu zasáhly podle Ruska ukrajinské drony čtyři plavidla v Taganrožském zálivu na Azovském moři včetně tankeru s metanolem, při útoku zahynul jeden námořník. Předcházelo tomu několik dní ukrajinské kampaně, během které podle kyjevských zdrojů drony zasáhly více než desítku tankerů u Krymu a Rusko muselo pozastavit plavbu Kerčským průlivem i Donsko-azovským kanálem. Bloomberg ↗ Kyjev tvrdí, že jen u Krymu zasáhly třináct lodí stínové flotily. Aktuality.sk ↗

Co se doma nepíše — a proč EU shání peníze především na obranu

O ukrajinském úderu na tankery psaly tento týden slovenské i české weby shodně — Pravda, Aktuality, teraz.sk, hnonline.sk, Seznam Zprávy i ČT24. Pravda.sk ↗ Botmanovo varování o mezeře v belgickém námořnictvu si u nás nikdo nevšiml — a přitom ukazuje druhou stranu stejné mince. Zatímco Ukrajina flotilu ničí silou, západoevropské státy, kterými stejné tankery běžně procházejí, si nejsou jisty, že si ji budou moci střežit vlastními loděmi. Belgický případ není ojedinělý — stejný program Damen-Thales staví fregaty i pro Holandsko, kde se dodání první lodě posunulo rovněž až na rok 2033. Brussels Times ↗

Souvisí s tím i čerstvý spor o budoucí sedmiletý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Europoslanec Siegfried Mureșan, jeden z hlavních vyjednávačů Evropského parlamentu, hovoří o zvýšení výdajů na obranu přibližně z 15 na 135 miliard eur — částku dohodnutou ještě před ruskou invazí na Ukrajinu považuje Parlament za zjevně nedostatečnou. Jednání mezi 27 členskými státy vede do konce roku irský premiér Micheál Martin, jehož země má momentálně předsednictví Rady EU. The Journal ↗

Limity tohoto pohledu

La Libre je belgický frankofonní deník soustředěný předovšetkým na domácí politiku, ne na evropskou bezpečnostní strategii, a Botmanův rozhovor má i docela pragmatický účel — velitel složky ozbrojených sil, který veřejně dramatizuje výpadek výzbroje, si tím připravuje půdu před rozpočtovými jednáními s vlastní vládou. Belgické námořnictvo je navíc malé, jen dvě fregaty, takže „mezera" v něm sama o sobě evropskou bezpečnost nerozhodne — klíčové zůstávají větší flotily Británie, Francie, Německa, Holandska, Dánska a Švédska. Přesto téměř desetiletý skluz společného belgicko-holandského programu je konkrétním důkazem, že problém se stavbou vojenských lodí je v Evropě širší než v jedné zemi.

Co sleduje hotinfo

• Zda se dodání fregat ASWF opět posune za rok 2033/2034 — další oznámení Damen, Thales nebo belgického či holandského ministerstva obrany
• Opravu motoru fregaty Léopold Ier a její plánované nasazení do Rudého moře v říjnu či listopadu 2026
• Další zásahy Belgie nebo Francie proti lodím ruské stínové flotily v La Manche či Severním moři
• Výsledek jednání o obranné kapitole budoucího sedmiletého rozpočtu EU (MFF 2028 – 2034) do konce roku 2026 pod irským předsednictvím
• Zda si další ukrajinské údery na stínovou flotilu u Krymu a Azova vynucují přímější evropskou reakci

Přečtěte si také: Britové poprvé zabavili tanker ruské stínové flotily v La Manche. Rozhodla neplatná vlajka