Artemis II úspěšně odstartovala. Co vám ostatní média neřeknou o nejdražší jízdě v dějinách

NASA v noci z 1. na 2. dubna v 00:35 středoevropského letního času úspěšně vypustila raketu SLS s lodí Orion a čtyřčlennou posádkou směrem k Měsíci. Média po celém světě hovoří o historickém okamžiku. Ale za oslavami se skrývá příběh, o kterém většina z nich mlčí. NASA ↗

Raketa Space Launch System odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Na palubě lodi Orion sedí velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialistka mise Christina Kochová a Kanaďan Jeremy Hansen — první žena, první černoch a první neameričan na cestě k Měsíci. Všechny systémy fungují nominálně, solární panely se rozložily a posádka je v pořádku. NBC News ↗

Jenže na otázku, co přesně tato mise dělá, je odpověď překvapivě skromná.


CO ARTEMIS II SKUTEČNĚ DĚLÁ — A CO NE

Orion obletí Měsíc a vrátí se na Zem. Nepřistane. Nevstoupí na stabilní oběžnou dráhu kolem Měsíce — použije takzvanou průletovou trajektorii (free-return), při které při nejbližším přiblížení projde přibližně 6 400 kilometrů od povrchu. Pro srovnání: Apollo 8 v roce 1968 vstoupilo na lunární orbitu a obletělo Měsíc desetkrát ve vzdálenosti 112 kilometrů. CBS News ↗

Z pohledu orbitálního letu bylo Apollo 8 ambicióznější. Obě mise však měly zásadně odlišné cíle — Apollo 8 ověřovalo navigaci k Měsíci, Artemis II testuje zcela nové životní systémy lodi Orion s posádkou na palubě: vzduch, vodu, navigaci a komunikaci v hlubokém vesmíru. Je to v podstatě zkušební jízda před budoucími přistáními. Důležitá, ale ne právě to, co si většina lidí pod pojmem návrat na Měsíc představuje.


TEPELNÝ ŠTÍT: PROBLÉM, KTERÝ NASA OBEŠLA ZMĚNOU TRASY

Při návratu Artemis I v prosinci 2022 se z tepelného štítu lodi Orion odlamovaly kusy materiálu přibližně na 100 místech. Ochranná vrstva AVCOAT praskala a odpadávala způsobem, který počítačové simulace nepředpověděly. NASA ↗

NASA identifikovala problém v chování materiálu AVCOAT — při zahřívání se uvnitř štítu uvolňovaly plyny, které neměly kudy uniknout, vytvářely vnitřní tlak a způsobovaly praskání. Agentura provedla rozsáhlou analýzu s více než 100 testy po celé zemi. NASA ↗

Místo výměny štítu, která by misi opozdila o další jeden až dva roky, NASA zvolila úpravu trajektorie návratu — zkrátila čas, během kterého loď proskakuje atmosférou, aby se snížilo zahřívání. Nezávislá komise vedená bývalým letovým ředitelem Paulem Hillem tento přístup jednomyslně schválila a podle NASA modelování i pozemní testy potvrdily, že upravená trasa udržuje tepelné a strukturální zatížení v bezpečných mezích. Budoucí mise už počítají s poréznější verzí AVCOAT. NASA ↗

Otázkou zůstává, proč tento jev nebyl plně zachycen při pozemních testech.


4,1 MILIARDY ZA JEDNORAZOVOU RAKETU

Každý start SLS stojí přibližně 4,1 miliardy dolarů. Celkové výdaje na program Artemis překročily 93 miliard. Původně měl SLS stát 5 miliard a letět v roce 2016. Místo toho stojí čtyřnásobek a poprvé letěl v roce 2022. NBC News ↗

Casey Dreier z Planetary Society to shrnul: Tato raketa měla původně letět v roce 2016 a stát 5 miliard. Teď stojí asi 20 miliard. NBC News ↗

Čtyři motory RS-25 na prvním stupni SLS byly původně navrženy jako opakovaně použitelné — létaly na raketoplánech desítky misí. Na SLS se po každém startu vyhazují do oceánu. Každý stojí desítky milionů dolarů.

Pro srovnání: SpaceX Falcon Heavy vynese nižší, ale srovnatelnou zátěž za přibližně 150 milionů dolarů a částečně se dá opětovně použít. Starship, který NASA sama vybrala jako přistávací modul pro Artemis III, by měl stát zlomek této sumy.


JAK VZNIKLA JEDNA Z NEJDRAŽŠÍCH RAKET V HISTORII

SLS vznikl na základě zákona z roku 2010, kdy Kongres nařídil NASA vyvinout těžkou nosnou raketu z komponentů raketoplánů. Důvod nebyl technický, ale ekonomický — šlo o záchranu pracovních míst pro dodavatele ve státech senátorů, kteří o programu hlasovali. Proto si SLS vysloužil přezdívku Senate Launch System. NBC News ↗

Kontrakty jsou nastaveny na principu cost-plus — dodavatelé dostávají zaplaceno za náklady na vývoj, ne za výsledek. To podle kritiků motivuje firmy najímat co nejvíce lidí a pracovat co nejpomaleji. Hlavními dodavateli jsou Boeing pro hlavní stupeň, Northrop Grumman pro pomocné motory a Lockheed Martin pro Orion. NBC News ↗


BUDOUCNOST SLS JE NEJISTÁ

V únoru 2026 nový šéf NASA Jared Isaacman zrušil plánovanou vylepšenou verzi SLS Block 1B a rozhodl se standardizovat program na současné verzi Block 1. Zrušil také vývoj nového mobilního odpalovacího zařízení za miliardu dolarů. SpaceNews ↗

Artemis III, která měla být prvním přistáním na Měsíci, byla předefinována na testovací misi na nízké oběžné dráze v roce 2027. Skutečné přistání se posunulo na rok 2028. SatNews ↗

A zde je zajímavý paradox celé mise: když astronauti nakonec přistanou na Měsíci, nesadí je tam SLS. Přistávací modul bude Starship od SpaceX. Posádka poletí na SLS k Měsíci, tam přestoupí do Starshipu, přistane a vrátí se zpět do Orionu.


PROČ TO PŘESTO STOJÍ ZA TO

Navzdory všem otázkám kolem rozpočtu a technických kompromisů, Artemis II není zbytečná mise. Je to první test lodi Orion s lidskou posádkou. Ověřuje systémy, na kterých budou záviset životy astronautů při budoucích přistáních. Victor Glover se stane prvním černochem a Christina Kochová první ženou za hranicí nízké oběžné dráhy. Jeremy Hansen je první neameričan na cestě k Měsíci. NASA ↗

Posádka by měla překonat rekord Apollo 13 v největší vzdálenosti člověka od Země — 405 500 kilometrů oproti 400 171 kilometrům z roku 1970. CBS News ↗

A když se Orion vrátí bezpečně 10. dubna, bude to důkaz, že lidstvo dokáže opustit nízkou oběžnou dráhu i v 21. století — i když debata o tom, kolik by to mělo stát a jakou raketou, se tímto startem rozhodně nekončí.