Rumunské protidronové systémy neprošly přejímacími testy. Dva ze čtyř měl Rheinmetall odevzdat v dubnu, dokument ministerstva mluví o technických poruchách

Dva ze čtyř systémů protivzdušné obrany, které Rumunsko poslalo německému Rheinmetallu přebudovat na boj proti dronům, neprošly přejímacími testy resortu obrany. Vyplývá to z dokumentu ministerstva, do kterého nahlédl portál G4Media a citoval z něj. Odevzdány měly být 15. dubna, hotové nejsou ani nyní, více než pět měsíců po termínu. G4Media ↗

Podle tohoto dokumentu některé podsystémy „nesplňovaly v plném rozsahu požadavky technické specifikace". Rheinmetall se podle stejného zdroje odvolal na technické poruchy a problémy v dodavatelském řetězci, převzal odpovědnost za výměnu komponentů a pokuty mu běží až do podpisu přejímacího protokolu bez výhrad. Adevărul ↗

Zdržení dopadá na zemi, kde ruské drony narušují vzdušný prostor stále častěji. Rumunské ministerstvo obrany poskytlo americké ABC News přehled, podle něhož ruské drony narušily rumunský vzdušný prostor v roce 2026 do 17. srpna nejméně třiadvacetkrát — tedy vícekrát než za celé období od roku 2022 do konce roku 2025, kdy jich bylo osmnáct. ABC News ↗

Co přesně selhalo

Rámcovou smlouvu podepsala rumunská státní společnost Romtehnica s Rheinmetall Landsysteme v prosinci 2023 za pozemní síly a její hodnota je 328 milionů eur. Rumunsko na začátku roku 2024 odeslalo do Německa čtyři systémy, celkem 24 spřažených 35mm kanónů ze systémů Oerlikon GDF 103. Digi24 ↗

Každá baterie má dostat šest spřažených kanónů GDF009 TREO, systém řízení palby Skymaster, radar X-TAR3D a automatické nabíjení. Výsledkem má být schopnost třídy C-RAM, tedy detekce, sledování a zničení malých raket a dělostřeleckých granátů, rozšířená o boj proti dronům. První dva systémy za 166 milionů měly být odevzdány 15. dubna letošního roku, zbývající dva za 162 milionů do 20. prosince. Ministerstvo na otázku G4Media uvedlo, že dodavatel počítá s odevzdáním první dvojice v září 2026, tedy v právě probíhajícím měsíci. Libertatea ↗

Prezident: „Stává se"

Zprávu přinesl ve středu portál G4Media jako exkluzivitu z ministerského dokumentu a téhož dne ji převzaly Adevărul, Libertatea i Digi24. Prezident Nicușor Dan na ni odpověděl v New Yorku, kde byl na Valném shromáždění OSN.

„Stává se. Je to přejímací procedura, která se dá opravit," odpověděl. Dodal, že pokud ví, nejde o nákup z programu SAFE, ale o starší obstarávání rumunského státu. G4Media ↗

Poznámka o programu SAFE má politický rozměr. SAFE je nový evropský úvěrový nástroj na zbrojení a Dan tím podle našeho čtení dává najevo, že neúspěch nepadá na nový společný mechanismus, ale na národní obstarávání z doby před vlnou přezbrojování. Politicky je to obhajitelné rozlišení. Věcně je to slabá útěcha, protože jde o schopnost, kterou Rumunsko potřebuje právě teď.

Proč to přesahuje Rumunsko

Rumunské ministerstvo obrany v přehledu pro ABC News dále uvedlo, že za rok 2026 do 17. srpna našlo na svém území drony nebo jejich zbytky ve 27 případech, zatímco za celý rok 2025 jich bylo 16, a že Rusko zaútočilo na cíle blízko rumunské hranice 54krát oproti 28 útokům za celý předchozí rok. Ve vzdušném prostoru Rumunska padly čtyři drony — tři sestřelily rumunské stíhačky F-16, čtvrtý španělská F-18. Číslo 23 z úvodu počítá narušení vzdušného prostoru, 27 nálezy dronů či jejich zbytků na zemi, takže nejde o tutéž veličinu. Samo ministerstvo přitom dodává, že z dostupných důkazů neumí uzavřít, že by růst incidentů byl záměrným mířením na konkrétní místa. ABC News ↗

Ekonomika tohoto typu obrany je nekompromisní. Jedna protiraketa systému Patriot stojí podle ABC News přibližně čtyři miliony dolarů, zatímco ruský dron typu Šáhid dvacet až padesát tisíc dolarů. Dá se z toho vyčíst, proč jsou levnější prostředky, například kanóny s programovatelnou municí, atraktivní. ABC News ↗

V červenci, kdy Rumunsko sestřelilo třetí dron za tři dny a předvolalo ruského velvyslance Al Jazeera ↗, reagoval prezident Nicușor Dan. „Je nepřípustné a netolerovatelné, aby Ruská federace pokračovala v narušování vzdušného prostoru Rumunska, který je zároveň vzdušným prostorem NATO a Evropské unie," napsal. HotNews ↗

Evropská unie mezitím staví vlastní vrstvu. Iniciativa protidronové obrany se měla podle plánu rozjet v prvním čtvrtletí letošního roku, počáteční operační schopnost má mít na konci roku 2026 a plnou až na konci roku 2027. Defence Readiness Roadmap 2030 ↗ Komise v dubnu rozhodla o 1,07 miliardy eur pro 57 nových projektů obranného fondu, z nichž více než patnáct podporuje čtyři vlajkové programy včetně protidronové iniciativy. Európska komisia ↗

Rumunská zpráva přitom přišla v den, kdy dron na 45 minut ochromil berlínské letiště HN ↗, pobaltské země požádaly Evropskou komisi o peníze na boj s drony HN ↗ a ruský vrtulník Mi-8 na 42 sekund narušil polský vzdušný prostor, což Varšava označila za test své připravenosti Markíza ↗.

Přečtěte si také: Německo otevřelo protidronové centrum proti hybridním útokům. Téhož dne dostal agent ruské rozvědky pětiletý trest

Co z toho platí pro Slovensko

Slovenská paralela se odehrála téhož dne a s podobným tónem. Po jednání vlády ministr obrany Robert Kaliňák řekl, že jednotlivé části izraelského systému Barak MX přicházejí průběžně, a zdržení připsal krizi na Blízkém východě. „Myslím si, že na to, v jaké krizi se to nachází, dělá dodavatelská společnost maximum," prohlásil. Systém si Slovensko objednalo na konci roku 2024 s dodáním první baterie na konci roku 2025 nebo začátkem roku 2026, dostalo ji v dubnu. SME ↗

Dvě země NATO, dvě zpožděné dodávky protivzdušné obrany a dva politici, kteří se ke zpoždění vyjádřili smířlivě. V Rumunsku se dodavatel podle ministerského dokumentu odvolává na technické poruchy a dodavatelský řetězec, na Slovensku důvod uvádí odběratel — ministr obrany, který se dodavatele zastal. Analogie má hranici: v Rumunsku jde o nepřevzatou modernizaci vlastní techniky, na Slovensku o zdržené dodávky nového systému, jehož první baterii země už má.

Limity tohoto pohledu

Ministerský dokument známe pouze přes exkluzivitu G4Media. V textu, který jsme četli, neuvádí, jak se k němu dostala, a my dokument k dispozici nemáme. V pasážích, které cituje, nejsou konkrétní vady pojmenovány nad rámec formulace o nesplněných technických požadavcích, takže nevíme, zda šlo o radar, řízení palby, nebo munici. Vlastní veřejné stanovisko Rheinmetallu jsme ke dni publikace nenašli a jeho důvody známe zprostředkovaně z rumunského zpravodajství.

Selhání přejímacího testu také není totéž jako nepoužitelná technika. Je to okamžik, kdy odběratel odmítne převzít dílo, a smlouva funguje tak, jak má: pokuty běží. Rumunsko o kanóny nepřišlo, vlastní je dál. Dokud jsou však v Německu, nemá je k dispozici, takže zpoždění není jen účetní položka.

Do čtení rumunských médií je třeba připočíst i domácí politiku. V Bukurešti se podle Adevărulu téhož večera zablokovala jednání PNL, USR a UDMR o obsazení ministerstev v připravované vládě Siegfrieda Mureșana Adevărul ↗ a prezident Dan odmítá předčasné volby Digi24 ↗. USR přitom podle téhož zdroje žádá i resort obrany, takže obranné nákupy jsou v Bukurešti právě teď i předmětem koaličního sporu.

Co sleduje hotinfo

*Ilustrační foto: spřažený 35mm kanón Oerlikon GDF-003 stejné rodiny na leteckém dni na základně Sung-šan na Tchaj-wanu v roce 2011. Nejde o rumunský kus. Autor 玄史生 (Xuan Shisheng), licence CC BY-SA 3.0 přes Wikimedia Commons.*