Nulový počet hlasů proti ale neznamená shodu napříč sněmovnou. Podle HVG se drtivá většina poslanců Fideszu zdržela, zákon podpořili poslanci vládní Tiszy a krajně pravicového hnutí Mi Hazánk, a klub KDNP se rozdělil na ty, kdo hlasovali pro, a ty, kdo se zdrželi. Pozměňovací návrhy Mi Hazánk a KDNP většina sněmovny zamítla. HVG ↗
Premiér Péter Magyar to po hlasování komentoval na Facebooku. „S 36letým zpožděním, na návrh Tiszy, maďarský parlament dnes odhlasoval zveřejnění agenturních spisů. Fidesz návrh nepodpořil. Zajímalo by mě, proč," napsal. Telex ↗
Co se zveřejní 20. října
První dávka údajů má jít na web archivu 20. října, tři dny před 70. výročím vypuknutí revoluce 1956. Půjde o již zpracované údaje z takzvaných šestkových kartotéčních lístků, z béčkových deníků a z databáze označené H. Zveřejnit se mají na stránce archivu bezplatně, bez přihlášení a ve vyhledávatelné podobě. 24.hu ↗Osobní svazky síťových osob, v maďarské terminologii béčkové dosiery, se budou zveřejňovat průběžně a konečný termín je 25. únor 2027. I to datum je zvoleno symbolicky, je to maďarský Den památky obětí komunismu. 24.hu ↗
Připomíná den roku 1947, kdy sovětské okupační orgány nezákonně zatkly generálního tajemníka Nezávislé strany malorolníků Bélu Kovácse a odvlekly ho do Sovětského svazu, kde strávil osm let ve věznicích a táborech. Maďarský parlament památný den ustanovil v roce 2000 a poprvé se připomínal v roce 2001. Vláda Maďarska ↗
Vůči původnímu plánu je to posun. Magyar v dubnu oznámil, že 22. října se agenturní spisy a takzvané magnetické pásky zveřejní a zpřístupní k vyhledávání v úplnosti. První okruhy údajů sice přijdou o dva dny dříve, zpracování béčkových dosierů se však má ukončit až v únoru 2027. 24.hu ↗
Hlavním pravidlem zůstává anonymizace
Zákon nedělá z celého archivu otevřenou databázi jmen. Písemnosti uložené v archivu se podle něj může kdokoli seznámit a zveřejnit je, ale zpravidla pouze v anonymizované podobě. Sledovaní lidé se i nadále mohou dozvědět, kdo o nich podával hlášení a kteří profesionální příslušníci státní bezpečnosti jejich případ vedli. Dotčené osoby mají přednost a kopie dostanou zdarma. 24.hu ↗Rozsah automatického zveřejnění se během projednávání zúžil. Původní vládní návrh počítal s tím, že se automaticky zveřejní neutajené popisné údaje ze všech databází na magnetických páskách. Parlamentní změna to u pásek omezila na databázi H, která eviduje členy státobezpečnostní sítě. Šestkových kartotéčních lístků ani béčkových deníků, které jdou ven také 20. října, se toto zúžení netýká. Obsah ostatních databází z pásek se tedy na internetu automaticky a v úplnosti neobjeví, ačkoli jednotlivé písemnosti mohou být přístupné podle jiných pravidel. 24.hu ↗
Ani dnes utajené písemnosti se neodtajňují automaticky. Přezkoumávat se mají nejméně jednou za dva roky a nadále mohou zůstat tajné, například z důvodů národní bezpečnosti, zahraniční politiky, závazků z mezinárodních smluv nebo osobní bezpečnosti. Při přezkoumávání pomáhá třináctičlenná poradní komise, v níž deset členů nominují ministři odpovědní za národní bezpečnost a kulturu a dva mohou navrhnout opoziční kluby. Komise může do utajených spisů nahlédnout a dát podnět ke zrušení utajení, sama ho však zrušit nemůže. Tuto komisi zřídil samostatný zákon, který parlament schválil 7. července 188 hlasy bez jediného hlasu proti. 24.hu ↗ Telex ↗
Zákon mění i obecná pravidla archivního výzkumu. U archivních dokumentů s osobními údaji se dosavadní třicetiletá ochranná lhůta počítaná od smrti dotčené osoby zkracuje na pět let. Kdo má státobezpečnostní písemnosti nebo jejich kopie nezákonně, dostane od 20. října šest měsíců na jejich odevzdání archivu. Kdo tak učiní ve lhůtě, nebude čelit následkům nezákonné držby včetně trestněprávních. 24.hu ↗
Co kartotéční lístek dokazuje a co ne
Právě v pořadí fází se to, co říkají historikové, rozchází s politickým poselstvím zákona. Šestkový kartotéční lístek je evidenční karta, kterou státní bezpečnost vyhotovila při naverbování. Její existence znamená, že daného člověka vedli jako získanou síťovou osobu. Neříká však nic o tom, co ta osoba skutečně dělala.Hlavní ředitel archivu Gergő Bendegúz Cseh to vysvětlil ještě v roce 2021. Kartotéční lístek podle něj zákon nepovažuje za důkaz „proto, že na něm není podpis dotčené osoby", a „sám o sobě neprozrazuje nic o tom, jakou činnost dotyčný vykonával". Skutečnou práci agenta dokládají až pracovní dosiery s jeho hlášeními. Válasz Online ↗
Rozdíl je podstatný i u druhé dávky. Béčkové dosiery, které mají být zpracovány do února 2027, obsahují jména lidí, kteří se dostali do kontaktu se sítí, jejich náborové spisy a hodnocení, která na ně státní bezpečnost vypracovala. Samotná hlášení agentů jsou uložena jinde, v pracovních dosierech. Telex ↗
HVG k tomu připomíná, že rozdíl mezi evidencí a skutečnou činností se v maďarské politice ukázal hned na začátku 90. let, kdy se politici navzájem obviňovali z minulosti. Rychle vyplavalo na povrch naverbování Józsefa Torgyána a Istvána Csurky, později i Alajose Dornbacha, ale zároveň se ukázalo, že ani jeden z nich reálnou činnost nevykonával. Opačný případ představuje Zoltán Szokolay, který byl členem parlamentního výboru pro národní bezpečnost zvoleného v roce 1990. Tehdy se na něj nenašlo nic, až z materiálů později odevzdaných archivu vyšlo najevo, že byl usilovným autorem hlášení. Pokud půjde v říjnu na internet pouze evidence sítě, tento rozdíl z ní na první pohled nebude zřejmý. HVG ↗
Případ, který ukazuje, jak to dopadne
Jak to vypadá v praxi, ukázalo Maďarsko v květnu 2021 na případu Katalin Karikóové, biochemičky, která o dva roky později dostala Nobelovu cenu za medicínu za výzkum, z něhož vzešly mRNA vakcíny.Státní bezpečnost ji podle dokumentů naverbovala v roce 1978 a vedla pod krycím jménem Lengyel Zsolt. Nátlak přitom stavěla na její rodině a kariéře, jejího otce potrestali za účast na revoluci v roce 1956. Karikóová sama uvedla, že podepsala ze strachu. „Věděla jsem, že ten systém funguje, bála jsem se, proto jsem podepsala," řekla a dodala, že nepodala žádné písemné hlášení a nikomu neublížila. Telex ↗
Archiv k tomu tehdy uvedl, že jejímu vyjádření nic neodporuje. Podle Cseha není na kartotéčním lístku ani vidět číslo pracovního dosieru a ani v archivu po něm není stopa. „Podle našich současných vědomostí Katalin Karikóová vůbec nemá pracovní dosier," řekl a doplnil, že neexistuje archivní důkaz, který by její tvrzení vyvracel. Chybějící pracovní dosier sám o sobě není důkazem, že hlášení nikdy nepodala, stejně jako kartotéční lístek není důkazem opaku. Přesto se o ní tehdy psalo jako o agentce. Válasz Online ↗
Chybí většina materiálu
Rozsah toho, co vůbec existuje, je druhé omezení. Archiv měl k 31. prosinci 2023 uloženo 4 611,87 běžných metrů písemností a dokáže bezplatně poskytnout údaje o téměř milionu osob, které se v materiálech v různých rolích objevují. O síťových osobách je toho přitom podstatně méně. Archiv sám uvádí, že právě o nich, tedy o agentech, informátorech a tajných zmocněncích, uchovává ve srovnání s původním množstvím dost málo údajů. Historický archiv služeb státní bezpečnosti ↗Chybějící materiál má dvě hlavní příčiny. Část dokumentů shořela nebo se ztratila během revoluce v roce 1956, další vlna ničení přišla v roce 1989 na základě centrálního rozkazu a bez toho, aby se o ní vedly záznamy. Faktografický portál Lakmusz k tomu dodává, že celkový počet agentů se odhaduje asi na 160 tisíc, zatímco náborových dosierů má archiv okolo devíti tisíc a kartotéčních záznamů o náboru přibližně 24 tisíc. Lakmusz ↗
Samotný archiv podle 24.hu upozorňuje, že značná část dokumentů byla bádatelná i doposud. Skutečnou změnou je jednotná internetová databáze přístupná každému. 24.hu ↗
Třetí pokus za 36 let
Maďarsko se o vyrovnání s touto částí minulosti pokoušelo dvakrát. V roce 1994 přijalo za vlády MDF zákon o prověrkách osob ve vysokých funkcích, v roce 2003 následoval za vládní koalice MSZP a SZDSZ zákon o zpřístupnění archivů státní bezpečnosti. Podle 444 ani jeden z nich nevedl k reálnému důsledku. 444 ↗Ilustrují to dva premiéři. Gyula Horn, který vedl vládu v letech 1994 až 1998, byl podle 444 naverbován v roce 1962 pod krycím jménem Harcos. Historik Krisztián Ungváry u něj hovoří o období před rokem 1962. Péter Medgyessy, premiér v letech 2002 až 2004, pracoval v letech 1977 až 1982 jako důstojník kontrarozvědky. Ani jednomu z nich to v cestě k úřadu nezabránilo. Ungváry k tomu podotýká, že podstatné není to, co se stalo před desetiletími, ale proč o tom dotčení dnes lžou. 444 ↗ Index ↗
Co z toho už Slovensko ví
Slovenský čtenář má s tímto krokem více než dvacetiletý náskok a také zkušenost, jak se to vyvíjí dál. Ústav paměti národa začal registrační protokoly agenturních a operativních svazků Státní bezpečnosti a vojenské kontrarozvědky zveřejňovat postupně. Podle jeho výroční zprávy přibyly košické rejstříky v listopadu 2004, středoslovenské v únoru 2005 a západoslovenské v březnu 2005. Databáze dnes obsahuje 172 131 záznamů. Ústav paměti národa ↗ Ústav paměti národa ↗Limit slovenských registračních protokolů je přitom stejný jako u maďarských kartotéčních lístků. Sám ústav je popisuje jako řádné evidenční pomůcky, které sloužily k zachycení vzniku a pohybu spisové agendy. Dokumentují tedy administrativní postup, ne samotný obsah spisu, který je samostatným dokladem. Zachovaly se navíc jen zlomkovitě, systematičtěji až od roku 1958. Ústav paměti národa ↗
Následovaly soudní spory. Za zveřejnění seznamů evidovaných tajných spolupracovníků z let 2003 a 2004 čelil ústav sérii žalob, v nichž se navrhovatelé domáhali odškodnění v celkové výši přes 1,3 milionu eur. Několik sporů ústav prohrál, samotné odškodnění však soud podle agenturního přehledu z února 2015 do té doby nepřiznal nikomu. Mezi žalobci byl například příslušník Policejního sboru, který tvrdil, že ho StB zavedla do svazků neoprávněně a zápis mu bránil ucházet se o místo vedoucího dopravního inspektorátu. TASR ↗
Tentýž den, opačný obraz
Úterní hlasování o archivu nebylo jediným bodem programu. Parlament téhož dne zvolil pět nových ústavních soudců a podle poměru sil se do sboru dostali kandidáti Tiszy. Fidesz a KDNP volbu bojkotovaly. Když předsedkyně sněmovny Ágnes Forsthofferová přivítala kandidáty v sále, poslanci Tiszy jim tleskali vestoje a kluby Fideszu a KDNP ze sálu odešly. Index ↗Přečtěte si také: Maďarská veřejnoprávní média podala trestní oznámení. Nové vedení tvrdí, že je řídilo „páté patro"
Foto: Sídlo Historického archivu služeb státní bezpečnosti na Eötvösově ulici v Budapešti. Autor: Globetrotter19 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.
