Clo srazilo čínské balíky na belgickém letišti o 53 procent. Od listopadu má přibýt druhý poplatek

První tvrdá čísla o evropském clu na malé zásilky přišla z Belgie. Na letišti Liège, které BFM TV označuje za hlavní uzel internetového obchodu v Unii, klesl počet dovezených malých balíků v červenci meziročně o 53 procent a clo přineslo 223 milionů eur. Ve stejný den, kdy belgická celní správa tato čísla zveřejnila, členské státy schválily celní reformu, která má k tříeurovému clu přidat další poplatek nejpozději od 1. listopadu — a Peking poprvé otevřeně pohrozil odvetou, zatím ne Bruselu, ale Paříži. BFM TV ↗

Co ukázala belgická čísla

Belgická celní správa představila první výsledky ve čtvrtek za přítomnosti vicepremiérů Jana Jambona a Davida Clarinvala. Po „velkolepém" růstu počtu malých zásilek v první polovině roku objem v červenci prudce klesl — a to poté, co 1. července vstoupilo v platnost evropské pravidlo rušící celní výjimku pro zásilky do 150 eur. Podle představených čísel clo vyneslo 223 milionů eur, z toho 75 procent připadá Unii a 25 procent Belgii, a příjmy dosahují v průměru 32 milionů eur týdně. La Libre ↗

„Clo je první krok k tomu, aby celní správa opět získala kontrolu na našich hranicích," prohlásil Jambon. Podle něj jde o to, aby se lépe kontrolovalo zboží vstupující na evropské území, a to jak kvůli konkurenceschopnosti evropských firem, tak kvůli bezpečnosti spotřebitelů. Právě neschopnost celnic prohlédnout miliardy drobných zásilek byla původním argumentem pro zrušení výjimky. La Libre ↗

Rozměr problému ilustrují předchozí roky. Na evropský trh vstoupilo v roce 2025 téměř 5,9 miliardy malých balíků, tedy více než 180 každou sekundu, což je čtyřikrát více než v roce 2022. Z toho počtu pocházelo 93 procent z Číny. Konsolidované celoevropské vyhodnocení zatím k dispozici není. Francouzské celní orgány odhadují pokles dovozu malých zásilek v celé Unii o 30 až 40 procent, jde však o národní odhad, ne o ověřenou statistiku Unie. BFM TV ↗

Balíky nezmizely, jen se přeskupily

Zajímavější než samotný pokles je druhý údaj. Průměrná hodnota dovezeného zboží se téměř zdvojnásobila a vyšplhala se nad 10 eur, což belgické celní služby čtou jako důkaz, že platformy i jejich zákazníci se novému režimu přizpůsobili. Méně zásilek tedy neznamená méně zboží — znamená to větší objednávky, u nichž se tříeurový poplatek za celní kategorii rozpustí. BFM TV ↗

Potvrzuje to i struktura celních deklarací. Počet hlášení o zboží s hodnotou nad 150 eur byl v červenci 2026 vyšší než v červenci 2025, což podle belgických celníků odpovídá jednomu z cílů Unie — aby se drobné zásilky dovážely ve větších dávkách a teprve potom rozvážely uvnitř evropského trhu. La Libre ↗

Přesun logistiky dovnitř Unie lze sledovat i na jednotlivých zemích. Rumunský státní operátor Poșta Română, který podle vlastních údajů zvládne přes 500 tisíc zásilek denně, podepsal s Temu memorandum o integrované službě — od vyzvednutí balíků u rumunských prodejců přes třídění v tamních centrech až po doručení domů, do výdejen, do automatických boxů nebo na pošty. Pro platformu to znamená domácí distribuční síť. Memorandum samo o sobě není důkazem obcházení cla, mluví především o rumunských prodejcích. Adevărul ↗

Čeští novináři to shrnuli přímočaře už začátkem září: obchody hledají způsob, jak se clu vyhnout, a nejúčinnější je držet zboží ve skladech na evropské straně hranice. Zásilka, která je už propuštěná do volného oběhu v Unii, dovoznímu clu nepodléhá. Blesk ↗

Přečtěte si také: Éra levných balíků z Temu a Sheinu končí: od 1. července přibývá 3eurové clo za každý druh zboží v zásilce

Druhý poplatek přijde v listopadu, výši zatím nikdo neřekl

Ve stejný den, kdy Belgie zveřejnila čísla, se v Bruselu uzavřela druhá část příběhu. Rada Evropské unie dala zelenou reformě celního rámce, kterou slovenské agenturní zpravodajství označilo za nejkomplexnější svého druhu za poslední desítky let. Podle agentury dpa má text ještě formálně potvrdit Evropský parlament, takže poslední krok legislativního procesu je před ním, ne za ním. Reforma mimo jiné říká, že platformy elektronického obchodu se sídlem mimo Unii se při prodeji do ní považují za dovozce zboží — tedy ne za konečného spotřebitele — a nesou odpovědnost za celní formality i platby. SME ↗

Přibývá i sankční režim. Za nejzávažnější porušení celních povinností mohou provozovatelé dostat pokutu až do výše šesti procent roční dovozní hodnoty svého zboží za předchozí rok, mohou přijít o celní výhody a může jim být omezen přístup k online platformám. Součástí balíčku je i nová decentralizovaná celní agentura Unie a centrální datové centrum, které má členským státům pomoci vytipovat nejrizikovější zásilky. Podle agentury dpa má agentura začít pracovat v roce 2027 ve francouzském Lille. SME ↗

Pro zákazníka je však nejdůležitější jiná věta. Do 1. listopadu 2026 se má zavést celounijní manipulační poplatek za malé balíky, který má pokrýt náklady na kontrolu rostoucího počtu zásilek, a jeho výši teprve stanoví Evropská komise. Platit ho mají podle členských států obchodní platformy, ne koncoví spotřebitelé v Evropě, a u zásilek objednaných mimo Unii se má týkat Sheinu, Temu, AliExpressu i Amazonu. Dohoda vyjednavačů Evropského parlamentu a členských zemí přitom padla už v březnu. Tagesspiegel ↗

Že jde o druhý poplatek v průběhu několika měsíců, si všimli i mimo Unii. Albánský zpravodajský web to podal jako prostou posloupnost — od července platí tříeurové clo za skupinu produktů, které v mnoha případech skončí u spotřebitele, a teď k němu přibývá další platba. Balkanweb ↗

Peking poprvé hrozí odvetou — zatím Paříži

Třetí věc, která se ve čtvrtek stala, je reakce Číny. Francie od úterý uplatňuje takzvaný malus na oblečení z ultrarychlé módy, který míří především na zboží prodávané na čínských platformách. Opatření vychází ze zákona proti rychlé módě, který francouzský parlament přijal koncem června, a počítá s pokutou až 19,50 eura za kus v roce 2030, přičemž je zastropovaná na 50 procentech ceny bez daní. BFM TV ↗

Čínské ministerstvo obchodu ve čtvrtek prohlásilo, že pokud Francie malus okamžitě nezruší, Peking přistoupí k protiopatřením. „Pokud bude Francie na této cestě pokračovat, Čína přijme nezbytná opatření na ochranu legitimních práv a zájmů čínských podniků," řekla mluvčí resortu Huang Ling s tím, že Paříž přešla přes čínské námitky a způsobila dotčeným firmám značné provozní ztráty. Totéž stanovisko přinesla i litevská veřejnoprávní stanice. LRT ↗

Rozdíl mezi Paříží a Bruselem je přitom podstatný. Tříeurové clo je unijní opatření, které dopadá na všechny zásilky stejně, kdežto francouzský malus je národní zákon namířený na jeden obchodní model. Belgie se podle La Libre zatím přiklání k tomu, aby se odpověď hledala na evropské úrovni, a vlastní malus nechystá. Pokud by Peking odvetu skutečně spustil, prvním testem by tedy bylo, zda zůstane u dvoustranného sporu s Francií, nebo se dotkne celé Unie. La Libre ↗

Co ve slovenském zpravodajství zatím nebylo

Slovenská média ve čtvrtek převzala agenturní zprávu o schválení celní reformy, tedy tu část příběhu, která říká, co se rozhodlo. Chybí v ní první signál o tom, zda dosavadní opatření vůbec zabírá — a ten dávají belgická čísla, která do slovenského ani českého zpravodajství zatím nedorazila. Stejně tak v ní chybí čtvrteční čínská hrozba adresovaná Paříži.

Limity tohoto pohledu je třeba pojmenovat. Belgická data jsou za jeden měsíc a jedno letiště, byť jde o klíčový uzel pro zásilky z Asie, a zveřejnila je vláda, která má na úspěchu opatření politický zájem. Číslo o 53procentním poklesu navíc neříká nic o tom, kolik zboží se přesunulo do evropských skladů a vstoupilo na trh jinou cestou.

Co sleduje hotinfo