Italského exgenerála označili za trojského koně Moskvy. V Meloniové straně roste nedůvěra, důkaz chybí

Evropská rada pro zahraniční vztahy označila v červenci bývalého generála Roberta Vannacciho za „trojského koně ruského vlivu v Itálii". Ve středu tuto tezi převzal a rozvinul britský Financial Times — a tím ji v italské politické debatě zesílil. Vannacciho hnutí Národní budoucnost přitom v průzkumu agentury SWG pro TgLa7 poprvé předstihlo Vpřed Itálii — kdysi Berlusconiho stranu, dnes vedenou ministrem zahraničních věcí Antoniem Tajanim. A římský deník Repubblica k tomu dodává větu, kterou stojí za to číst pomalu: v centále premiérčiny strany roste nedůvěra, ale důkaz o vazbách na Moskvu nemá nikdo. Ve čtvrtek odpoledne přibyla Vannaccimu druhá fronta: vojenská prokuratura v Římě zahájila předběžné prověřování pro podezření z obnovy fašistické strany. Od té doby se spor rozšířil z generála na volební systém: výbor Copasir varoval zpravodajské služby, že hlasování je znečištěné Moskvou.

Co v analýze je a co v ní není

Označení nevzniklo v redakci Financial Times. Pochází z červencové analýzy Evropské rady pro zahraniční vztahy — think-tanku se sídlem v Berlíně a pobočkami v šesti evropských městech —, kterou deník převzal a rozvinul. Podle Financial Times Vannacci otevřel „nový front proti premiérce Meloniové" tím, že útočil na její silně proukrajinskou zahraniční politiku — a to „argumenty překvapivě blízkými těm moskevským". Výchozím bodem byla cena paliva: když benzín v Itálii dosáhl v létě nejvyšší úrovně za tři roky, generál přerušil dovolenou a spojil ji s podporou Kyjeva. Mezi jeho pozicemi deník uvádí také požadavek obnovit obchod s Ruskem. Corriere della Sera ↗, ECFR ↗

Podstatné je, co v tom není. Jde o shodu pozic, nikoli o doložený vztah. Přesně tak to popisuje Repubblica z prostředí Bratří Itálie: nedůvěra vůči exgenerálovi roste, žádný důkaz o vazbách na Moskvu však neexistuje a strach je z možného spojenectví, ne z agentní vazby. La Repubblica ↗

„Nejsem proruský, jsem pro-italský"

Vannacci odpověděl na sítích a jeho odpověď je politicky zručná. „Odpovídám vám s třesoucí se rukou, protože jsem se právě z vašeho článku dozvěděl, že jsem mandžuský kandidát vyslaný Ruskou federací," napsal a poděkoval za bezplatnou reklamu. Potom přidal větu, která je jádrem jeho obrany: „Těžko si představuji, že nesouhlas s bruselskou ortodoxií je již empiricky rovnocenný neloajálnosti vůči Západu." V televizní relaci Carta Bianca to shrnul stručněji — „bojí se mě, nejsem proruský, jsem pro-italský". Corriere della Sera ↗

Přečtěte si také: Vannacciho strana chce zrušit trestný čin feminicídy

V téže relaci řekl i to, co znepokojuje Meloniovou více než Moskva: Národní budoucnost je podle něho „přirozeným partnerem této vybledlé středopravé většiny". ANSA ↗

Dva místopředsedové, dvě odpovědi

Vládní koalice reagovala nejednotně. Ministr zahraničních věcí Antonio Tajani z irského Wicklowu, kde jednali šéfové diplomacií Unie, vyjádřil solidaritu Německu po útoku dronem na letiště v Lipsku a řekl, že kybernetické útoky ruských hackerů jsou každodenní. Na otázku, zda může být terčem sabotáží i Itálie, odpověděl: „Nikdy nic nevylučuji." O pokusech ovlivnit volby je podle vlastních slov přesvědčen, dodal však, že „Italové se Rusy ovlivnit nechají". Corriere della Sera ↗

Druhý místopředseda Matteo Salvini odpověděl z Říma opačně. „Nevím, zda má Tajani více informací než já, ale nechci urazit inteligenci Italů v jejich svobodné volbě — nikdy nevolili a myslím, že ani nebudou volit podle ruských, čínských, amerických, izraelských či palestinských vlivů," řekl a dodal, že ho znepokojuje „antiruská úzkost". ANSA ↗

Falešná videa zneužívají jeho obraz

Informační prostor okolo Vannacciho přitom není znečištěn jen z jedné strany. Ověřovací tým portálu Open zdokumentoval sérii videí generovaných umělou inteligencí, v nichž generál v uniformě trhá pasy dívkám mířícím na Ibizu, zvedá ruku na pár, který si chce adoptovat dítě, a facká ženu za to, že jí místo italského jídla chutná sushi. Videa jsou dělána tak, aby vypadala jako autentická propaganda jeho hnutí. Šíří je účet na síti X, který je nejprve zveřejňoval s předstíraným rozhořčením a obracel se přitom na Meloniovou. Open ↗

Co je v sázce kromě Moskvy

Čísla vysvětlují načasování. Podle průzkumu agentury SWG pro televizi TgLa7 má Národní budoucnost 7,5 procenta a Vpřed Itálie 7,1 procenta, takže Tajaniho strana skončila za hnutím, které existuje sedm měsíců. Liga je na 5,7 procenta, Bratři Itálie sice vedou s 26,8 procenta, ale jejich podpora klesá a podle agentury Reuters koalice v průzkumech mírně zaostává za středolevým blokem okolo Demokratické strany. Meloniová se mezitím snaží prosadit volební reformu, kterou má tento měsíc schvalovat Senát a kterou opozice označuje za pokus si zlepšit vyhlídky. TASR ↗

Spor o to, komu se Vannacci odpovídá, tedy běží souběžně se sporem o to, jak se budou počítat hlasy. To je kontext, v němž má nálepka „trojský kůň" pro všechny zúčastněné velmi konkrétní cenu.

Ve čtvrtek odpoledne k politickému tlaku přibyl právní — a přichází z docela jiného směru než z Moskvy. Vojenská prokuratura v Římě vedená Marcem De Paolisem zahájila předběžné prověřování pro podezření z obnovy fašistické strany podle Scelbova zákona. Nejde v něm o ruské vazby, ale o to, jakou pozici mají příslušníci ozbrojených sil v organizační struktuře Národní budoucnosti; kromě Vannacciho se prověřování týká národního koordinátora Massimiliana Simoniho a Lorenza Gasperiniho, odpovědného za program. Podnět podal odborový svaz vojáků Sindacato dei Militari. (Open ↗, Il Fatto Quotidiano ↗, Corriere della Sera ↗)

Podstatné je stadium. Jde o „accertamenti preliminari", tedy předběžné prověřování — nikdo není obviněn. Vannacciho advokát Giorgio Carta vzkázal, že „v popsaných skutcích nelze spatřovat žádný trestný čin", a očekává, že věc se rychle odloží. Obě věci, které se exgenerála tento týden drží, tak mají shodou okolností stejný tvar: silné pojmenování a zatím chybějící doklad — u ruské stopy analýza pozic bez důkazu o vazbě, u fašistické strany prověřování bez obviněného.

V pátek nad ránem se spor přesunul z jednoho generála na celý volební systém. Parlamentní výbor pro bezpečnost Copasir varoval zpravodajské služby, že hlasování je znečištěné Moskvou, a vzkázal, že „jsme už v terénu". La Repubblica ↗
Historik Sergej Radchenko k tomu ve stejném deníku říká, že Itálie podceňuje rizika hybridní války a udělila Rusům příliš mnoho víz — po Lipsku je podle něj omezení víz nutnost. La Repubblica ↗ Poslanec Ettore Rosato volá po společné frontě proti Putinovým zásahům: „Ve hře je naše autonomie." La Repubblica ↗
Čísla poprvé vyčíslila, kolik lidí je ochotno jít za generálem. Podle La Repubbliky je to patnáct procent — od nostalgiků po zklamané z ostatních stran. La Repubblica ↗ Il Manifesto zároveň poprvé spojuje oba spory do jedné nálepky: „putinovec", u kterého se vyšetřuje obnova fašistické strany. Il Manifesto ↗
Kauzy si všimli i sousedé, a to v jiném rámci než italském. Chorvatský Večernji list ji podal jako varování — „evropská velmoc se obává, že je novým cílem války, tam je vsazen ruský trojský kůň" — a bosenské Radio Sarajevo ji otitulkovalo „Alarm v členském státě EU: Moskva by se mohla pokusit ovlivnit naše volby". Večernji list ↗ Radio Sarajevo ↗

Proč to slovenský čtenář zná

Struktura sporu je stejná jako doma: politik, jehož pozice v otázce Ruska se překrývají s moskevskými, a otázka, zda je to shoda názorů nebo něco víc — přičemž důkaz chybí a obvinění se opírá o analýzu pozic. Rozdíl je v tom, kdo je v té debatě čího koaličním partnerem: v Itálii na obvinění musel reagovat místopředseda, jehož vlastní stranu obviněný v průzkumech právě předstihla. Samotnou nálepku však Tajani nepoužil — mluvil o ruském vlivu obecně.

Ten stejný den, kdy Tajani ve Wicklow mluvil o ruských pokusech ovlivnit volby, se výbor stálých zástupců v Bruselu nedohodl na prodloužení sankcí vůči Rusku — a jedinou zemí, která měla být proti, bylo Slovensko.

Přečtěte si také: Slovensko má blokovat prodloužení sankcí EU vůči Rusku

Limity tohoto pohledu

Zdroje tohoto článku mají vlastní pozice. Repubblica i Il Manifesto jsou vůči italské pravici kritické, Corriere je etablovaný středový deník a Evropská rada pro zahraniční vztahy je think-tank s výslovně proevropským zaměřením — její analýza tedy hodnotí Vannacciho z hodnotového rámce, který on sám odmítá. Vannacciho vlastní odpověď proto dostává v textu prostor vlastními slovy, ačkoli ani ona zde není celá.

Rovněž platí, že nic z uvedeného nedokazuje ani neveřejné kontakty, ani jejich neexistenci. Shoda argumentů s Kremlem je ověřitelná, motiv není. A jak ukazuje případ falešných videí, útoky vedené proti Vannacciho obrazu jsou stejně součástí tohoto informačního prostoru jako obvinění, kterým čelí.

Co sleduje hotinfo