Varovný systém pro Nepál čeká roky na peníze. Německá vláda ho odmítla zaplatit

Německá vláda v roce 2022 odmítla zaplatit systém včasného varování před přívalovými povodněmi v Nepálu, který vyvinuli němečtí vědci. Potvrdilo to spolkové ministerstvo výzkumu na dotaz deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, necelý týden poté, co údolím pod masivem Langtang prošla vlna a v Nepálu a Tibetu si vyžádala přes tisíc obětí. Podle autorů systému čeká hotový návrh na financování už šest let. FAZ ↗Led a skála se podle geomorfologa Nielse Hoviuse zřítily téměř kilometr do hloubky. Náraz vyvolal otřes o magnitudě 5,2 až 5,7, který zaznamenaly stanice po celém světě. Povrchové vlny dorazily do Německa přibližně o 40 minut později. Směs suti a vody se hnala údolím rychlostí 40 až 50 metrů za sekundu, tedy přes 130 kilometrů za hodinu, místy dosahovala výšky několika desítek metrů a škody sahají více než sto kilometrů po toku. GFZ ↗ FAZ ↗

Právě na tomto principu měl fungovat odmítnutý systém. Místo vodočtů na řekách, které povodeň zpravidla zničí jako první, by bylo po Nepálu rozmístěno kolem 80 seizmometrů se softwarem natrénovaným rozpoznat vlnění typické pro přívalovou povodeň. Obyvatelům zasažené oblasti by přišla zpráva do mobilu. Metodu popsal tým centra v Postupimi společně s indickými a francouzskými kolegy v roce 2021 v časopise Science, při jiné himalájské povodni z února téhož roku by podle ní varování přišlo až jedenáct minut předem. GFZ ↗ FAZ ↗

Obě strany popisují odmítnutí jinak. Ministerstvo uvedlo, že centrum projekt podalo z vlastní iniciativy mimo oficiální dotační programy a že jeho financování se tehdy nepodařilo uskutečnit. Hovius tvrdí, že rozhodující byl ruský útok na Ukrajinu, po němž se priority změnily, což podle něj chápe. Na otázku, zda vláda projekt po katastrofě posoudí znovu, ministerstvo neodpovědělo. Vybudování a provoz systému by stály přibližně osm milionů eur. Nepálská strana měla podle Hoviuse o systém zájem a v červnu 2024 přicestoval do Postupimi prezident Ram Chandra Paudel. FAZ ↗

Kolik životů by systém zachránil, se říci nedá. Směs suti a vody potřebovala podle Hoviuse méně než deset minut, než z místa sesuvu dorazila k první větší obci, ale ten čas se podle něj dal využít k varování a pro lidi dále po toku to platí o to víc. Při obnově doporučuje stavět domy a cesty ve svahu namísto dna údolí a vyznačit únikové koridory nahoru. Na videích z povodně ho bolí pohled na lidi, kteří utíkají dolů údolím, protože jedinou šancí na přežití je podle něj běžet stranou do svahu. FAZ ↗

Němečtí vědci připomínají, že stejný řetězec se může spustit i v Alpách. Podle Jana Blötheho z univerzity ve Freiburgu byl sesuv ve švýcarském Blattenu z května 2025 dynamikou srovnatelný, první odhady však hovoří o desetkrát větším objemu v Nepálu. Oliver Korup z univerzity v Postupimi dodává, že velké skalní a ledovcové sesuvy se v Alpách staly už mnohokrát, převýšení v Himalájích jsou však extrémnější. Ochranu podle něj poskytuje především včasné varování, a to si vyžaduje soustavné sledování konkrétních podezřelých svahů, protože plošné předpovědi zůstávají obtížné. n-tv ↗

Do jaké míry za takové události může oteplování, se podle oslovených vědců zatím spolehlivě říci nedá. Blöthe upozorňuje, že v posledních letech přibylo velkých sesuvů ve vysokých pohořích, často v polohách s permafrostem. Rozmrzající led v puklinách skal totiž funguje jako přírodní lepidlo, které při oteplování ztrácí pevnost. Hovius to shrnuje tak, že ledovce tají, permafrost rozmrzá a nulová izoterma stoupá. n-tv ↗ FAZ ↗

Počet obětí v Nepálu a Tibetu v úterý překročil tisíc. Nepálské úřady hlásí přibližně 4 600 pohřešovaných včetně několika set cizinců, švýcarská televize SRF mluví za Nepál a Čínu dohromady o více než pěti tisících. V Nepálu je podle tamního úřadu pro zvládání rizika katastrof mezi pohřešovanými také přes devět set dělníků z vodních elektráren, kteří uvízli v tunelech pod nánosy bahna a kamení. Z tunelu projektu Trishuli-III vyvedla armáda 29. srpna 208 lidí živých. SRF ↗ Al Jazeera ↗

Vlna smetla i čínský hraniční přechod Gyirong, který měl být podle francouzského týdeníku Courrier International výkladní skříní pekingské výstavby v Himalájích včetně plánované železnice. Přechod převzal úlohu hlavního pozemního spojení mezi Čínou a Nepálem poté, co zemětřesení v roce 2015 zničilo předchozí uzel Zhangmu. Čínská cenzura podle týdeníku smazala většinu online diskusí, které se ptaly na příčiny katastrofy a na to, zda má smysl stavět velkou infrastrukturu v takto odlehlých oblastech. Courrier International ↗

Foto: pohoří Langtang z města Dhunche v okrese Rasuwa na archivním snímku. Autor: Rajivkilanashrestha / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0. Snímek je zmenšen.