Kyberútok odstavil na čtyři dny malý britský generátor. Íránskou stopu uvedl Telegraph, vláda ji nepotvrdila
Britský deník The Telegraph v neděli napsal, že kyberútok odstavil v červenci na čtyři dny zařízení na výrobu elektřiny ve Spojeném království a že za ním stojí hackeři napojení na íránský režim. Podle deníku by šlo o první úspěšný útok takového druhu na britskou energetickou infrastrukturu. Vláda incident nepopřela, dvě hlavní tvrzení zprávy však nepotvrdila. Útok nikomu oficiálně nepřipsala a zasažené zařízení odmítla pojmenovat. CNBC ↗
Mluvčí vlády ve vyjádření uvedl, že „zpráva se týká incidentu, který zasáhl malý zdroj elektřiny, a v žádném okamžiku nehrozilo riziko pro širší energetickou soustavu". Dodal, že země má „velmi odolný energetický systém". Velikost zařízení je přitom podstatnější, než naznačují titulky. Britská soustava má několik menších plynových generátorů, které dodávají elektřinu krátkodobě podle potřeby, a nešlo o útok na zásadní službu, jakou je velká elektrárna. BBC ↗
Další detail tlumí vyznění zprávy. Národnímu centru kybernetické bezpečnosti, které spadá pod zpravodajskou službu GCHQ a řeší útoky na kritickou infrastrukturu, podle Telegraphu nepřišla v souvislosti s útokem žádná hlášení o výpadcích. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost přesto incident probralo se šéfy energetických firem a rozeslalo společnostem doporučení ke snížení rizika kyberútoků. Vláda zároveň přepracovává pravidla kybernetické bezpečnosti a na tento rok připravuje novou strategii energetické odolnosti. RTÉ ↗
Případu dává váhu především načasování. Útok se podle Telegraphu odehrál v době, kdy FBI, agentura CISA a americká Agentura na ochranu životního prostředí varovaly před útočníky, kteří se na dálku dostali k systémům vodáren v nejméně sedmi amerických státech. Seznam se později rozšířil na dvanáct států. V Minnesotě šlo o více než třicet vodovodních systémů. Útočníci měnili IP adresy a hesla a získali dosah na čerpadla, ventily a tlak v potrubí, takže vodárny ztratily přehled o vlastním provozu. Pokles tlaku může vtáhnout do potrubí neupravenou podzemní vodu, pitná voda však podle úřadů zůstala bezpečná. The Record ↗
Ani v americkém případě zatím nezaznělo formální připsání útoku. Írán je hlavním podezřelým, úřady ho však veřejně neoznačily za pachatele. Samostatně americké ministerstvo spravedlnosti 18. srpna obvinilo sedmnáct Íránců z rozsáhlé kampaně kybernetických krádeží, kterou měli vést pro Islámské revoluční gardy. Britské centrum kybernetické bezpečnosti ještě předtím vyzvalo organizace, aby se připravily na riziko doprovodných škod v souvislosti s konfliktem Spojených států a Izraele s Íránem, a jeho šéf Richard Horne na začátku roku varoval, že nepřátelské státy včetně Íránu čím dál častěji míří na britskou infrastrukturu. Tagesspiegel ↗
Guardian incident zařazuje do kontextu možné íránské odvety vůči Británii za to, že umožnila Spojeným státům využít své základny. Jde však o zařazení do souvislostí, nikoli o doložený motiv. Ověřený zůstává úzký výsek. Vláda potvrdila incident na malém zdroji elektřiny a zprávu o čtyřdenním výpadku nepopřela. Odmítla však říci, které zařízení bylo zasaženo ani kdo za něj může. Vše ostatní stojí na jedné novinářské zprávě, kterou ostatní redakce zatím jen přebírají. The Guardian ↗
Mluvčí vlády ve vyjádření uvedl, že „zpráva se týká incidentu, který zasáhl malý zdroj elektřiny, a v žádném okamžiku nehrozilo riziko pro širší energetickou soustavu". Dodal, že země má „velmi odolný energetický systém". Velikost zařízení je přitom podstatnější, než naznačují titulky. Britská soustava má několik menších plynových generátorů, které dodávají elektřinu krátkodobě podle potřeby, a nešlo o útok na zásadní službu, jakou je velká elektrárna. BBC ↗
Další detail tlumí vyznění zprávy. Národnímu centru kybernetické bezpečnosti, které spadá pod zpravodajskou službu GCHQ a řeší útoky na kritickou infrastrukturu, podle Telegraphu nepřišla v souvislosti s útokem žádná hlášení o výpadcích. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost přesto incident probralo se šéfy energetických firem a rozeslalo společnostem doporučení ke snížení rizika kyberútoků. Vláda zároveň přepracovává pravidla kybernetické bezpečnosti a na tento rok připravuje novou strategii energetické odolnosti. RTÉ ↗
Případu dává váhu především načasování. Útok se podle Telegraphu odehrál v době, kdy FBI, agentura CISA a americká Agentura na ochranu životního prostředí varovaly před útočníky, kteří se na dálku dostali k systémům vodáren v nejméně sedmi amerických státech. Seznam se později rozšířil na dvanáct států. V Minnesotě šlo o více než třicet vodovodních systémů. Útočníci měnili IP adresy a hesla a získali dosah na čerpadla, ventily a tlak v potrubí, takže vodárny ztratily přehled o vlastním provozu. Pokles tlaku může vtáhnout do potrubí neupravenou podzemní vodu, pitná voda však podle úřadů zůstala bezpečná. The Record ↗
Ani v americkém případě zatím nezaznělo formální připsání útoku. Írán je hlavním podezřelým, úřady ho však veřejně neoznačily za pachatele. Samostatně americké ministerstvo spravedlnosti 18. srpna obvinilo sedmnáct Íránců z rozsáhlé kampaně kybernetických krádeží, kterou měli vést pro Islámské revoluční gardy. Britské centrum kybernetické bezpečnosti ještě předtím vyzvalo organizace, aby se připravily na riziko doprovodných škod v souvislosti s konfliktem Spojených států a Izraele s Íránem, a jeho šéf Richard Horne na začátku roku varoval, že nepřátelské státy včetně Íránu čím dál častěji míří na britskou infrastrukturu. Tagesspiegel ↗
Guardian incident zařazuje do kontextu možné íránské odvety vůči Británii za to, že umožnila Spojeným státům využít své základny. Jde však o zařazení do souvislostí, nikoli o doložený motiv. Ověřený zůstává úzký výsek. Vláda potvrdila incident na malém zdroji elektřiny a zprávu o čtyřdenním výpadku nepopřela. Odmítla však říci, které zařízení bylo zasaženo ani kdo za něj může. Vše ostatní stojí na jedné novinářské zprávě, kterou ostatní redakce zatím jen přebírají. The Guardian ↗
🔥 Mohlo by vás zajímat
📰
Světová politika
Juraj Blanár aj Petr Macinka by podporili Pavla ako vyjednávača Európy s Ruskom
Ministri zahraničných vecí SR a ČR Juraj Blanár a Petr Macinka by podporili českého prezidenta Petra Pavla ako hlavného vyjednávača Európy s ruským prezidentom …
📰
Světová politika
Telegraph: Pavel by mohl být jedním z vyjednavačů o ukončení války
Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači o ukončení války na Ukrajině, uvedly zdroje The Telegraph. Český prezid …
📰
Ukrajina
Musk mal navrhnúť Trumpovi obmedzenie Starshieldu pre Ukrajinu, píše Telegraph
Americký miliardár Elon Musk navrhol prezidentovi USA Donaldovi Trumpovi zaviesť rýchlostné obmedzenia satelitného komunikačného systému Starshield, ktorý Ukraj …
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Studenti v Praze i regionech podpoří Českou televizi a rozhlas

Austrália po incidente sprísni bezpečnostné pravidlá pre umelú inteligenciu

Proces s Tylerom Robinsonom za vraždu Charlieho Kirka začne v júni 2028

Výletní loď s více než 3 300 lidmi narazila v Bremerhavenu do dvou kontejnerových lodí

Švýcarský soud odsoudil Bělorusa za zmizení Lukašenkova oponenta v roce 1999

Orbán šéfem OSN? Podle komentáře WSJ ho tlačí Washington, Moskva ukazuje na Latinskou Ameriku

Srbsko den po Vučićovi: zaměstnanci RTS chtějí nové vedení, akademici dali rektorovi 72 hodin

Mezinárodní trestní soud smí i pod sankcemi USA používat americký software