Kyberútok odstavil na čtyři dny malý britský generátor. Íránskou stopu uvedl Telegraph, vláda ji nepotvrdila
Britský deník The Telegraph v neděli napsal, že kyberútok odstavil v červenci na čtyři dny zařízení na výrobu elektřiny ve Spojeném království a že za ním stojí hackeři napojení na íránský režim. Podle deníku by šlo o první úspěšný útok takového druhu na britskou energetickou infrastrukturu. Vláda incident nepopřela, dvě hlavní tvrzení zprávy však nepotvrdila. Útok nikomu oficiálně nepřipsala a zasažené zařízení odmítla pojmenovat. CNBC ↗
Mluvčí vlády ve vyjádření uvedl, že „zpráva se týká incidentu, který zasáhl malý zdroj elektřiny, a v žádném okamžiku nehrozilo riziko pro širší energetickou soustavu". Dodal, že země má „velmi odolný energetický systém". Velikost zařízení je přitom podstatnější, než naznačují titulky. Britská soustava má několik menších plynových generátorů, které dodávají elektřinu krátkodobě podle potřeby, a nešlo o útok na zásadní službu, jakou je velká elektrárna. BBC ↗
Další detail tlumí vyznění zprávy. Národnímu centru kybernetické bezpečnosti, které spadá pod zpravodajskou službu GCHQ a řeší útoky na kritickou infrastrukturu, podle Telegraphu nepřišla v souvislosti s útokem žádná hlášení o výpadcích. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost přesto incident probralo se šéfy energetických firem a rozeslalo společnostem doporučení ke snížení rizika kyberútoků. Vláda zároveň přepracovává pravidla kybernetické bezpečnosti a na tento rok připravuje novou strategii energetické odolnosti. RTÉ ↗
Případu dává váhu především načasování. Útok se podle Telegraphu odehrál v době, kdy FBI, agentura CISA a americká Agentura na ochranu životního prostředí varovaly před útočníky, kteří se na dálku dostali k systémům vodáren v nejméně sedmi amerických státech. Seznam se později rozšířil na dvanáct států. V Minnesotě šlo o více než třicet vodovodních systémů. Útočníci měnili IP adresy a hesla a získali dosah na čerpadla, ventily a tlak v potrubí, takže vodárny ztratily přehled o vlastním provozu. Pokles tlaku může vtáhnout do potrubí neupravenou podzemní vodu, pitná voda však podle úřadů zůstala bezpečná. The Record ↗
Ani v americkém případě zatím nezaznělo formální připsání útoku. Írán je hlavním podezřelým, úřady ho však veřejně neoznačily za pachatele. Samostatně americké ministerstvo spravedlnosti 18. srpna obvinilo sedmnáct Íránců z rozsáhlé kampaně kybernetických krádeží, kterou měli vést pro Islámské revoluční gardy. Britské centrum kybernetické bezpečnosti ještě předtím vyzvalo organizace, aby se připravily na riziko doprovodných škod v souvislosti s konfliktem Spojených států a Izraele s Íránem, a jeho šéf Richard Horne na začátku roku varoval, že nepřátelské státy včetně Íránu čím dál častěji míří na britskou infrastrukturu. Tagesspiegel ↗
Guardian incident zařazuje do kontextu možné íránské odvety vůči Británii za to, že umožnila Spojeným státům využít své základny. Jde však o zařazení do souvislostí, nikoli o doložený motiv. Ověřený zůstává úzký výsek. Vláda potvrdila incident na malém zdroji elektřiny a zprávu o čtyřdenním výpadku nepopřela. Odmítla však říci, které zařízení bylo zasaženo ani kdo za něj může. Vše ostatní stojí na jedné novinářské zprávě, kterou ostatní redakce zatím jen přebírají. The Guardian ↗
Mluvčí vlády ve vyjádření uvedl, že „zpráva se týká incidentu, který zasáhl malý zdroj elektřiny, a v žádném okamžiku nehrozilo riziko pro širší energetickou soustavu". Dodal, že země má „velmi odolný energetický systém". Velikost zařízení je přitom podstatnější, než naznačují titulky. Britská soustava má několik menších plynových generátorů, které dodávají elektřinu krátkodobě podle potřeby, a nešlo o útok na zásadní službu, jakou je velká elektrárna. BBC ↗
Další detail tlumí vyznění zprávy. Národnímu centru kybernetické bezpečnosti, které spadá pod zpravodajskou službu GCHQ a řeší útoky na kritickou infrastrukturu, podle Telegraphu nepřišla v souvislosti s útokem žádná hlášení o výpadcích. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost přesto incident probralo se šéfy energetických firem a rozeslalo společnostem doporučení ke snížení rizika kyberútoků. Vláda zároveň přepracovává pravidla kybernetické bezpečnosti a na tento rok připravuje novou strategii energetické odolnosti. RTÉ ↗
Případu dává váhu především načasování. Útok se podle Telegraphu odehrál v době, kdy FBI, agentura CISA a americká Agentura na ochranu životního prostředí varovaly před útočníky, kteří se na dálku dostali k systémům vodáren v nejméně sedmi amerických státech. Seznam se později rozšířil na dvanáct států. V Minnesotě šlo o více než třicet vodovodních systémů. Útočníci měnili IP adresy a hesla a získali dosah na čerpadla, ventily a tlak v potrubí, takže vodárny ztratily přehled o vlastním provozu. Pokles tlaku může vtáhnout do potrubí neupravenou podzemní vodu, pitná voda však podle úřadů zůstala bezpečná. The Record ↗
Ani v americkém případě zatím nezaznělo formální připsání útoku. Írán je hlavním podezřelým, úřady ho však veřejně neoznačily za pachatele. Samostatně americké ministerstvo spravedlnosti 18. srpna obvinilo sedmnáct Íránců z rozsáhlé kampaně kybernetických krádeží, kterou měli vést pro Islámské revoluční gardy. Britské centrum kybernetické bezpečnosti ještě předtím vyzvalo organizace, aby se připravily na riziko doprovodných škod v souvislosti s konfliktem Spojených států a Izraele s Íránem, a jeho šéf Richard Horne na začátku roku varoval, že nepřátelské státy včetně Íránu čím dál častěji míří na britskou infrastrukturu. Tagesspiegel ↗
Guardian incident zařazuje do kontextu možné íránské odvety vůči Británii za to, že umožnila Spojeným státům využít své základny. Jde však o zařazení do souvislostí, nikoli o doložený motiv. Ověřený zůstává úzký výsek. Vláda potvrdila incident na malém zdroji elektřiny a zprávu o čtyřdenním výpadku nepopřela. Odmítla však říci, které zařízení bylo zasaženo ani kdo za něj může. Vše ostatní stojí na jedné novinářské zprávě, kterou ostatní redakce zatím jen přebírají. The Guardian ↗
🔥 Mohlo by vás zajímat
📰
Světová politika
Falklandy sú opäť v centre pozornosti. Po Trumpovi si na územie nárokuje Milei, hovorí o nároku Argentíny
Chce tam postaviť vojenskú základňu. Na titulky zahraničných denníkov, najmä britských novín, sa opäť dostali Falklandské ostrovy.
Evropská unie
O čem píše Evropa: Volkswagen ruší sto tisíc míst, policie mluví o sabotáži druhé německé rozvodny, Trump chce peníze za Ukrajinu
Volkswagen ruší sto tisíc míst a končí se Seatem, policie mluví o sabotáži druhé německé rozvodny, Trump chce od Evropy peníze za Ukrajinu.
Příroda
Žraloky v Európe: Máme sa báť kúpania v Stredozemnom mori?
Žraloky vplyvom otepľovania migrujú. Žraloky sa objavujú v európskych vodách čoraz častejšie a vedci upozorňujú na meniace sa podmienky v moriach.
Geografické lokality
Z naší redakce původní
Vše →
Vlci zabili na francouzské pastvině 64 ovcí za jednu noc. Chovatel měl koncem srpna u stáda dva psy i elektrický ohradník

Čína v srpnu vyvezla meziročně o 77,5 procenta více osobních aut. Domácí prodej klesl téměř o čtvrtinu

Trump a Putin jednali o válce na Ukrajině i vztazích s Evropou

Nizozemská ministryně chce zrušit licenci pravicové stanici. Tvrdí, že o obsah nejde, regulátor za bod zlomu označil pořad o Hitlerovi

Komise pozastavila část dotací Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Klingbeil v Bundestagu odmítl oslabování sociálního státu

Španělské služby sledují pochod za osvobození Ceuty. Má být tři dny před marockými volbami

O čem píše Evropa: Rusko zavřelo německý konzulát, Bosna stahuje ambasádu z Bělehradu, Srbsko jde do předčasných voleb