Aktualizace (sobota 20. 6.): Jednání se navzdory odkladu restartují — američtí vyjednávači Steve Witkoff a Jared Kushner cestují do Švýcarska, kam v sobotu zamířil také íránský ministr zahraničí. Viceprezident Vance však opět necestuje a Teherán zdůrazňuje, že na setkání nespěchá. Trump pohrozil, že pokud Írán dohodu nepodepíše, USA „podniknou kroky". (Welt ↗, ORF ↗, Ukrajinská pravda ↗, Wirtualna Polska ↗)
Aktualizace — neděle 21. června, odpoledne. Jednání mezitím reálně začala: delegace USA a Íránu zasedly na švýcarském Bürgenstocku. Prvním — a podle pozorovatelů rozhodujícím — bodem je situace v Libanonu; bez příměří mezi Izraelem a Hizballáhem hrozí, že se celý mírový plán zadrhne. Teherán zároveň trvá na svém právu obohacovat uran a vzkazuje, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, dokud nebude libanonské příměří dodržováno. (BBC ↗, Tages-Anzeiger ↗, FAZ ↗, ANSA ↗)
Aktualizace — pondělí 22. června, ráno. První kolo jednání na Bürgenstocku skončilo. Zprostředkovatelé Katar a Pákistán hlásí „povzbudivý pokrok": strany se podle nich dohodly na „cestovní mapě" k finální smlouvě do 60 dnů včetně koordinační buňky pro Libanon a komunikačního kanálu („červené linky") pro Hormuzský průliv. Jednání probíhala téměř celou noc; íránská delegace je nakrátko opustila poté, co Trump pohrozil, že průliv „vyhodí do vzduchu", nakonec však pokračovala. Jaderná otázka a spor o zmrazené miliardy zůstávají na finální kolo. (FAZ ↗, ANSA ↗, Protothema ↗, RTÉ ↗)
Spouštěčem byl noční úder na Libanon
Několik hodin před plánovaným setkáním zaútočila izraelská letadla na cíle Hizballáhu v jižním Libanonu. Podle agenturních zpráv a libanonských zdrojů si nálety vyžádaly 15 až 16 mrtvých. Útok přišel navzdory tomu, že USA a Írán ještě ve čtvrtek podepsaly rámcové memorandum o ukončení války — a právě izraelská akce podle pozorovatelů podkopala důvěru potřebnou pro další kolo jednání. (ORF ↗, Aftonbladet ↗)Teherán hrozí odvetou, Washington uklidňuje Izrael
Íránské vedení před jednáními přitvrdilo tón a varovalo, že při porušení dohody odpoví „drtivým úderem". Nejvyšší vůdce Alí Chameneí podle slovinského deníku Delo prohlásil, že Trump uzavřel dohodu „ze zoufalství". (Trouw ↗, Delo ↗, RTP ↗)Z americké strany přitom zazněl nezvykle smířlivý tón vůči samotnému Izraeli. Vance vzkázal izraelským kritikům dohody, aby se „probudili a vnímali realitu", a dodal, že nezaútočí na „jediného mocného spojence, který mu zůstal". Prezident Donald Trump zároveň mluvil o „bezpodmínečné kapitulaci" Íránu a tvrdil, že jeho moc „nezná žádné hranice" — „kdo jiný by dokázal uskutečnit takovou blokádu?". Spojené státy mezitím podle Sky News zrušily námořní blokádu Hormuzského průlivu. (Daily Mail ↗, Digi24 ↗, Sky News ↗, Klix.ba ↗)
Kritika z obou stran
Dohoda má odpůrce v Teheránu i mimo něj. Íránský exilový korunní princ Réza Pahlaví ji označil za „zradu" íránského lidu. A ačkoli Bílý dům mluví o vítězství, italská média píší o „monumentální porážce Trumpa ve Versailles", kde bylo memorandum ve čtvrtek podepsáno. (Daily Mail ↗, Il Fatto Quotidiano ↗)Cena války i otevřené otázky
Skutečné účty za válku zůstávají nejasné. Pentagon podle rakouského deníku Die Presse potřebuje 80 miliard dolarů na výdaje spojené s íránskou válkou a dalšími operacemi. BBC zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí americko-izraelské války proti Íránu — jdoucí do tisíců — možná nebude nikdy přesně zjištěn. (Die Presse ↗, BBC News ↗)Samotné memorandum má 14 bodů, klíčové otázky však odložilo: text nepředpokládá odstranění íránského obohaceného uranu a visí nad ním spor o zmrazené miliardy. Podle CNN jednání uvízla právě na požadavku vyplatit Íránu zmrazené prostředky. Zrušení námořní blokády je první hmatatelný ústupek, páka nad íránským vývozem ropy však zůstává kartou ve hře. (Ukrajinská Pravda ↗)
Páteční zrušení tak ukázalo křehkost celé konstrukce: dohoda existuje na papíře, ale o jejím osudu zatím rozhodují údery, které se dějí mimo jednací stůl.
