Aktéři — klepněte pro kontext
Robert Fico
Předseda Smeru-SD a premiér čtvrté slovenské vlády.
Proč tady: Jeho kabinet musí po verdiktu soudu čelit hlasování o důvěře, které spustil vysoký dluh.
Více info →
Peter Pellegrini
Prezident SR a bývalý lídr Hlasu-SD.
Proč tady: Rozhodnutí ústavního soudu označil za potvrzení, že vláda měla o důvěru požádat už dávno.
Více info →
Andrej Danko
Předseda koaliční SNS.
Proč tady: Tvrdí, že premiér se výsledku hlasování nemusí obávat a koalice je stabilní.
Více info →
Michal Šimečka
Lídr opozičního Progresivního Slovenska.
Proč tady: Prohlásil, že každý den bez žádosti o důvěru je ze strany vlády protiústavní.
Více info →
Richard Raši
Předseda Národní rady (Hlas-SD).
Proč tady: Po verdiktu soudu svolal mimořádnou schůzi o důvěře na čtvrteční ráno.
Více info →Dluhová brzda
Ústavní strop zadlužení z roku 2011 s pěti sankčními pásmy.
Proč tady: V nejpřísnějším režimu musí vláda požádat parlament o důvěru a také sestavit vyrovnaný rozpočet.
Co rozhodl ústavní soud
Plénum ústavního soudu ve středu vydalo závazný výklad ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle něj formulace „bez zbytečného odkladu“ znamená „okamžité aktivní jednání vlády směřující k podání žádosti“, bez prvků neodůvodněné nečinnosti. Soud zdůraznil, že ani ústava, ani samotný zákon nedávají vládě žádnou 30denní lhůtu. Bezodkladně má podle výkladu jednat i parlament: žádost musí projednat a rozhodnout o ní bez zbytečného odkladu. SME ↗O výklad požádala v březnu skupina opozičních poslanců zastoupená Luciou Plavákovou (Progresívne Slovensko). Argumentovali, že když vláda na schůzi od 25. listopadu do 12. prosince 2025 o důvěru nepožádala, porušila princip parlamentní demokracie a politické odpovědnosti výkonné moci vůči parlamentu. Pravda ↗
Proč vůbec musí žádat o důvěru
Důvod je v takzvané dluhové brzdě. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti z roku 2011 definuje pět sankčních pásem podle výše veřejného dluhu — čím je dluh vyšší, tím tvrdší opatření se spouštějí, přičemž se kumulují. Druhé nejvyšší pásmo už vyžaduje vyrovnaný až přebytkový rozpočet a nejvyšší k tomu přidává povinnost požádat parlament o vyslovení důvěry; v nejpřísnějším režimu tak platí obojí zároveň. Rada pre rozpočtovú zodpovednosť ↗Horní limit dluhu byl původně 60 procent HDP a postupně se snižuje směrem k 50 procentům. Právě proto dluh, který Eurostat 21. října 2025 vyčíslil za rok 2024 na 59,7 procenta HDP — těsně pod historickým maximem z pandemického roku 2021 (60,2 procenta) —, posunul Slovensko do nejpřísnějšího sankčního pásma. Podle projekcí Rady pro rozpočtovou odpovědnost, které citovala média, měl dluh dále stoupat. Povinnost požádat o důvěru tak vládě vznikla už koncem listopadu 2025. Aktuality.sk ↗
Sedm měsíců sporu o jedno slovo
To, co ústavní soud vyřešil jediným výkladem, se v koalici protahovalo déle než půl roku. Ministr zemědělství Richard Takáč (Smer-SD) ještě v lednu novinářům radil: „Nechte si vyložit tohle slovíčko,“ a dodával, že „bezodkladně“ může pro někoho znamenat několik měsíců, pro jiného i rok. Premiér Fico zase tvrdil, že zákon bude vláda respektovat „v termínu, který bude považovat za adekvátní“. SME ↗Vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Komenského Marián Giba připomněl, že soud tyto výklady vyvrátil — podle něj „i 30denní otálení by bylo příliš dlouhé“. Rozhodnutí ústavního soudu jsou přitom závazná a ti, kterým jsou určena, se jimi musí řídit. TASR ↗
Co se stane ve čtvrtek
Vyslovení důvěry potřebuje hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy alespoň 76 ze 150. Koalice Smer–Hlas–SNS, která po volbách 2023 začínala se 79 mandáty, se od té doby o část hlasů ztenčila, takže její většina je dnes těsná a hlasování není jen formalitou. SME ↗Předseda SNS Andrej Danko přesto hlásí klid: „Premiér se nemusí obávat,“ že by vláda důvěru nezískala, a koalici označil za stabilní i přes „vztahové věci“. Hlas-SD avizoval, že žádost vlády schválí. Vláda tedy počítá s tím, že testem projde. TASR ↗
Druhou věc, kterou dluhová brzda při takovém dluhu žádá — vyrovnaný rozpočet — přitom Fico už dříve odmítl s tím, že místo něj pošle do parlamentu prorůstový ekonomický balíček. Vláda tak splní formální test důvěry, tvrdší rozpočtovou disciplínu však zatím neavizovala. Pravda ↗
Co sleduje hotinfo
Výsledek čtvrtečního hlasování a to, zda koalice při těsné většině udrží disciplínu.Zda vláda předloží i druhou vyžadovanou věc — vyrovnaný rozpočet —, nebo zůstane jen u ekonomického balíčku.
Reakce opozice (PS, KDH) i prezidenta Petra Pellegriniho, pokud by vláda termín ještě protahovala.
Vývoj veřejného dluhu a moment, kdy povinnost žádat o důvěru vznikne znovu — podle výkladu soudu se může opakovat jednou za kalendářní rok po novém zveřejnění výše dluhu Evropskou komisí.
