Jak na horečku: Kdy ji snižovat a proč léky raději nezapíjet čajem?

Horečka umí vyděsit, ale sama o sobě není problém. Naopak. Tělo si jejím prostřednictvím pomáhá v boji s infekcí. Jenže vyšší teplota zároveň zrychluje metabolismus, zvyšuje spotřebu tekutin a vyčerpává organismus. Kde je tedy hranice, kdy horečku nechat být a kdy už zasáhnout? A proč není jedno, co během nemoci pijete? Zvýšenou teplotu nepovažujme za chybu systému. Je to promyšlená reakce organismu, která pomáhá imunitě pracovat rychleji a účinněji. Lékaři rozlišují mezi zvýšenou teplotou od 37 do 37,9 °C, kterou není nutné snižovat, a horečkou od 38 °C výš. „V každém případě je ale důležitý klidový režim a dostatek tekutin,“ upozorňuje praktická lékařka MUDr. Kristýna Veselá. Cílem léčby podle ní není srazit teplotu na normální hodnoty, ale ulevit tělu. Stačí snížit horečku o jeden až dva stupně. Pokud už se necítíte dobře, bolí vás hlava, svaly nebo jste celkově vyčerpaní, má smysl zasáhnout. Pomoci mohou léky s paracetamolem nebo ibuprofenem. Silnější metamizol patří do rukou lékaře a je vázaný na předpis. Vedle léků fungují i jednoduché nefarmakologické metody. Vlažná sprcha okolo 25 °C po dobu dvou minut, případně zopakovaná po dvaceti minutách, nebo zábaly hrudníku a břicha na deset až patnáct minut. Důležité pravidlo ale zní jasně: Nikdy nechladit tělo, pokud máte studené, promodralé končetiny nebo mramorovanou kůži. V takovou chvíli by ochlazování udělalo víc škody než užitku. Stejně důležité je nepřehřívat se. Nepřetopená místnost, pravidelné větrání a lehčí přikrývka často udělají víc práce než další prášek. S vyšší teplotou přichází i pocení. Hodně pocení. „Během 24 hodin může tělo ztratit i několik litrů tekutin, spolu s nimi ale odcházejí i minerální látky, především sodík, draslík a chloridy,“ vysvětluje biochemička RNDr. Michaela Bebová, spolupracovnice AquaLife Institutu. Právě tady se často chybuje. Pokud pijete jen čistou vodu, může se iontová nerovnováha ještě prohloubit. „Organismus využije tekutiny mnohem lépe, pokud zároveň přijme ionty, které pomáhají hydrataci udržet,“ dodává Bebová. Potřeba tekutin navíc roste zhruba o 12 procent s každým stupněm nad 37 °C. Dva litry denně tak při horečce snadno nestačí. Žízeň se navíc hlásí pozdě, takže čekat na ni je špatná strategie. Lepší je popíjet průběžně, po menších doušcích. Přírodní minerální vody nejsou strašák, ani pokud se léčíte s vysokým krevním tlakem. „Naopak, minerálky s obsahem hořčíku nebo draslíku mohou léčbu vhodně doplňovat,“ uvádí internista a kardiolog prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., předseda Fóra zdravé výživy. Upozorňuje také na to, že některá močopudná léčiva mohou hladiny těchto minerálů nebezpečně snižovat. Správně zvolený pitný režim dokáže průběh nemoci znatelně zkrátit a zmírnit. Hydratace a minerály jdou při horečce ruku v ruce. Nechutenství k nemoci patří, přece jen tělo má v tu chvíli jiné starosti než trávení složitých jídel. Podle MUDr. Veselé mohou těžká, tučná nebo nadýmavá jídla nevolnosti zhoršit. Lepší volbou jsou lehce stravitelná jídla. Polévky, vývary, kaše, jogurty, pyré, měkké ovoce nebo jednoduché sacharidové přílohy. Vývar dodá tekutiny, sůl i trochu energie. Zředěné ovocné šťávy pomohou s rychlými cukry, pokud nemáte chuť k jídlu. A pokud tělo jídlo nechce vůbec? Jeden až dva dny bez pevné stravy mu neublíží. Samo si řekne, kdy je čas znovu začít. Tohle téma se často podceňuje. „Sebelepší lék nemusí fungovat správně, pokud ho zapijete nevhodným nápojem,“ upozorňuje ale prof. Piťha. Nejlepší volbou je neperlivá voda nebo slabě až středně mineralizovaná minerálka pokojové teploty. Sycené nápoje mohou zvýšit kyselost žaludku a některé léky znehodnotit ještě před vstřebáním. Pivo, mléko nebo ovocné džusy typu grep nebo pomeranč patří na seznam nevhodných kombinací. Pozor i na čaje! Pamatujte, že sázkou na jistotu je prostě voda. Černý a zelený čaj obsahují kofein a další látky, které mohou účinky léků zesilovat nebo naopak tlumit. U bylinných čajů platí totéž a ovocné často obsahují ibišek, který může ovlivnit vstřebávání léčiv.  Většinu virových onemocnění zvládnete doma. Jsou ale situace, kdy není na co čekat. Pokud horečka trvá déle než tři dny, je extrémně vysoká, nereaguje na léky nebo ji doprovází zvracení, silná bolest hlavy, břicha či na hrudi, ztuhlá šíje nebo poruchy vědomí, vyhledejte lékaře. Stejně tak v případě, že nemocný nezvládá přijímat tekutiny. U dětí a seniorů může být problém už několik hodin bez dostatečného pití. Dehydratace totiž patří k nejčastějším komplikacím, které nemoc zbytečně prodlužují a zhoršují její průběh. AquaLife Institute je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organismu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim. Podporuje také vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví. Zdroj: AquaLife Institute, mojezdravi.cz