Rok bez prověrky u nejcitlivějších údajů
Španělský El Español s odvoláním na americkou televizi MS NOW a její dva obeznámené zdroje uvádí, že Harpová opakovaně odmítala požádat o rutinní bezpečnostní prověrku. Důvody jejího odmítání nejsou známy. Podle týchž zdrojů musel nakonec zasáhnout sám Trump — poté, co mu právní poradce Bílého domu a bezpečnostní úředníci vyjádřili znepokojení nad tím, jak blízko k prezidentovi se neprověřené osoby dostávají. El Español ↗Jde o formulář SF-86, tedy rozsáhlý dotazník o předchozích bydlištích, finanční historii a zahraničních kontaktech, který spouští federální prověřování minulosti. Harpová jej podle uvedených zdrojů v posledních měsících vyplnila a prověrku už absolvovala. Rakouský Der Standard k tomu dodává, že má stálé místo na palubě vrtulníku Marine One a že si jménem prezidenta vyměňuje textové zprávy s hlavami států a vlád z celého světa. Der Standard ↗
Právě tato část je jádrem problému. Italský Il Fatto Quotidiano cituje zjištění reportérů New York Times Shawna McCreeshe a Maggie Habermanové — ti neuvádějí, kterým lídrům ani o čem Harpová psala, ale celé to označují za „informační kanál tvořený jedinou ženou, který funguje zcela mimo obvyklý řetězec velení". Il Fatto Quotidiano ↗
„Lidská tiskárna": co Harpová skutečně dělá
Přezdívku dostala proto, že za prezidentem nosí přenosnou tiskárnu. Trump dává přednost papíru, takže mu Harpová tiskne články, příspěvky ze sociálních sítí a zprávy. Podle zdrojů, které cituje El Español, mezi ně patří i citlivé podklady, příznivé zpravodajství, výsledky průzkumů z pochybných zdrojů a vzkazy od Trumpových důvěrníků, kteří se snaží získat jeho pozornost. Jeden ze zdrojů uvedl, že mu často „předkládá věci, které nebyly prověřeny". El Español ↗Harpová zároveň patří k hrstce lidí s přístupem k prezidentovu účtu na Truth Social. Německá ZDF s odvoláním na dokumentární film o kampani z roku 2024 uvádí, že Harpová zapisuje Trumpem diktované příspěvky včetně velkých písmen, která jsou pro jeho styl typická. Stanice zároveň připomíná, že tím se její role spíše podceňuje — ve skutečnosti je to ona, kdo kontroluje tok informací k prezidentovi. ZDF ↗
Švýcarská NZZ doplňuje dva případy z reportáže Wall Street Journal, které ukazují, co takový přístup znamená v praxi. Zveřejnění rasistického videa zobrazujícího Baracka a Michelle Obamovy jako opice se podle této reportáže připisuje právě Harpové a měla být zapojena i do obrázku Trumpa vygenerovaného umělou inteligencí jako postavy podobné Ježíši, která uzdravuje lidi. Ani jedno sama nekomentovala. NZZ ↗
Jedna věta senátora a exploze Bílého domu
Do širokého povědomí se Harpová dostala 18. srpna. Demokratický senátor za Georgii Jon Ossoff na předvolební akci prohlásil, že Trump svou práci dělat nechce a raději bude „stavět svůj taneční sál a cestovat s Natalie v tom zdánlivě nechráněném létajícím paláci, který dostal darem od emíra Kataru". FAZ ↗Narážel na dvě věci najednou. Na letadlo Boeing, které Trump dostal jako dar, a na to, že Harpová patřila k hrstce lidí, které si prezident vzal s sebou, když 8. července po summitu NATO v Ankaře tajně přestoupil do menšího vojenského stroje. Důvodem bylo podle El País to, že tajná služba vyhodnotila možnou íránskou hrozbu. Ministr zahraničních věcí Marco Rubio i ministr financí Scott Bessent zůstali na palubě Air Force One, které sloužilo jako návnada. El País ↗
Reakce byla podstatně ostřejší než samotná otázka. Když se reportérka CNN Kristen Holmesová Trumpa na Ossoffova slova zeptala, oficiální účet Bílého domu ji na síti X obvinil z „úderu pod pás" a napsal, že její děti jednou na tu „odpornou a nelidskou otázku" narazí a bude jim hanba. Komunikační ředitel Steven Cheung se uchýlil k vulgárním urážkám senátora. BBC ↗
Proč to Evropa rozebírá víc než my
V našem monitoringu evropských RSS zdrojů téma od 18. do 21. srpna zpracovalo 49 médií v devatenácti zemích — kromě BBC, Le Monde, Spiegelu, FAZ, ZDF a NZZ také El País, El Mundo, La Repubblica, Der Standard, RTV Slovenija, Index.hr, Expressen, Aftonbladet, de Volkskrant či černohorské Vijesti. Rámování se přitom liší. NZZ a slovinská RTV kladou důraz na kontrolu přístupu k prezidentovi, švédský Expressen na varování, že věc je „smrtelně vážná", zatímco belgické a nizozemské tituly šly spíš po osobní linii.Slovenská a česká média téma zaznamenala, ale v jiné fázi. SITA 18. srpna popsala hádku v Oválné pracovně SITA ↗ a iDNES o den později přinesl profil s přezdívkami „lidská tiskárna" a „prezidentův dudlík". iDNES ↗ To nejpodstatnější však přišlo až 20. a 21. srpna — chybějící prověrka, zprávy světovým lídrům prezidentovým jménem i to, že Harpová podle CNN prohlašuje, že se zodpovídá přímo prezidentovi, ne těm, kdo jsou na papíře jejími nadřízenými. Il Fatto Quotidiano ↗ Irský The Irish Times shrnul, proč táž blízkost část Trumpova okolí fascinuje a část frustruje. The Irish Times ↗
Pro evropské vlády to není drb. Pokud zpráva z Washingtonu přišla premiérovi či prezidentovi kanálem mimo obvyklou diplomatickou linku, je legitimní otázka, kdo ji napsal a kdo za ni odpovídá.
Limity tohoto pohledu
Velká část toho, co o Harpové víme, stojí na anonymních zdrojích a na knize reportérů New York Times Maggie Habermanové a Jonathana Swana o prvním roce Trumpova druhého mandátu. BBC to říká otevřeně — o Trumpových názorech na Harpovou víme převážně z druhé ruky. Sama Harpová se veřejně nevyjadřuje a Bílý dům ji označil za „důvěryhodnou a ceněnou" členku týmu.Druhá věc je tón. Značná část evropského pokrytí se soustředila na spekulace o povaze jejího vztahu s prezidentem, na její věk, vzhled a na to, co si o tom myslí Melania Trumpová. Ty spekulace nikdo nedoložil a s otázkou bezpečnostní prověrky nesouvisejí. Trumpův tábor jich zároveň využil k tomu, aby celou kritiku odsunul jako sexismus — čímž se institucionální otázka pohodlně ztratila.
A do třetice, Ossoff není nestranný pozorovatel. Je to demokrat uprostřed kampaně, který si vybral formulaci s dvojsmyslem. Že jeho poznámka spustila řetěz zjištění o prověrce a o komunikaci s lídry, je vedlejší efekt, ne jeho zásluha.
Co sleduje hotinfo
Zda Bílý dům oficiálně potvrdí nebo popře, že Harpová komunikovala prezidentovým jménem s hlavami států, a zda uvede se kterými.Zda se některá evropská vláda ozve s otázkou, jakým kanálem k ní zprávy z Washingtonu chodily.
Kdy přesně Harpová prověrku dostala a zda to Bílý dům doloží konkrétním datem — zatím máme jen tvrzení zdrojů, že se tak stalo „v posledních měsících".
Zda některý z kongresových výborů s dohledem nad Bílým domem věc otevře formálně.
Zda slovenské a české redakce doplní institucionální vrstvu, nebo téma uzavřou jako washingtonský drb.







