Předmětem otázky není cena, ale kalendář. Prsten předal prezident Antverpského světového diamantového centra (AWDC) americkému velvyslanci v Belgii Billovi Whiteovi 28. června jako dar ke 250. výročí nezávislosti Spojených států. 24. července — o dvacet šest dní později — zařadila Trumpova administrativa evropské přírodní diamanty mezi výjimky z cel uvalených v řízení podle sekce 301. Sektor se tím po šesti měsících vrátil k nulové celní sazbě, kterou měl předtím. AWDC ↗ Het Laatste Nieuws ↗
„Vypadá to přinejmenším jako velmi průhledný pokus o podplácení," píší v dopise z 10. srpna senátorka Elizabeth Warrenová z Massachusetts a senátor Richard Blumenthal z Connecticutu. Belgický De Morgen jejich formulaci shrnul jako „karikaturní korupci". Dopis je adresován prezidentovi AWDC Isidorovi Mörselovi a klenotníkovi Davidovi Gotlibovi, který prsten vyrobil. De Morgen ↗ list senátorov ↗
Kdo tu vlastně riskuje
Dopis nemíří na Bílý dům, ale na zástupce antverpského diamantového sektoru — a to je na celé věci podstatné. Senátoři varují, že dar vyvolává otázky podle amerického federálního zákona o podplácení a že adresátům mohou hrozit trestní sankce. Tento rámec přitom může dopadnout na nabízejícího i přijímajícího, pokud by se prokázalo, že šlo o protiplnění za úřední rozhodnutí. Common Dreams ↗Senátoři zároveň připomínají ústavní klauzuli o emolumentech, podle níž prezident nesmí bez souhlasu Kongresu přijímat dary od cizích států. Právě zde však vzniká právní otázka: AWDC je zájmové sdružení odvětví, nikoli státní orgán. Jde zatím o argument senátorů, ne o zjištěné porušení — nikdo z dotčených nečelí obvinění. Common Dreams ↗
Do 24. srpna mají adresáti dopisu odpovědět na sérii otázek: jakou měl prsten skutečnou hodnotu, kdo ho zaplatil a zda se před oznámením celní výjimky vedly s americkou administrativou jakékoli rozhovory o clech. Reuters cez AOL ↗
Bílý dům odmítá, že by dar ovlivnil celní rozhodnutí — mluvčí Kush Desai to veřejně popřel. Formální odpověď na dopis zatím senátoři nedostali a nereagovalo ani AWDC. Sdružení už dříve uvedlo, že k jednáním o clech poskytovalo podklady Evropské komisi a samo u americké administrativy nelobbovalo. Common Dreams ↗ Euronews ↗
Proč to sledovat ze střední Evropy
Antverpy jsou i po přesunu části broušení do Indie stále hlavním evropským uzlem obchodu se surovými diamanty. Případ je proto zajímavý i mimo americkou domácí politiku: ukazuje, jaké politické riziko vzniká, když se sektorový dar americkému prezidentovi časově potká s celní výjimkou, o kterou totéž odvětví stálo. Pokud by americké orgány dospěly k závěru, že ty dvě věci spolu souvisejí, důsledky by se netýkaly jen Washingtonu, ale i evropských aktérů, kteří dar připravili.Sekce 301, v jejímž rámci výjimka padla, je přitom nástroj, kterým Washington tlačí na obchodní partnery napříč Unií. Belgický případ tak není jen o jednom prstenu — je i o tom, jak se v takovém celním režimu chovají jednotlivá odvětví, když obchodní politiku za členské státy vyjednává Evropská komise.
