Švédsko kupuje HIMARS, servis převezme Finsko. Helsinky ho k nákupu podle vlastního ministra rok přemlouvaly

Švédsko se v pondělí rozhodlo koupit od Spojených států raketomety HIMARS. Jde o víc než deset odpalovacích jednotek, což podle ministra obrany Påla Jonsona odpovídá polovině praporu, za víc než sedm miliard švédských korun, což je zhruba 630 milionů eur, a první kusy mají dorazit už příští rok. SVT ↗

Zajímavější než samotný nákup je ale to, co se kolem něj dojednalo. Munici k systému mají vyrábět švédské továrny a výcvik i technickou údržbu má převzít Finsko. Smlouvu podepsali v Uppsale švédský ministr obrany Pål Jonson a jeho finský protějšek Antti Häkkänen společně. Expressen ↗

Munice je větší problém než odpalovací zařízení

Raketomet sám o sobě není vzácné zboží. Vzácná je munice do něj, a té je ve světě nedostatek. Právě proto se ve stejný den podepsala i dohoda o záměru mezi švédským Saabem a americkým Lockheedem Martinem, že se přesná střela PrSM s dosahem pět set kilometrů bude vyrábět přímo ve Švédsku. Bez toho by Švédsko mělo odpalovací zařízení, ale čekalo by ve frontě na náboje. SVT ↗

Ta fronta je přitom reálná. Podle švédských zpráv existují informace, že Spojené státy zadržují dodávky některé munice k HIMARS pro vlastní potřebu. Kupovat americký systém a spoléhat se přitom na americké sklady je tedy riziko, které Stockholm zjevně nechtěl podstoupit. Dagens Nyheter ↗

Finsko si zákazníka rok přemlouvalo

Nejzajímavější část příběhu ale není švédská. Finský ministr obrany Häkkänen to v pondělí řekl deníku Helsingin Sanomat otevřeně a noviny to daly rovnou do titulku: Finsko podle něj rok lobbovalo u Švédska, aby si koupilo těžké raketomety kompatibilní s těmi finskými. Použil přitom formulaci, která stojí za zapamatování: „Technika zemí zázemí se v NATO používá ve prospěch zemí první linie." Helsingin Sanomat ↗

Důvod je věcný. Finsko má americké pásové raketomety MLRS, které používají stejnou munici jako HIMARS, a má i útvary, které s raketovým dělostřelectvem umějí zacházet dlouhá léta. Švédsko podobný systém nikdy nemělo a znalost si musí vybudovat od nuly. Finsko mu ji nabídlo - a tím se stalo nezbytnou součástí švédské výzbroje. SVT ↗

Häkkänen k tomu pro finskou veřejnoprávní televizi dodal, o co Helsinkám jde v širším záběru. Chtějí, aby co nejvíc zemí používajících americké raketomety soustředilo servis právě do Finska. „A teď je Švédsko první, které do toho jde. Posiluje to naši obrannou průmyslovou základnu a zvyšuje naši technologickou odbornost," řekl. Přesnější odhad ekonomického přínosu pro Finsko zatím není. Yle ↗

Servisní centrum zaplatily stíhačky

To centrum, o které tu jde, nevzniklo tento týden. Finská armáda, finská technologická firma Insta a Lockheed Martin se na něm dohodly koncem června 2026 a staví se v prostorách Insty v Tampere. Jde o první evropské servisní centrum pro systém řízení palby raketometů M270A2 a HIMARS - tedy ne pro celý systém, ale pro jeho řídicí část. Lockheed Martin ↗

A tady je detail, který celý postup vysvětluje. Lockheed Martin centrum označuje za součást nepřímé průmyslové spolupráce navázané na finský nákup stíhaček F-35. Finsko tedy průmyslový přínos z jednoho velkého nákupu nasměrovalo do infrastruktury pro úplně jinou zbraň - a prvního zákazníka si k ní našlo u souseda. Defence Industry Europe ↗

Norsko se rozhodlo jinak

Švédsko vybíralo mezi americkým HIMARS a jihokorejským systémem K239 Chunmoo. Norsko si začátkem letošního roku vybralo ten korejský. Severská trojice tedy nemá jednotné řešení, a právě v tom je finský tah čitelný: kompatibilita není samozřejmost, o kterou není třeba usilovat, ale výsledek konkrétního lobbování. Dagens Nyheter ↗

Estonsko si všimlo především toho, co z dohody vyplývá pro region - že údržbu a opravy švédských systémů bude dělat Finsko. Postimees ↗

Dva modely, jak ze zbrojení udělat domácí průmysl

Pro českého a slovenského čtenáře je na tom zajímavá ta srovnávací rovina, protože doma se dělá totéž, jen jinak.

Česko jde cestou produktu. Ministerstvo obrany uzavřelo loni se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun a za osm měsíců letošního roku za dalších zhruba 33 miliard, většinu s domácími podniky. Firma STV Group loni dosáhla rekordních tržeb a vyváží devadesát procent produkce, největší holding CSG přes devadesát pět procent, převážně do zemí NATO. Nejžádanější jsou 155milimetrové granáty, jejichž nasazení ale limituje nedostatek vhodných náplní. ČT24 ↗

Slovensko se zatím pohybuje o stupeň níž a nabízí spolupráci. Začátkem září nabídlo Bulharsku spolupráci na muničních technologiích v rámci V4. HN ↗

Přečtěte si také: Policie zmařila útok napalmem na slovenskou výrobnu dronů. Pět dní předtím hořely tři evropské zbrojovky

Rozdíl oproti Finsku je v tom, co se prodává. České firmy prodávají výrobek, a když spojenec změní dodavatele, zakázka je pryč. Finsko se pokouší prodat pozici - servisní centrum, které je v Evropě zatím jediné svého druhu. Nikdo nemusí jít právě do něj, přesně to je ale Häkkänenův deklarovaný cíl, a Švédsko je první země, která se pro něj rozhodla. I proto to Helsinkám stálo za rok přemlouvání.

Limity tohoto pohledu

Ekonomický přínos pro Finsko zatím nikdo nevyčíslil, sám Häkkänen říká, že přesnější odhad není. Zatím jde o dohody o záměru a deklarace, ne o hotové kontrakty s objemy - to platí i pro výrobu munice ve Švédsku, kde Saab a Lockheed zatím podepsali záměr, ne smlouvu.

Stejně tak platí, že „první v Evropě" je výhoda dočasná. Nic nebrání tomu, aby podobné centrum vzniklo i jinde, a finský náskok je otázkou let, ne desetiletí.

A nakonec srovnání s Českem a Slovenskem je srovnáním modelů, ne hodnocením. Vyvážet munici v době, kdy je jí ve světě nedostatek, je z krátkodobého hlediska výnosnější než provozovat servisní středisko.

Ilustrační foto: HIMARS při ostré střelbě během cvičení v Estonsku. Foto U.S. Army, public domain.

Co sleduje hotinfo