Aktéři — klepněte pro kontext
Age Check Certification Scheme
Britská certifikační firma, která pro australskou vládu vedla technologický test ověřování věku.
Proč tady: Je autorem studie se spornými citacemi a použití umělé inteligence původně popřela.
Více info →Anika Wellsová
Australská ministryně komunikací, v jejímž resortu zákaz sítí pro děti vznikl.
Proč tady: Studii přivítala jako důkaz, že existuje mnoho fungujících způsobů ověřování věku.
Více info →
Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise.
Proč tady: Otevřela cestu k evropské obdobě australského zákazu, když v květnu 2026 připustila „odklad sociálních sítí" pro děti.
Více info →Deloitte
Jedna ze čtyř největších světových poradenských firem.
Proč tady: Loni vrátila australské vládě část honoráře za zprávu s vymyšlenými prameny a senátorka ji nyní připomíná jako precedens.
Více info →
The Guardian
Britský deník s australskou redakcí.
Proč tady: Jeho vlastní analýza citací celý případ odhalila.
Více info →OpenAI
Americká firma, která vyvíjí ChatGPT.
Proč tady: Metadata jejího modelu zůstala v odkazech studie a usvědčila firmu z použití AI.
Více info →Šest odkazů, které nesedí
Většina studie stojí na vlastních testech existujících technologií. Problém je v jedné kapitole o nových technologiích, která cituje odborné články o možných nových způsobech ověřování věku. Právě v ní našla analýza The Guardian šest chybných odkazů. The Guardian ↗Chyby mají několik podob. Identifikátory DOI, které vedou k pracím, jež neexistují. DOI, které ukazují na jiný článek, než je uvedený. A kombinace jména autora, časopisu a roku vydání, které neodpovídají žádnému známému prameni.
Nejkonkrétnější případ je datovaný. Studie se odvolává na práci, k níž její autoři přistupovali v březnu 2025, ačkoli byla veřejně dostupná až od června. Jeden ze skutečných autorů té práce navíc deníku potvrdil, že osoba, kterou studie uvádí jako jejího hlavního autora, na ní nikdy nepracovala a že obsah práce je ve studii shrnut nesprávně.
Oprava, která měla vlastní chyby
Když se novináři na chyby zeptali, mluvčí firmy Age Check Certification Scheme použití umělé inteligence popřel. „Nepoužili jsme AI při tvorbě zprávy ani citovaných materiálů," uvedl s tím, že každý odkaz byl ověřen jako pravý a relevantní.Firma poté poskytla upřesnění a nové odkazy. I ty obsahovaly chyby, protože roky, jména autorů a názvy časopisů v opraveném seznamu neodpovídaly původním citacím. U jednoho odkazu, který se v uvedeném časopise nedal najít, se firma odvolala na studii Monashovy univerzity. V dokumentu, který na důkaz poslala, se citovaný autor nenacházel.
Použití AI firma přiznala až tehdy, když deník našel ve čtyřech odkazech ve dvou částech zprávy metadata identifikující ChatGPT jako zdroj odkazu. Argumentuje tím, že právě tím své použití modelu zveřejnila, a jelikož byly odkazy podle ní správné, problém v tom nevidí. Model podle ní sloužil k tomu, aby některé odstavce přepsal stručněji.
Hrstka chyb, nebo problém?
Resort komunikací uvedl, že se podněty zabývá. Na senátním slyšení 14. srpna jeho úředníci řekli, že se s firmou sešli a ta chyby vysvětlila tím, že odkazy, které v době vydání fungovaly, se mezitím rozpadly. Úředníci to sami neověřili s tím, že zpětná kontrola by byla velmi náročná, a mluvili o hrstce chyb na 26 stranách citací u tisícistránkové zprávy. The Guardian ↗Nezávislá senátorka Fatima Paymanová to vidí jinak a připomíná loňský případ. Vláda by podle ní měla od dodavatele žádat omluvu i vrácení peněz. The Guardian ↗
Ten precedens je konkrétní. Loni v říjnu vrátila společnost Deloitte australskému resortu práce část honoráře ze zakázky za zhruba 440 tisíc australských dolarů. Její zpráva o automatizovaných sankcích v sociálních dávkách obsahovala odkazy na neexistující práce, které vygeneroval model GPT-4o, a mezi vymyšlenými prameny byly i studie připsané skutečné profesorce práva, která je nikdy nenapsala. Fortune ↗
Proč je právě tato kapitola riziková, naznačuje experiment zveřejněný loni v časopise JMIR Mental Health. Autoři nechali model GPT-4o napsat šest přehledů odborné literatury a zjistili, že 19,9 procenta všech citací bylo zcela vymyšlených. Z těch, které na první pohled působily reálně, mělo dalších 45,4 procenta bibliografické chyby, nejčastěji neplatný nebo nesprávný identifikátor DOI. Spolehlivost přitom klesala u témat s menším pokrytím výzkumem. Jde o psychiatrii, ne o ověřování věku, takže o důkaz pro australský případ nejde. Shoduje se však typ chyby i podmínka, za níž vzniká: neplatné DOI u tématu, k němuž je málo literatury. EurekAlert (JMIR Mental Health) ↗
Proč to není australský problém
- Finsko ukazuje, jak zákaz mobilů vypadá po roce provozu — i s vedlejším účinkem. Helsingin Sanomat píše, že nové „kapsy na mobily" dramaticky změnily přestávky ve školách, a v témž titulku dodává druhou polovinu: někteří žáci zůstávají o přestávce sami. Švédský zákaz z ranní vlny se tak dá porovnat se zemí, která tím už prošla. Helsingin Sanomat ↗
- A z amerického procesu proti Metě zaznělo přesně to, co u australského zákona chybělo — svědek pod přísahou. Estonský Postimees referuje, že zatímco Meta před soudem tvrdí „chráníme děti", její bývalý inženýr na lavici svědků vypověděl, že bezpečnostní nástroje byly ve skutečnosti navrženy tak, aby selhaly. Jde zatím o výpověď jedné strany sporu, nikoli o soudní závěr. Postimees ↗
- Severské země chystají společnou politiku k sítím pro děti. Islandská veřejnoprávní RÚV hlásí, že se připravuje samonordická linie k tomu, jak sociální sítě používají děti a mládež — tedy přesně ten typ regulace, pro který Austrálie právě dodala zpochybněný odborný podklad. RÚV ↗
- Švédsko mezitím regulaci nezačíná, ale spouští. Celostátní zákaz mobilů ve školách platí od 1. srpna 2026: žáci od 7 do 16 let odevzdávají telefony do konce vyučování, výjimky jsou jen ze zdravotních důvodů a stát na to dal 95 milionů korun letos a 100 milionů příští rok. Komentátorka Dagens Nyheter to v den návratu do lavic shrnula větou, že švédské děti jsou konečně nuceny být bez mobilu. Dagens Nyheter ↗
Evropa australský zákon nesleduje z dálky, ale připravuje jeho obdobu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v květnu 2026 připustila „odklad sociálních sítí" pro děti a ohlásila možný legislativní návrh. Euronews ↗
Odborný panel Komise předal doporučení 13. července 2026 a navrhl přístup odstupňovaný podle věku. Děti do 13 let by podle něj měly mít na sítě přístup jen se souhlasem rodičů nebo pro vzdělávací účely. Zpráva panelu (Evropská komise) ↗ Komise zároveň tlačí na členské státy, aby evropskou aplikaci na ověřování věku zpřístupnily do konce roku 2026. Evropská komise ↗
K 11. květnu 2026 připravovalo nebo zvažovalo vlastní úpravu 23 z 27 členských států, liší se však věkovou hranicí i tím, na které služby by měla dopadnout. interface ↗
Jak těžko se takový zákon píše, ukázala Francie. Zákaz sítí pro mladší patnácti let měl platit od září, ale ústavní rada ho 14. srpna zrušila jako zásah do svobody projevu, který není přiměřený ani nezbytný. Prezident Emmanuel Macron následně požádal premiéra o právně odolnější verzi. Conseil constitutionnel ↗
Australský test přitom pro Evropu není okrajový dokument. Byl to první velký pokus změřit, zda technologie na odhad věku vůbec fungují, a Brusel se na australský model přímo odvolává. Biometric Update ↗
Nic z toho neříká, že ověřování věku nefunguje nebo že australský zákon je špatný. Chyby jsou v jedné kapitole tisícistránkové zprávy a firma trvá na tom, že citace nevymyslel model. Odborník na regulaci z Australian National University Christian Downie však upozorňuje na to podstatné. Pokud se v podkladech pro vládu objeví nepravé citace, ať už od AI, nebo bez ní, může to vést ke špatným rozhodnutím a nahlodat důvěru v instituce. A bez ní se zákon omezující děti obhajuje mnohem hůř. The Guardian ↗
