Mandát postavený na jedné porážce
Pašinjanův kurz na Západ není ideologický projekt, ale důsledek traumatu. Když Ázerbájdžán v září 2023 obsadil Náhorní Karabach a vyhnal přes sto tisíc etnických Arménů, Rusko — dlouholetý bezpečnostní spojenec Arménie, které mělo v regionu i vlastní mírové síly — nezasáhlo. Pašinjan z toho vyvodil důsledky: v roce 2024 zmrazil účast v Moskvou vedené organizaci CSTO, parlament později schválil zákon o zahájení přístupového procesu do EU a uskutečnil se první summit Arménie – EU. Európsky parlament ↗Vítězství má však i stinnou stránku. Hlavní rival, rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, vedl kampaň z domácího vězení — stíhají ho za údajné podněcování ke svržení vlády, což odmítá jako politický proces; kandidátku nakonec vedl jeho synovec Narek. Těsně před volbami úřady zadržely šest kandidátů Silné Arménie a opozice tvrdila, že zadrženi byli i další její podporovatelé. Pašinjanův mandát je tedy silný, ale kontext zatýkání vyvolává otazníky o férovosti souboje. Politico Europe ↗
Moskva: tlak a hrozba „ukrajinským scénářem"
Týden před volbami Kreml přitlačil. Vladimir Putin varoval, že Arménie může skončit jako Ukrajina — s argumentem, že i válka na Ukrajině údajně začala pokusy o vstup do EU, a s odkazem na neslučitelné potravinové normy a pravidla pro GMO, které by Moskvu „přinutily" utlumit ekonomické vazby. Exprezident Dmitrij Medvedev hovořil o tom, že Pašinjan vede zemi cestou „banderovské Ukrajiny". Lídři členských států Euroasijské hospodářské unie (EAEU) pohrozili pozastavením arménského členství a požadovali, aby Jerevan vypsal referendum o volbě mezi EU a EAEU. United24 Media ↗Pro slovenského čtenáře je zde známá logika: ekonomická závislost jako páka. Arménie je odkázána na ruský plyn, převody peněz od pracujících v Rusku i na trh EAEU — a Moskva to ví. Washington Post ↗
Trump jako nečekaný hráč
Arménský obrat není jen projektem Bruselu. Nejviditelnějším patronem se stal Donald Trump: v srpnu 2025 v Bílém domě Pašinjan spolu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem za jeho účasti zpečetili dohodu o směřování k míru včetně tranzitního koridoru, který Washington pojmenoval po Trumpovi. Před volbami přidal prezidentský vzkaz „Make Armenia Great Again". Pro Jerevan to může být pojistka, jakou EU nabídnout neumí — ale také připomínka, že nový kurz nestojí jen na hodnotách, ale i na osobní geopolitice v Trumpově stylu. NBC News ↗Moldavsko ano, Gruzie ne
Je lákavé číst arménské volby jako další kamínek do mozaiky „postsovětský prostor opouští ruskou oběžnou dráhu". Realita je členitější. Moldavsko pod prezidentkou Maiou Sanduovou získalo status kandidáta EU, těsně potvrdilo proevropský kurz v referendu a otevřelo přístupové rozhovory. Gruzie šla opačným směrem: vládnoucí Gruzínský sen prosadil zákon o „zahraničních agentech", de facto zmrazil integraci do EU a čelil měsícům protestů. Bělorusko zůstává pevně v moskevském sevření, Ázerbájdžán a středoasijské republiky lavírují. Tagesspiegel ↗Společným urychlovačem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022; v Arménii ji ještě prohloubila neschopnost Moskvy zabránit ztrátě Karabachu. Obraz Ruska jako spolehlivého garanta se tím rozpadl. Směr, kterým se každá země vydá, však určuje tvrdá geografie a domácí politika, nikoli geopolitická setrvačnost. Arménie je vnitrozemský stát sevřený mezi Ázerbájdžánem, Tureckem a Íránem, energeticky závislý a daleko od EU. Pašinjanův mandát je jasný — proměnit ho ve skutečný odchod z ruské orbity bude mnohem těžší než vyhrát volby. Die Zeit ↗
Co sleduje hotinfo
- Oficiální konečné výsledky a zda opozice zpochybní hlasování; hodnocení pozorovatelů OBSE
- Prosincová zpráva EAEU o možném pozastavení arménského členství a zda bude referendum „EU vs. EAEU" skutečně vypsáno
- Podpis finální mírové dohody s Ázerbájdžánem a osud tranzitního koridoru
- Ruská ekonomická odveta (plyn, převody peněz, celní překážky v EAEU)
- Konkrétní další kroky Arménie v přístupovém procesu do EU
