Noví členové Unie by mohli přijít o hlasovací právo na prvních 20 let. Island o tom v sobotu hlasuje, na lístku to nemá

Evropská komise má podle nizozemského deníku NRC pokročilé plány změnit to, co pro nové země znamená členství v Unii: nováčkovi by se dalo odebrat hlasovací právo, pokud by podkopával právní stát, a stačila by k tomu většina ostatních států místo dnešní jednomyslnosti. Opatření by platilo jen pro nové členy, pravděpodobně prvních dvacet let. Island v poradním referendu už v sobotu hlasuje o obnovení přístupových jednání — a tuto podmínku na hlasovacím lístku nemá. NRC ↗

Tři nástroje, které má Komise na stole

Prvním je odebrání hlasovacího práva. Nový členský stát, který by šlapal po základech právního státu a demokracie, by o něj mohl přijít — a tím i o právo veta. Rozhodovalo by se tehdy, když by Komisi podpořila široká většina ostatních zemí, ne všechny. Druhým je zpřísnění podmínek u dotací, protože dnešní mechanismus podle bruselských zdrojů funguje, ale na rychlý zásah v mladém členském státě je příliš pomalý. Třetím je závazek nováčka neblokovat rozhodování v citlivých agendách, ať už na přechodné období, nebo v konkrétních tématech. NRC ↗

Pro ten třetí bod má NRC konkrétní precedens: v letech mezi referendem o brexitu a odchodem Spojeného království se Londýn s Bruselem dohodl, že nebude blokovat rozhodnutí o bankovním dohledu, tedy v agendě, do které roky výrazně zasahoval. V praxi by podle deníku šlo o témata, kde se střetávají regionální rivality — například mezi balkánskými zeměmi. NRC ↗

Samotný směr není tajemství. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová představila v úterý na konferenci chorvatských velvyslanců v Záhřebu čtyři pilíře reformy: vnitřní změny bez úpravy smluv, silnější demokratické pojistky, postupnou integraci místo logiky „všechno nebo nic" a přechodná opatření. „Musíme si být jistí, že dovnitř nepustíme trojské koně," řekla. „Ne dnes, ne za deset ani za dvacet let." Pojistky označila za nutnost, ne za nadstandard. Nové je právě to, co Kosová nahlas neřekla a co popisuje NRC — konkrétní mechanika a dvacetiletá lhůta. Euronews ↗

Proč dosavadní nástroj nikdy nezabral

Odebrat členskému státu hlasovací právo lze teoreticky už dnes, slouží k tomu článek 7 Smlouvy o Evropské unii. Problém je v tom, jak je postavený: konstatovat závažné a přetrvávající porušení hodnot musí Evropská rada jednomyslně, dotčený stát se nepočítá. Teprve potom následuje samotná sankce, o níž se hlasuje kvalifikovanou většinou. EUR-Lex ↗

Ta jednomyslnost je celý háček. Potenciálnímu autokratovi stačí jeden nebo dva spojenci a na lavičku hanby se nedostane. Přesně tak dopadly oba dosavadní pokusy: řízení proti Polsku spustila Komise v prosinci 2017, řízení proti Maďarsku Evropský parlament v září 2018. Polské v květnu 2024 skončilo po změnách, které nová vláda přijala, maďarské dodnes nepostoupilo za první, preventivní fázi. Sankční část článku 7 nebyla nikdy dotažena vůči nikomu. EUR-Lex ↗

Nástroj, který by na Orbána nedosáhl

Tady se reforma láme. Maďarsko v roce 2004 splnilo všechny vstupní podmínky — a nezabránilo to tomu, aby Viktor Orbán jako premiér omezoval soudnictví a svobodný tisk a aby sám blokoval společná rozhodnutí o Ukrajině. Je to učebnicový příklad, který celou debatu vyvolal. Jenže nástroj, který z této zkušenosti vzniká, by se na něj nevztahoval: má platit jen pro nové členské státy. Nejde přitom o aritmetiku lhůty — kdyby se dvacet let počítalo od maďarského vstupu 1. května 2004, krylo by to většinu Orbánovy éry po roce 2010. Rozdíl je v tom, že režim míří dopředu, na země, které teprve přijdou. NRC ↗

Totéž platí pro Slovensko. Jako členský stát od roku 2004 by pod takto popsaný nový režim nespadalo a jeho veto by se tímto nástrojem neměnilo. Nejčastěji používanou praktickou pákou vůči starým členům tak zůstávají peníze — a ta je v slovenském případě známá. Evropský parlament dvakrát na jaře vyzval Komisi, aby vůči Slovensku zvážila mechanismus podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Usnesení sama nic nezmrazují, jsou jen politickým signálem. Komise proceduru nespustila. SITA ↗

Přečtěte si také: Slovensku hrozí zmrazení eurofondů. Ani jeden slovenský europoslanec nepodpořil rezoluci

Co by ta páka znamenala, spočítala v červenci Rada pro rozpočtovou odpovědnost. Při pozastavení plateb v rozsahu srovnatelném s Maďarskem by Slovensko do konce desetiletí přišlo přímo asi o pět miliard eur, tedy téměř o třetinu alokace, s níž model počítá, a celková škoda pro ekonomiku by mohla dosáhnout 6,7 miliardy. Růst by byl podle analytiků Zuzany Múčkové a Erika Bugyiho ročně v průměru o 0,8 procentního bodu pomalejší. Při úplném zmrazení mluví o přímé ztrátě 15,7 miliardy a dalším výpadku asi 5,1 miliardy, tedy celkem přibližně 20,8 miliardy eur. Odpovídá to poměru, že na každá tři pozastavená eura připadá ještě jedno ztracené euro v ekonomice. Aktuality.sk ↗

Rada zdůrazňuje, že nejde o předpověď, ale o modelový scénář postavený na maďarském precedentu. I tak je to užitečné měřítko — Postoj těch 6,7 miliardy přirovnává zhruba k celoročním výdajům státu na školství. Postoj ↗

A že peníze fungují tam, kde hlasovací právo ne, ukazuje právě Maďarsko. Orbán na jaře prohrál volby s Petrem Magyarem, který si kampaň postavil na získání zmrazených miliard zpět. NRC ↗

Černá Hora, které Fico před dvěma dny slíbil podporu

Na koho by tedy nový režim dopadl, jsou země, které teprve přijdou. Podle NRC může Černá Hora vstoupit už za rok a půl, Albánie se svou kandidaturou spěchá a vážně se počítá se vstupem Moldavska a Ukrajiny do deseti let. NRC ↗

Právě tady je slovenská stopa nejkonkrétnější. Prezident Černé Hory Jakov Milatović byl v úterý 25. srpna v Bratislavě a Robert Fico mu vyjádřil plnou podporu při vstupu do Unie do roku 2028. Pravda ↗

Milatović přitom označil slovenskou zkušenost se vstupem za vzor. „V mnoha ohledech je nám vzorem," řekl o Slovensku. Pokud by se plány z NRC promítly do přístupové smlouvy, Podgorica by vstupovala za jiných podmínek, než za jakých vstupovala Bratislava — s hlasem, který jí může většina ostatních na dvacet let odebrat. STVR ↗

Island by se do stejné situace dostal až tehdy, kdyby poradní referendum vedlo k otevření jednání a ta k dohodě o členství. Kosová ve stejném týdnu řekla, že by mohl být připraven na vstup do jednoho až dvou let — a slovenská média právě tuto její větu převzala. SME ↗

Přečtěte si také: Před islandským referendem odvolilo předčasně 41 tisíc lidí

Jak to zní těm, kterých se to týká

Kandidátské země to nečtou jako technickou úpravu. Srbský prezident Aleksandar Vučić si zmínku Kosové o trojských koních vztáhl na Srbsko a reagoval ironicky: kdyby byl cynický a trochu neslušný, řekl by, že Kosová by raději viděla ovce než koně — ale není, tak to neřekne. Ať dělají svou práci a chrání se, dodal. Serbian Monitor ↗

Černohorská strana je smířlivější. Velvyslanec země při Unii podle Euronews pojistky podporuje, pokud budou stát na objektivních kritériích posuzovaných případ od případu. Euronews ↗

Za zpřísněním stojí hlavně Nizozemsko, Německo a Francie. Nizozemský ministr zahraničních věcí Tom Berendsen ve středu v Maastrichtu požadoval etapizovaný přístupový proces s dalšími pojistkami a přechodnými režimy přímo v přístupových smlouvách. Jako příklad uvedl dočasné omezení práva veta nových členů. NRC ↗

Limity tohoto pohledu

Nic z toho zatím není návrh. Konkrétní mechaniku — odebratelný hlas, dvacetiletou lhůtu, spouštěč většinou místo jednomyslnosti — popisuje NRC na základě bruselských zdrojů, které nejmenuje. Komise deníku návrhy nepotvrdila. Prostřednictvím mluvčího odkázala, že je otevřená podnětům, jak proces udělat efektivnější, rychlejší a lépe sladěný s geopolitickou realitou. Veřejně doložené jsou Kosové čtyři pilíře ze Záhřebu, ne čísla.

NRC je nizozemský liberální deník a Nizozemsko patří k nejhlasitějším zastáncům zpřísnění — je tedy blízko zdrojům, které mají na zveřejnění zájem. To zjištěná fakta nevyvrací, ale patří to k obrazu. Zaznívá i věcná obhajoba: postupná integrace dává kandidátům hmatatelné výhody dřív než po vstupu a členským státům pojistku při ratifikaci. Stejně platí, že dvourychlostní Unie není novinka: eurozóna ani Schengen také nezahrnují všechny. Rozdíl je v tom, že ty rozlišují podle agendy, zatímco tady by šlo o rozdíl mezi starými a novými členy.

Komisi ani stále zastoupení Slovenska při Unii jsme sami neoslovili.

Ilustrační foto: sídlo Evropské komise Berlaymont v Bruselu. Autor Romaine, Wikimedia Commons, CC0.

Co sleduje hotinfo