Navzdory sankcím prošlo přes banky více než 6,9 miliardy dolarů. Hlavní kanál do EU měl podle FT vést přes firmu v Maďarsku

Fintechová síť A7, kterou koncem roku 2024 založil v Rusku a Kyrgyzstánu moldavský oligarcha Ilan Šor s podporou ruské státní banky Promsvyazbank, převedla přes mezinárodní bankovní systém nejméně 6,9 miliardy dolarů. Ruské firmy se tak přes krycí společnosti dostaly k platbám v síti SWIFT, z níž byly po invazi na Ukrajinu klíčové ruské banky vyřazeny. Vyplývá to ze statisíců interních dokumentů, které získal britský Financial Times a zveřejnil v pondělí. Financial Times ↗ Část plateb směřovala na vojenské vybavení a na nákupy pro ruské bezpečnostní služby, přičemž hlavním kanálem pro peníze mířící do Evropské unie se podle deníku zdá být firma registrovaná v Maďarsku, kterou nejmenoval. HotNews ↗

Továrna na falzifikáty

Navzdory kryptoměnové fasádě stál celý mechanismus na velmi starém základu. Novinář Financial Times Chris Cook ho v podcastu deníku popsal přímo jako staromódní praní špinavých peněz. Síť zakládala nebo používala krycí firmy v zemích s normálním přístupem k mezinárodnímu bankovnímu systému, na jejich účty posílala peníze a tyto firmy pak platily faktury, které potřebovali ruští klienti. Pokud ruská firma musela zaplatit dodavateli v Číně, v bankovním systému se platba objevila například jako převod společnosti ze Spojených arabských emirátů. HotNews ↗

Když banky žádaly doklad o původu a účelu transakce, nastoupilo to, co deník popisuje jako skutečnou továrnu na falzifikáty. Zaměstnanci měli k dispozici tisíce firemních razítek, z nichž část byla vyrobena a část zkopírována z dokumentů reálných podniků, které o zneužití svých údajů nevěděly. Celní kódy sankcionovaného zboží nahrazovali nejbližšími kódy nesankcionovaných výrobků a z faktur odstraňovali azbuku i jakoukoli jinou ruskou stopu. Rzeczpospolita ↗

Nejnázornější případ se týká pěti stovek nočních zaměřovačů v hodnotě přibližně 510 tisíc dolarů, které síť v únoru 2025 pořizovala pro ruského zákazníka. V dokladech měly být deklarovány jako bezpečnostní sklo. Z interní komunikace vyplývá, že zaměstnanci zvažovali i variantu obuvi, ale usoudili, že by neseděla s historií faktur příjemce, a zůstali u skla. HotNews ↗

Za 1,77 milionu eur síť nakoupila i CNC obráběcí stroje pro společnost Interconsul, kterou Británie sankcionovala v červnu letošního roku a kterou Financial Times spojuje se sítí napojenou na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Rzeczpospolita ↗

Kudy peníze tekly

Deník identifikoval stovku krycích firem, které platby reálně prováděly, a dokumenty zmiňují nejméně další stovku. Nejvíce jich bylo v Hongkongu a ve Spojených arabských emirátech, další v Kyrgyzstánu a Indonésii, přinejmenším tři v Británii. Největším plátcem byla dnes už zrušená kyrgyzská státní společnost, kterou tamní ministerstvo hospodářství založilo v říjnu 2024 a která stihla zpracovat transakce za 2,5 miliardy dolarů. Přes polovina všech zachycených toků skončila nakonec na účtech v Číně a Hongkongu. Rzeczpospolita ↗

V jednotlivých článcích řetězce se objevila jména největších světových bank. Na účty v hongkongské pobočce Standard Chartered přišlo od konce roku 2024 do srpna 2025 asi 1,1 miliardy dolarů, přes First Abu Dhabi Bank odešly platby za více než 1,8 miliardy, do singapurské DBS směřovalo 273 milionů, ke klientům Citigroup 74 milionů a k evropským klientům Deutsche Bank přibližně 18 milionů. Využívány byly podle deníku i účty v JPMorgan Chase. Index ↗

Zábrany začaly fungovat až s odstupem. Standard Chartered si v únoru 2025 všimla, že převody se štěpí na drobné transakce, a účty zablokovala. Část aktivity se pak přesunula do Emirátů. First Abu Dhabi Bank deníku potvrdila, že všechny účty spojené se sítí identifikovala a zavřela. DBS uvedla, že vůči odhalenému klientovi přijala příslušná opatření. Ostatní oslovené západní banky se omezily na obecná prohlášení o odhodlání bojovat proti praní špinavých peněz. Samotná A7 ani Šor na otázky deníku Financial Times neodpověděli. Newsmaker ↗

Maďarská stopa, kterou deník nejmenoval

Pro středoevropského čtenáře je nejcitlivější jedna věta investigativy: pokud jde o nákupy v Evropské unii, hlavním kanálem pro platby do společenství se zdá být jedna firma v Maďarsku. Deník ji nejmenuje a formuluje to opatrně, detaily o její roli nezveřejnil. Budapešťský Index, který zprávu přinesl jako domácí, to shrnul bez okolků už v titulku: ruská síť na praní peněz fungovala i přes Maďarsko a pohybovala obrovskými sumami. Index ↗

Rozsah přitom nemusí být konečný. V uniklých datech zůstává přibližně 17 500 plateb, jejichž hodnotu se nepodařilo určit, a dokumenty obsahují i směnky vydané sítí s nominální hodnotou nad 20 miliard dolarů. Analytik Open Source Centre Zach Tvarozna, který se činností A7 dlouhodobě zabývá, deníku řekl, že nové důkazy ukazují podstatně větší rozsah, než kdokoli dosud předpokládal. Rzeczpospolita ↗

Den předtím, než se sankční seznam zkrátil

Načasování dává celé věci druhou rovinu. Deník investigativu zveřejnil v pondělí a v našem pondělním přehledu evropského tisku o ní stála jedna věta. V úterý ráno Lotyšsko ještě blokovalo kompromis, kterým měli dva ruští miliardáři zmizet ze sankčního seznamu Evropské unie, odpoledne však členské státy dohodu schválily. Sankce vůči přibližně třem tisícům ruských a běloruských osob a subjektů prodloužily o 36 měsíců, tedy do září 2029, a Ališera Usmanova, Michaila Fridmana i další osobu a jeden subjekt ze seznamu vyřadily. Den poté, co deník popsal průmyslové obcházení sankčního režimu, se tedy tento režim o několik jmen zkrátil. SITA ↗

Slovenska se to týká přímo. Deník SME napsal, že Slovensko si v tomto bodě prosadilo své a že za oba miliardáře Robert Fico dlouhodobě loboval. Samo však nebylo: vyřazení Usmanova prosazovalo od začátku září především Francie s odůvodněním národní bezpečnosti, při Fridmanovi se přidalo Lucembursko. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jejich vyřazení za hanebné a neomluvitelné. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna řekl v úterý agentuře Reuters na okraji Valného shromáždění OSN, že Francie musí své jednání vysvětlit, protože vyřazení vysílá velmi špatný signál ve velmi nevhodné době. SME ↗

Přečtěte si také: Spor o vyřazení Usmanova a Fridmana blokuje prodloužení sankcí EU

Samotná A7 není neznámá veličina. Británie ji sankcionovala už v květnu 2025 a pod opatření Evropské unie se postupně dostala i ona, i její stablecoin. Peníze přes banky v Hongkongu, Emirátech i v Evropě přitom tekly dál. Dokumenty, které deník získal, sahají do srpna 2025, takže o tom, co síť dělala později, nevypovídají. Šor se ještě v červenci v rozhovoru pro ruskou agenturu TASS chlubil odolností svého systému slovy, že nabízí firmám a zemím svobodu, protože systém je imunní vůči sankcím. Citát převzal Financial Times ve své investigativě. HotNews ↗

Limity tohoto pohledu

Investigativa stojí na uniklých interních dokumentech jedné společnosti a Financial Times sám upozorňuje, že část plateb neumí ocenit. Firmy a banky, které se v řetězci objevily, nejsou automaticky spolupachateli. Samotné zpracování platby nedokazuje, že banka o obcházení sankcí věděla. First Abu Dhabi Bank podezřelé účty prověřila a zavřela, Standard Chartered je zablokovala. Maďarská firma není pojmenována, takže o jejích vlastnících ani o tom, zda o povaze plateb věděla, zatím nevíme nic. Ačkoli se zdroje shodují na klíčových číslech, v detailech vlastnické struktury A7 se rozcházejí, proto je tento text neuvádí. Rzeczpospolita ↗

Co sleduje hotinfo