Na střelnici v Černé Hoře zahynuli tři instruktoři. Podezřelý si tam podle policie pronajal zbraň, nový zákon platil dvanáct dní

Na střelnici u Danilovgradu ve střední Černé Hoře zahynuli v pondělí odpoledne tři zaměstnanci — dvacetiletý Nemanja Kapor, o čtyři roky starší Petar Globarević a sedmašedesátiletý Momir Radonjić. Černohorská policie z jejich zastřelení podezřívá třicetiletého ruského občana Mihaila Šabunjina a podle jejích prvních informací si na téže střelnici toho dne pronajal zbraň. Vláda vyhlásila první a druhý září za dny smutku a v Danilovgradu odložila začátek školního roku na čtvrtek. Vijesti ↗ N1 ↗

Vijesti popisují útok po částech, majitel měl přežít, protože spal

Podle ředitele Správy policie Lazara Šćepanoviće se střelba odehrála kolem 16.45. Měl nejprve absolvovat střelbu na střelnici, poté vejít do objektu a zabít tři lidi. „Jde o nebezpečnou osobu, která si s sebou vzala určitý počet kusů munice a střelnou zbraň. Je to potenciální nebezpečí, je to aktivní hrozba," řekl Šćepanović novinářům. Vijesti ↗

Podrobnější rekonstrukci zveřejnily Vijesti podle vlastních zdrojů. Útočník měl nejprve na střelnici vypálit několik ran na instruktora Globareviće a poté ho střelit do hlavy. Následně se měl vrátit do části objektu, která slouží k pronájmu zbraní, a zabít Radonjiće a nakonec nejmladší oběť, Kapora. Do všech tří měl vystřelit opakovaně. Útok podle deníku přežil majitel střelnice, který spal v jedné z místností. Zdroj zapojený do vyšetřování deníku řekl, že podezřelý střílel ze dvou zbraní najednou, oběma rukama, ale neupřesnil, zda to bylo během činu, nebo to kamery zachytily během tréninku. Vijesti ↗

Ze střelnice měl podle Vijesti odejít s několika ukradenými zbraněmi a municí. Policie uvedla, že uprchl černým Seatem Cordoba, který patřil otci jedné z obětí. Auto našla na louce u obce Rogami na území Podgorice, tedy mimo Danilovgrad. Vijesti ↗

Jedenáct hodin pátrání a spor o to, zda mají děti jít do školy

Policie vyzvala obyvatele, aby zůstali doma, a zavedla blokády v několika městech. Později oznámila, že se podezřelý přesunul z Podgorice do Herceg Novi taxíkem a že je na tomto území nasazena i speciální jednotka s podporou vrtulníku Armády Černé Hory. Vijesti ↗

Krátce před půl čtvrtou ráno v úterý ho v lese nad hercegnovským sídlištěm Topla obklíčili příslušníci speciální a zvláštní jednotky policie spolu s pohraniční policií. „Když byl obklíčen a ocitl se v bezvýchodné situaci, otevřel palbu směrem na policisty a poté spáchal sebevraždu použitím střelné zbraně," uvedla Správa policie. Od prvních výstřelů na střelnici tak uplynulo téměř jedenáct hodin. Vijesti ↗

Právě tato délka vyvolala během noci spor, který se netýkal policie, ale škol. Vláda odložila začátek školního roku jen v Danilovgradu, ačkoli pátrání a blokády probíhaly i v Podgorici a dalších městech. Neformální občanské hnutí STEGA to označilo za rozporný signál. „Pokud je občanům nařízeno, aby kvůli ozbrojenému a nebezpečnému člověku zůstali doma, pak nelze od rodičů očekávat, že bez jasného bezpečnostního posouzení pošlou děti do ulic a do škol," napsalo hnutí. Žádalo, aby ministerstvo školství a policie zveřejnily, které oblasti jsou ohrožené, a aby se výuka odložila všude, kde probíhá pátrání. „Děti nesmějí být testem toho, jak stát vyhodnocuje bezpečnost," dodalo. Vijesti ↗

Prezident Jakov Milatović uvedl, že ho zpráva „hluboce otřásla a zmrazila", předseda parlamentu Andrija Mandić vyzval k opatrnosti a premiér Milojko Spajić oznámil dny smutku. Vijesti ↗ Danas ↗

Zákon, který platil dvanáct dní

Černá Hora přepisovala zbraňovou legislativu pod tlakem dvou masakrů. Dvanáctého srpna 2022 zastřelil na Cetinji Vuk Borilović deset lidí včetně dvou dětí. Prvního ledna 2025 tam Aco Martinović zabil dvanáct lidí, opět i dvě děti, čtyři těžce zranil a poté spáchal sebevraždu. Byl to nejhorší masakr v dějinách země. Tentýž Lazar Šćepanović, který nyní vedl pátrání v Herceg Novi, tehdy uvedl, že Martinović byl policii známý — v roce 2022 u něj našli zbraně bez licence a dostal tři měsíce vězení, trest však nebyl vykonán, protože se odvolal. Balkan Insight ↗

Vláda tehdy zareagovala rychle. Spajić vyhlásil dvouměsíční amnestii pro držitele nelegálních zbraní a slíbil přísnější tresty, po třech týdnech lidé odevzdali 1 535 kusů. Odborový svaz policie přitom odhadoval, že v zemi s přibližně 600 000 obyvateli je v oběhu až 100 000 nelegálních zbraní. RFE/RL ↗

Nový Zákon o zbraních a munici nabyl účinnosti 19. srpna 2026, tedy dvanáct dní před střelbou v Danilovgradu. Zvýšil věkovou hranici pro získání zbrojního průkazu z osmnácti na jednadvacet let, zkrátil platnost povolení z deseti let na pět a přebírá evropskou směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní. Podle Večernjih novostí ho parlamentní většina schválila v pátek minuty před půlnocí a bez rozpravy, což pobouřilo opozici, myslivce i sportovní střelce. Zákon se dotýká přibližně 70 000 legálních držitelů zbraní. Večernje novosti ↗

Podstatné je, co z toho dopadá na případ v Danilovgradu. Zákon výslovně upravuje i „poskytování služeb sportovně-rekreační střelby" a povolení k zbrani podle něj mohou získat jen občané a osoby s trvalým pobytem. Pronájem zbraně na střelnici je však jiná cesta k nabité zbrani než její vlastnictví — a podzákonné předpisy, které mají nový zákon naplnit, se podle jeho vlastního znění mají přijmout až do roka od nabytí účinnosti, tedy do srpna 2027. Sjever Crne Gore ↗

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by střelnice porušila jakýkoli předpis. Otázka, kterou si Černá Hora po tomto případu zřejmě položí, zní jinak: zda režim, který se tři roky soustředil na to, kdo smí zbraň vlastnit, dostatečně pokrývá i situace, kdy ji člověk dostane do ruky na hodinu a bez vlastního průkazu.

Ruská komunita, jíž se od listopadu změní pravidla

Ruské občanství podezřelého je v Černé Hoře politicky citlivý detail, ne vysvětlení motivu. Od začátku plné invaze na Ukrajinu tam vzniklo přes 5 800 firem vlastněných Rusy a jen mezi únorem 2022 a červencem 2023 dostali ruští občané 29 294 povolení k přechodnému a trvalému pobytu, zatímco v roce 2021 jich bylo 6 343. Podle údajů citovaných v letech 2025 a 2026 mělo v zemi žít přibližně 21 000 Rusů s platným pobytem. Balkan Insight ↗

Od prvního listopadu 2026 budou ruští občané ke vstupu a pobytu v Černé Hoře potřebovat vízum. Vláda o tom rozhodla nařízením 23. července, tedy více než měsíc před střelbou, a týká se to také občanů Běloruska, Turecka, Číny a Saúdské Arábie. Důvod nemá s kriminalitou nic společného — jde o sladění vízové politiky s Evropskou unií a o splnění jednoho z konečných měřítek pro uzavření kapitoly o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti v přístupových jednáních. Slobodna Evropa ↗

Limity tohoto pohledu

Motiv zůstává neznámý. Policie ho nezveřejnila a protože podezřelý zemřel, soud o jeho vině nikdy nerozhodne — vše, co o průběhu činu víme, pochází z policejních prohlášení a ze zdrojů deníku Vijesti, které nelze nezávisle ověřit. Rekonstrukce pořadí vražd i údaj o střelbě ze dvou zbraní jsou zatím jednozdrojové.

Stejně tak je třeba oddělit dvě věci, které se v tomto příběhu ocitly vedle sebe náhodou. Zavedení víz pro ruské občany bylo naplánováno před střelbou. A i když se čin stal krátce po nabytí účinnosti nového zbraňového zákona, nic zatím nedokazuje, že by ho přísnější zákon dokázal zastavit.

Vijesti jsou soukromý deník, který dlouhodobě patří ke kritickým hlasům vůči vládní většině, Večernje novosti jsou srbský provládní deník a jejich hodnocení zbraňového zákona je třeba číst s tímto vědomím.

Co sleduje hotinfo